---

→ Tah 1084


Sarako
„Děkuji vám.“ poděkoval a vstal ze židle s cílem vás vyprovodit z domu, Garyn se na tvá slova jen pobaveně usmál. Nord vás doprovodil až ke dveřím, otevřel vám a je předtím než jste dům opustili vám ještě stihl říci na rozloučenou: „I kdybyste přišli uprostřed půlnoci. Vzbuďte mě. Čekal jsem už hrozně dlouho a vy mi dali naději, že se konečně dočkám.“ pronesl a oběma potřásl rukama. Poté se znovu rozloučil a zavřel za vámi při odchodu dveře.

„Smrdí to. Hodně to smrdí.“ přikývl Garyn, když jste kráčeli pryč z města. Počasí se stále neumoudřilo a tak vás nečekala pěkná cesta. „Co s tebou pevností bude vůbec dělat?“ nadhodil téma po chvilce chůze. „Vypadá, že sotva někdy držel meč a jestli je to ruina a ještě k tomu v tak těžce dostupném místě... se mu ji ani nepodaří rozumně prodat.“


Tondulin
„Děkuji.“ poděkovala za ujištění o jejím případném kontaktování ohledně Varovi konfrontace. Když si však prokázal svoji neznalost Bílého Guara bylo v její tváři patrné neskrývané překvapení a též nešťastný pohled, který ti po tvých slovech věnovala.

„Je to rytíř se kterým jste se měl možnost během svatby setkat.“ připomněla ti stručně, „Než na to zapomenu...“ zadívala se opět na tebe, „Pokud by vás napadlo nechat střežit Vara někým od vás ze stráže. Rychle to pusťte z hlavy. Mohlo by to vyvolat dojem, že už vám zazpíval a vy mu za odměnu přislíbil ochranu. V podstatě byste mu tak mohl dát jistý polibek smrti.“ sklopila zrak na stůl, „Proto jsem zdůrazňovala to vzetí do cely. Snižuje to šanci, že se k němu dostane někdo nežádoucí... protože jako obchodník k němu může přijít kdokoliv. I ten nejméně podezřelí může být vrahem předstírajícím nákup pár mrkví.“ pozvedla opět zrak.


SuperHunter
Odebrala ses najít zbrojnici. Byla v zadní části Thalmorské základny. Muž, který ji střežil si tě nevraživě pohlédl a pak tě nasměřoval k výdejnímu okénku, působilo provizorně. Za ním seděl vyhublí altmerský muž, přestože byl altmer a trpěl dlouhověkostí, přišlo ti jakoby byl stár snad již několik století.

„Ah... mladá válečnice přišla.“ podíval se na tebe, když zamžoural očima, „Co potřebujete?“ zeptal se a zavřel knihu s názvem: 'O ježibabě'. Podle ilustrace na obalu usuzuješ, že půjde o nějakou pohádku směřovanou spíše pro děti, než pro zajímavou četbu pro dospělé.


Adrian_S
„Výborně.“ usmál se profesor spokojeně nad tvojí rychlou reakcí. „Sejdeme se zhruba za deset minut na cimbuří Univerzitní zdi. Dostanete se tam snadno, vyjdete schodiště ve věži v níž jste ubytovaný a na samotném vrcholu najdete dveře, kterými vyjdete. Buď tam na vás budu už čekat... nebo vy počkáte na mě.“ popsal ti místo setkání. Poté se s tebou dočasně rozloučil.

Vrátil ses k Rilen. Seznámil jí se svým odchodem. Přikývla, ale rozhodla se tě ještě chvíli následovat a držet. Odešli jste tak z knihovny a na nádvoří míjeli skupinku noviců spěchajících do hlavní budovy Univerzity. Také sis všiml muže v červeném rouchu Císařských mágů, který vstupoval na pozemky Univerzity v doprovodu jednoho z profesorů. Vzhledem k chladnému počasí, ale měli oba muži přes hlavu přehozenou kápi, která zcela skrývala jejich tvář.

„Císařský mág u nás na Univerzitě?“ podivila se Rilen, „Asi kvůli tomu rozloučení.“ konstatovala následně tiše, když jste vstupovali do věže s ubikacemi. Odemkl sis svůj dočasný pokoj a pobral vše cos uznal za vhodné. Když si měl sbaleno obrátil ses na vyčkávající Rilen.

„Děkuju.“ poděkovala ti za tvá slova se značnou pokorou v hlase, „A vrátíš se. Určitě živ a zdráv.“ dodala s optimismem a úsměvem ve tváři, který se nyní nejevil jako vynucený ve snaze přebít smutek, ale jako upřímný od srdce. „Hodně štěstí.“ popřála ti nakonec. Začal si pomalu stoupat do schodů až do posledního patra kde jsi otevřel dveře. Ihned si ucítil studený vítr, který tě zcela ofoukl. Popošel si dál ode dveří a zabouchl je. Chvilku si vyčkával. Profesor Releth brzy poté dorazil.

Oblečen byl do jiného roucha, více cestovního a bez znaků a symbolů prozrazující jeho příslušnost k magické Univerzitě v Ledohradu. Přehodil si přes tvář kápi a došel pomalu až k tobě, pevně sevřel svoji hůl a rukou přimáčkl brašnu v níž měl víc než jen výzkum, který si vypůjčil k prostudování.

„Takže... připraven?“ zeptal se tě, „Čmuchá tu nějaký Císařský mág. Doufám, že je tu opravdu jen kvůli tomu rozloučení se zesnulým Globullem.“ poznamenal s nervozitou v hlase. „Ale tím se netrapme. Jestli máte vše. Chyťte se mé hole a vyvolám teleportační kouzlo.“ obrátil se opět na tebe, „Sem si jist, že to nebude váš první teleport... takže víte jak to chodí.“ s těmito slovy začal shromažďovat síly pro vyvolání teleportačního kouzla.