#4
Prolog
,,
Vítejte kapitáne," ozvalo se z počítače. ,
,Jo jo známe, je něco nového?" zeptal se důstojník. ,,Nerozumím slovnímu obratu." ,,Hergot, člověk by řekl, že ty bedny za miliony unijních Silvů budou aspoň lidem rozumět," zabručel a pokračoval, ,,počítači, ohlas novinky." ,,Žádné novinky kapitáne, až na deset dní starou zprávu, že se máte hlásit na poradě, a odpověď z dnešního rána, která žádá vysvětlení proč jste se nezúčastnil." Muž se pouze pousmál, nikdy přiliš nebyl na předpisy.
O hodinu později se ozval všeobecný poplach a zaznělo hlášení:
,,Pozor, stav ohrožení, pozor, spatřena flotila Zarkonských lodí mířících do tohoto sektoru."
Mezitím v velíně vesmírné lodě:
,,Takže co dál? Naši je dlouho neudrží." ozval se generál Grecorek, velitel expedice.
,,Už jsme nedaleko našeho cíle. Mohli bychom zahájit přiblížení a založit tam základnu jak bylo v plánu." prohlásil jeho zástupce Michailovič.
,,Dobrá tak tedy přistaneme."
Kapitola první: Bude hůř
Jmenuji se Thomas Bishop, hodnosti Kapitán. Jsem členem expedice na planetu Rixim 09 s krycím názvem SI:9 Silverman. Teprve včera jsme přistáli na této planetě, a tak se nám stále nepovedlo zprovoznit satelitní napojení a radar, takže nevíme, jestli se nad planetou nevznáší flotila Zarkonů a nezaměřují nás do svých ultra přesných děl. Ani nevíme jestli na téhle planetě nejsou ti šmejdi plazové, takže jsou všichni nervózní co se bude dít. Jediné co nás může utěšovat je to, že jsme na docela dobrém místě. které se dá v pohodě bránit, protože na zemi je k němu jen jeden přístup, který už samozřejmě kontrolujeme. Jakožto důstojník se díky bohu nemusím účastnit hlídek, takže mám dost volného času a mám na starosti jen skupinu vojáků, kteří mají hlídat vnitřní okruhy základny, což je celkem nuda, protože se k nám nic přes ty nové Protectum Tanky a věže Sigma beta X nedostane. Protectum tanky jsou obrovské pojízdné hromady toho kovu, pro který tu jsme, s neuvěřitelně ničivým dělem. Věže Sigma, neboli ,,sršně“, jsou velké raketometné věže se samostatným napájením a vlastním radarem.
Co to sakra? Poplach? Jak to? Zarkoni nás našli? Musím se spojit se ,,staroušem“ jak tady všichni říkáme starému generálovi Grecorkovi. Odpověď mi však přišla rádiem sama.
,,Potřebujeme naléhavě posily, útočí na nás spousty Ilghardů, už se dlouho neudržíme. Už jsme jich rozmašírovali skoro tisíce, ale pořád jsou tu další. Co to bylo?! Vždyť sem—aaaa-aa!! Pffffffffffff. Gualghargm(zvuk vydávající ještěrák, když do něčeho kousne).“
Pochopil jsem, že se dostali do našeho Protecta, jak do oříšku. Takže máme problém. Nasadil jsem si ochranný oblek a vzal do ruky svůj těžký kulomet. Radiem jsem si svolal tým a spojil se s velením, kde mi oznámili, že se mám přesunout do sektoru k bráně. Pochopil jsem, že se máme přesunout do bunkru a drtit je odtamtud. Nuže dobrá. Otevírají se dveře ven.
Dolehne na mě pravý a nefalšovaný zvuk bitvy. Kolem mne prosviští obratný Gemius, něco jako pozemská motorka, ovšem s pevným pancířem. Létají z něj mušky rudých střel kulometů a ničí Glimkyny, Ilghardí nejpočetnější druh. V dálce vidím Samkyry, takzvané ,,flusače“, jak plivou na skupinu vojáků kyselinu, a ti se doslova rozpouští před očima. V zápětí se u flusačů objevil rudý záblesk výbuchu a ty potvory se vypařily. Takže Protecty ještě neřekly poslední slovo. Zvedl jsem hlavu a vzápětí začal střílet. Letající Ghulmir asi pocítil štípnutí od mého kulometu, protože sebou vzápětí švihl o zem. To jsem už nečekal a i s týmem jsme vyrazili k bráně, ale tam už to bylo marné. Obrovské masy Ilgharďanů se hrnuly přes bránu. Měl jsem dokonce pocit, že jsem zahlédl ,,medůzu“, která by tu nebyla, pokud by si ještěři nebyli jisti vítězstvím. Pak jsem si ovšem uvědomil, že jsem na něco zapomněl. A že na to zapomněly i ti slizáci. Na Battlecruiser, krále všech ničivých lodí naší Unie. Bylo slyšet pouze krátké žhavení, a po té se naši nepřátelé, společně s jejich krmitelem poroučeli se smradem k zemi. Otočil jsem se a právě včas abych viděl, že se mi jedna z těch potvor, slepý Chalcidus, chystá ukousnout hlavu. A protože já mám svou hlavu rád, tak jsem mu místo mé hlavy naservíroval trochu Elghia.
Věděl jsem, že do bunkru už nemá smysl jít, ten už byl jistě v jejich rukou, pokud se tomu tak dá říkat a tak jsme se s naší četou začali probíjet nazpět. No dobrá probíjet asi není to správné slovo, protože většinou nám pomohl robot MX8: Golbot. Robot velikosti zhruba dvoupatrového domu zadupával ty potvory do země, stíhal kropit z dálky jejich plyvače kyseliny a ještě střílet rakety na Ghulmiry. Před námi zuřila bitva do které se zapojovaly i SVV: Stroje vysokého Vzdvyhu, což jsou vpodstatě raketami pohánění roboti, které se používají spíše na těžbu , než na boj. Ovšem jejich ostré těžební nástroje také dělaly mezi nepřáteli pěknou paseku. Znovu se ozvaly výstřely z Battlecruiseru, tentokrát však už ze všech tří, které s sebou máme. Ilghardi se začali stahovat. Pak se ozval výbuch…