---

→ Tah 1106


Sarako
Hareld se po tvém příchodu obrátil k Merovi pro další instrukce. Mero mu pouze mlčky přikývl a dal mu pokyn ať neprodleně vyrazí. Poté se k tobě natočil.
„Mercuro Mero, velící Císařský mág této malé skupiny.“ představil se ti na oplátku Mero. „Ano i ne.“ pokračoval vzápětí, „Původně jsme byli vysláni abychom prošetřili událost na jedné ze zdejších farem, abychom buď potvrdili nebo naopak vyvrátili domněnky, že k její destrukci došlo vlivem anomálií, které se v Cyrodiilu vyskytli. Nicméně během šetření se k nám dostalo, že je v nedaleké vesnici nějaký problém s upírem. To vzbudilo naši pozornost.“ odmlčel se, „Momentálně dělím své cíli, abychom vyplnili vše co musíme. Osobně chci prošetřit tu upíří aktivitu. Byť se obávám, že naše kolegyně Cariel je již nezvěstná příliš dlouho. Nejsem vám schopen poskytnout nějaké bližší informace, protože o té upíří aktivitě příliš mnoho nevím.“ nanovo se odmlčel, „Vím, že hraběnka pověřila svého dvorního mága, aby situaci vyhodnotil. Poté snad měla požádat nebo jestli požádal on? Kdoví. Někoho z cechu Bojovníků, ale ty se zjevně k řešení situace zatím neměli. A žádat Bdící?“ uchechtl se, „To je mrhání penězi hrabství.“


Tondulin
Aldaril se po tvých slovech nakrátko zatvářil zděšeně, nespíš kvůli pochybnostem zdali něco takového vůbec zvládne. Dojeli jste v sedlech koní až k domu v němž se mělo nacházet sídlo šlechtice. Uvázali jste koně, Chocholka pomohl Aldarilovi slézt z koně a též mu koně uvázal.

„To je sídlo panečku.“ konstatoval s úsměvem Chocholka, když se rozhlédl, „Na důchod jak dělený. Akorát by to chtělo vinici. Obiloviny jsou sice nezbytné na jídlo, ale vinný sklípek. To je jiná.“ zasnil se, přičemž pozdravil jednu z procházejících pracovnic.

„Můžu vám nějak pomoci?“ zeptala se žena, kterou Chocholka zdravil. Jednalo se o ženu, která může být jen o pár let starší než ty, vlasy měla skryté pod šátkem, aby jí nepadaly do tváře a nevadily jí při práci. Špinavé ruce otřela do šedivé zástěry.
„On tu šéfuje.“ ukázal okamžitě na tebe, žena se proto s totožným dotazem obrátila na tebe. Aldaril se po vzoru Chocholky též rozhlížel a prohlížel si okolí.


SuperHunter
Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé.

„Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty.


Adrian_S
„Merle.“ zopakovala stroze, „Znám vašeho otce. Proto jsem se prve tak podivila. Měla jsem s ním nějaké názorové rozpory... v dávné minulosti.“ přiznala a nakrátko odbočila, víc však na téma tvého otce nebo tvého původu nepokračovala, „Nerada chodím okolo horké kaše.“ přiznala, „Naopak.“ zakroutila hlavou, „Dle mého ho brzy pustí. Obzvlášť když už u nevládne není král, který tam nechal uvrhnout. Neprovedl nic vážného. Pouze prováděl svoji denní rutinu. Byl požádán, aby vyléčil dceru bývalého vládce. Léčil ji v minulosti již několikrát, znali se. Nevím co přesně jí léčil tentokrát, ale zjevně bohužel Langleyova léčba vyvolala velmi silnou alergickou reakci. Něco co vzhledem k předchozím bezproblémovým léčbám nečekal. Samozřejmě pohotově zareagoval a reakci potlačil. Nicméně... mladá slečna se následků po silné alergické reakci zbaví až s odstupem času, nyní již předpokládám v řádech dní možná týdnů. Bohužel pro Langleyho se tak stalo v období kdy vrcholil válečný konflikt mezi královstvími. Král byl podrážděný, protože se pro něj nevyvíjel dobře a to co se stalo jeho dceři.“ odmlčela se, „To asi zjevně vyvolalo pocit, že mu Langley chtěl cíleně uškodit. Nebo nevím.“ pokrčil rameny, „Nebyla jsem u jeho zatýkání. Vím jen to co se mi doneslo. Ale každý uvědomělí mág ví, že Langley jednal přesně podle ověřených lékařských postupů a zachoval se správně. Rozhodně odmítám, že by chtěl dívce nějak cíleně ublížit nebo poškodit tehdejšího krále.“ dlouze se odmlčela, „U soudního procesu by ho osvobodili... možná by to shodili ze stolu ihned, ale protože to nařídil sám král v nelehké době tak k němu nedošlo a nikdo mu neodporoval. Nyní je král pryč. Jsem přesvědčena, že spousta vězněných se dostane v brzké době na svobodu. Jakmile se opět rozjedou zdejší úřady a případně soud začne konat.“ prošla se po místnosti, „Jestli vydržíte v řádech dní je víceméně jisté, že bude propuštěn. Ovšem... pokud čekat nechcete. Můžete zažádat o jeho okamžité propuštění u úředníka, který byl prozatím pověřen dozorem nad městem. Ten mu může udělit milost. Jenže na setkání s ním se stojí fronty, protože po něm každý něco od obsazení města chce.“


ScorpionCZ
„Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“