---

→ Tah 1172


Sarako
Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal.

Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové.


Tondulin
„Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu.

„Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“

Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu.


Adrian_S
Zastihl jsi Atafa ještě před odchodem do domu. Pohlédl na tebe a vyslechl si tvá slova, služebná tvá slova slyšela též. Než ses stihl otočit a odebrat se pryč reagoval. Jeho reakce byla rychlá, zdravou rukou tě chytl pod ramenem, abys mu neutekl.
„Stůjte.“ řekl důrazně, ale spíše proto, aby měl jistotu, že jeho slovo bude slyšet i přes onen hlahol hostů. „Ano. To všechno co jste o mě řekl je pravda. Nejsou to jen povídačky, je to tvrdě vydřená pověst.“ pustil tě, „Přiznávám, že to čeho jste musel být svědek mohlo vyznít jakkoliv… ale přesto jsem to myslel dobře. Nelíbí se mi jak se má sestra chová, nelíbí se mi jak se prodává pro lepší společenské postavení. Má na víc než dělat tohle...“ zhnuseně se rozhlédl kolem.

Všiml sis, že jeho zranění na ruce není tak banální jak se na první pohled může zdát. Atafova sestra musela použít velmi silnou podobu omrzlin, podpořenou jejím hněvem. Odhalené zápěstí bylo zbarvené do modročerné barvy a dle všeho se zdálo, že hybnost jeho prstů na ruce je též omezena.

„Kdybyste viděl moji loď.“ nevzdával svoji obhajobu, „Věděl byste, že na rozdíl od ostatních kapitánů od Námořníka jsem investoval peníze raději do jejího vylepšení než do chlastu a… To je fuk.“ mávl rukou, „Jestli pro mě máte kšeft.“ obrátil se na tebe a sevřel zdravou rukou poraněnou, „Můžeme ho hned probrat. Nebudete toho litovat. Buď uvnitř.“ pokynul hlavou, „Nebo v tomhle hlaholu.“


SuperHunter
Když se ti povedlo zpacifikovat Civella natolik, aby se mohla Zenira vyprostit, neodpustil si ještě jednu poslední peprnou urážku seslanou na tebe a khajiitu. Poté už se skutečně odmlčel a vyčkával co s ním máte v plánu.
Zenira, která stanula vedle stolu si porovnala své šaty.

Přiměla si muže pokleknout na zem vedle stolu. Zavrčel, ale poslechl. Zenira mu mezitím svázala ruce a poté poodstoupila. Popadla láhev s vínem, dolila si a napila se.
„Ještě jablíčko do úst a můžeme ho dát na rožeň. Nějaký kanibal by si pošmákl a mi se nemuseli zbavovat těla.“ zažertovala s úlevou Zenira, ale poté zvážněla. Civellovi se její slova nelíbila, ale raději mlčel.


ScorpionCZ
„Jenže ten neshoří a neodejde tak symbolicky za mrtvým.“ namítla Serana.
„To nevadí.“ reagoval Scipio, „Univerzita ho bezpochyby předá rodině a ty si jej uloží někde na památku.“ dodal, „Nalezni něco pěkného.“ vybídl tě následně, „Je to dobrý nápad.“

Laurana kývla souhlasně hlavou a následovala tě do vaší ložnice. Nešla ti radit s výběrem šperku, ale nahlédla do svého šatníku. Zamyšleně si prohlédla několik tmavších šatů, které bylo možné využít pro smuteční obřady a poté odvrátila zrak.

Zatímco se tvá žena zaobírala šatstvem přesunul ses ke šperkům, které jsi získal v Mohyle. Chvíli ses jimi prohraboval dokud k tobě Laurana nepromluvila.
„Tohle bychom mu mohli dát k tomu.“ řekla a došla k tobě s malou zdobenou krabičkou, kterou držela v ruce. Musela ji mít uschovanou někde v šatní skříni nebo mezi svými šaty, protože si ji předtím ve skříni neviděl.

Malá zdobená krabička na sobě měla vyrytých spoustu symbolů magických run, mnoho z nich si dokázal přečíst a jiné jsi dokázal rozeznat, ale v jejich přesném překladu sis nebyl jist.

„Kdysi jsem v tom dostala jeden dar od Tandila, ale je to už mnoho let nazpět.“ usmála se, „Tak by mohla posloužit nějakému dalšímu účelu než být jen hozená v naší šatní skříni. Co myslíš?“ podívala se na tebe a čekala na odpověď.