---

→ Tah 1174


Sarako
Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal.

Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové.


Tondulin
„Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu.

„Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“

Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu.


Adrian_S
„Ano.“ kývl hlavou, když si zběžně prohlédl mapu, „Plavil jsem se nedávno poblíž.“ ukázal na vodní plochu nedaleko tvého cíle, „Plavba do této části je relativně bezpečná. Samozřejmě musí být přijatelné počasí. Zde...“ ukázal na oblast blíže k tvému cíli a ostrovu na nějž ses potřeboval dostat, „Tady situace houstne. Blíže k pevnině může být jakákoliv nástraha, málokterý kapitán si tam troufne. Panuje spousta legend a drbů. A jak je známo… každý z těchto drbů si nese něco navíc. Ale i tak… Plavba je to nebezpečná. To bez debat.“

Rukou si stáhl mapu k sobě, aby si ji lépe mohl přečíst včetně symbolů, které se na ní nacházely. „Tahle námořnická hatmatilka je dost stará. Hodně stará, ale obsahuje poznámky, které se na běžných mapách směrující k této oblasti nenachází. To co držím v ruce a vy vlastníte.“ podíval se na tebe, „Je cenný unikát, který bude mít hodnotu i bez ohledu na to co se na ostrově nachází, ale to jistě víte.“ sklopil zrak zpět do mapy, „Má loď je schopna tam doplout. Jediné co budeme potřebovat jsou dobré zásoby, posádka a hlavně se obrnit trpělivostí, odvahou a vírou v úspěch. Hlavně tou, protože pokud není dějí se hrozné věci.“ opět pozvedl zrak k tobě, „Zásoby nejsou problém. Odvaha a víra je věc jednotlivce, ale s posádkou to bude problém. Má družina se rozutekla po posledním kšeftu… Sice...“ podíval se otevřenými dveřmi ven, „Mám neblahý pocit, že v tom má prsty někdo z mé rodiny… protože můj byznys na moři jim není příliš po chuti.“


SuperHunter
„Dobře… DOBŘE!“ rozeřval se, když ucítil bolest, kterou si mu působila dýkou i šlapáním na kotník. „To kde je Nir… To podléhá nejvyššímu stupni utajení.“ zařval, „Ví to jen velmi malá uzavřená skupinka lidí.“ pokračoval a zaúpěl bolestí.

„Císař… Císař to ví, ale k tomu se nedostanete...“ vydal bolestivě, „Ví to Salviová… nebo důstojník Pinewind.“ bolestivě zkřivil tvář v škodolibou grimasu, „Ten blbej ušák.“ vzápětí si však uvědomil, že i ty jsi elfského původu a svá slova začal mírnit, „Bosmer. Ten blbej bosmer. Bývalej člen Čepelí. Toho byste měli mučit! Hergot! Toho byste měli držet u podlahy a mávat mu dýkou před očima!“ zařval rázně co mu síly dovolili. „Jestli někdo ví kde je Nir… Je to on. K němu se dostanete... k Salviové a Císaři ne.“


ScorpionCZ
„Myslím, že je všechny ty runy slouží jen jako obyčejná dekorace.“ konstatovala poté co několikrát v ruce otočila truhličku a pečlivě si ji prohlédla, žádné kouzlo přitom nevyvolala. „To by mi Tandil řekl, že je kouzelná nebo nějak očarovaná. Aspoň myslím.“ pokrčila rameny.

„Jo.“ usmála se, „Ten je pěkný.“ dodala, když si jí ukázal náramek. „Ukaž, prohlédnu si ho zblízka ještě.“ vybídla tě a když si jí náramek předal začala si ho pečlivě prohlížet, stejně jako předtím truhličku.

Mezitím ses přesunul k šatní skříni a položil jí dotaz ohledně své róby. Neotočila se k tobě, stále si prohlížela náramek, který si ji půjčil.
„Raději zvol něco jiného, černého a dnes ještě nenošeného. S tímhle...“ obrátila se na tebe konečně, „Už si dnes na Univerzitě určitě byl. Nepůsobilo by to dobře. Cizím to nepoznají a bude jim to jedno, ale tvoji kolegové a kolegyně, Globullovi nejbližší si toho všimnou a těm to jedno asi nebude.“ odložila truhličku i náramek stranou a přešla k šatní skříni.

Chvilku si prohlížela všechny šaty, oděvy a tvá roucha. „Co tohle?“ řekla nakonec a vytáhla roucho o kterém si ani nevěděl, že ho máš. Nejspíš muselo být nové, pravděpodobně ho Laurana koupila, když byla na některém ze svých nákupů a tobě se o tom zapomněla zmínit.

Roucho, které držela v ruce bylo celé černé. Nemělo žádné značky ani magické symboly krom dvojice límečků, které bylo až doposud schované. Laurana je, ale vytáhla, aby ti roucho ukázala v plné kráse. Svým způsobem ti roucho připomnělo tvé první setkání s Dremwusem Palagánem, který dosti podobné roucho velmi často oblékal a nosíval. Nemíval pouze límečky, leda by je měl též schované.

„Působí dost temně, smutečně. Pro dnešní smutný den ideální.“ konstatovala nakonec a roucho ti předala, aby sis ho ihned oblékl a vyzkoušel.