---

→ Tah 966


Sarako
„Uvidíme. Podpořit je mohu, ale nejprve musím mít nějaké informace... nebudu podporovat něco o čem nic nevím. Každopádně jak myslíte.“ kývl hlavou Vita, „Jen vám radím. Buďte obezřetný. Carina dokáže být velmi přesvědčivá a je schopná manipulátorka.“ dodal ještě doporučení na rozloučenou a poté co jsi opustil komnatu se pustil opět do svých povinností.

Opustil si věž, prošel ulicemi města až k bráně do přístavní čtvrti. Netrvalo to dlouho a dorazil legát Atius v doprovodu osmi legionářů v lehkých zbrojích.
„Máme od legáta zajištěné povolení.“ hlásil legát Atius, „Můžeme vstoupit do chudinských čtvrtí a pátrat dle libosti. Zastupující velitelka Penitus Oculatus rovně vyjádřila svoji podporu. Takže to máme posvěcené hned ze dvou stran.“ řekl spokojeně a vytáhl listinu s pečetí Osmé legie. „Dostal jsem i jeden tip. Máme se zaměřit na muže jménem Tahzim. Zastupující velitelka tvrdí, že byl v minulosti vyšetřován pro spolupráci s Caesarem a údajně pro něj zprostředkovával nějakou výměnu zboží napříč Hammerfellem, Anvilem a možná i Morrowindem. Za pomoci své lodě. S tímhle kšeftem, ale zjevně přestal, protože mu byla loď údajně zničena během bitvy o Imperial City a zjevně si ho Caesar nevážil natolik nebo ho neplatil natolik, aby své živobytí obnovil.“ shrnul. „Podle posledních ne zrovna čerstvých hlášení, ale žije Tahzim právě v chudinské čtvrti. Takže pokud neumřel... žije tam zjevně spokojeně až do dnes.“ pokrčil rameny a čekal na tvoji reakci.


Tondulin
Neměl jsi žádné výtky a tak zůstal ticho. Stejně tak nikdo z přítomných se nevytasil s žádnou výtkou nebo připomínkou a tak se pomalu přešlo k předání prostoru pro komořího Delmuse. Delmus převzal slovo, poděkoval a předstoupil před přítomné doprostřed.

„Pokusím se být skutečný a výstižný. Úřad hrabství investoval získané finance do oprav hradeb, domů občanů, obnovení výroby a cechovních budov. Aktuální stav financí hrabství lze shrnout jako uspokojující, protože díky investici rodu Arteriů s Shornhelmského království je možné splatit všechny dluhy, které natropila regentka Haynová během své vlády, rovněž je možné s těmito financemi dále rozvíjet město a pomoci mu s obnově po bitvě a válce.“ vysvětloval, přičemž se střídavě věnoval Chocholkovi a vládnoucímu páru ke kterým nyní primárně hovořil. „Úřad dvorního čaroděje byl prakticky dlouhodobě nečinný. Po bitvě o město nikdo v úřadu nepůsobil a tak nebylo možné analyzovat případné magické hrozby v hrabství a vypořádat se s nimi... a vlastně všechno spojené s tímto úřadem značně stagnovalo, proto vás velmistryně Adrianno čeká poměrně dost práce tento úřad opět postavit na nohy. Bohužel nebudete mít k ruce ani nikoho kdo funkci vykonával před vámi, aby vás s nějakými úskalími seznámil, budete si muset poradit sama.“ obrátil zrak k Adrianně, „Ale jsem si jist, že si s tím poradíte.“ dodal a podíval se na tebe, „Městská stráž byla rozpuštěna ihned po bitvě, nahradil ji oddíl zanechaných legionářů a zbrojnošů, které připadli pod velení kvestorky Angely. V posledních dnech se snažila o obnovení městské stráže a proto se pro vás čeká završení těchto kroků a dohnání restů, které Angela nestihla... právě kvůli vašemu vystřídání ve funkci.“ podíval se na tebe, „Chorrolská stráž a celkově vojsko je momentálně značně oslabené, ale o tom vás jistě bude informovat kvestorka Angela, až vám přenechá celou agendu a seznámí vás s veškerými problémy.“ poté se obrátil na hraběte a hraběnku, „Bohužel kandidát na hlavního diplomata hrabství není přítomen... ale v současné době má hrabství navázané hlubší vztahy pouze s Brumou, Shornhelmským královstvím a samozřejmě rodem Arteriů. Křeslo v radě Starších je možné obdržet, ale není vhodné o něj žádat bez jmenovaného hlavního diplomata.“

„Hlavní diplomat dorazí brzy.“ ujistil Klargus Delmuse, když nastalo ticho a dunmer dal baronovi prostor k reakci. „Stejně tak se nově jmenovaný diplomat, který nahradí velitelku Rolstonovou ujme velení nad rytíři, které zde prozatím zanecháme, aby pomohli se zabezpečením hrabství a jeho území.“ dodal, „Je možné, že kandidát přesun nestihne a dorazí až po ukončení této rady, ale buďte si jisti, že se jedná o velmi solidního kandidáta, který velitelku Rolstonovou plnohodnotně zastoupí.“ ujišťoval i nadále baron.
Delmus jen přikývl.
„Tohle s ním projednám až dorazí.“ reagoval Delmus, „Děkuji za vysvětlení situace.“ poděkoval baronovi, „V současné době je tedy pro hrabství prioritou stabilizovat hrabství, obnovit řádný tok financí do pokladny hrabství a obnovit armádu hrabství na stejnou úroveň na které byla v minulosti. Zároveň bych vás v souvislosti s tímto tématem chtěl požádat o hlasování. Situace se má tak, že Chorrol vždy poskytoval prostory pro posádku Osmé legie. A je tedy důležité rozhodnout se jestli tomu bude tak i nyní. Závěr vlády regentky s touto posádkou dost brutálně skoncoval poté co se její příslušníci připojili k 'převratu'. Je tedy pouze na nás jestli usoudíme, že je návrt posádky vhodný nebo naopak o jejich návrat nestojíme. Vím, že se jedná o ustanovovací radu, ale je nezbytné toto rozhodnutí odhlasovat co nejdříve.“ poté se podíval na přítomné členy rady. „Co myslíte veliteli Ervine?“ obrátil se s dotazem na tebe, „Jaký je váš názor?“


ScorpionCZ
Zalomcoval jsi s klikou a ke svému překvapení jsi dveře otevřel. Nebylo zamčeno. Elanya jen s úsměvem konstatovala: „Zjevně máš dneska velké štěstí.“ a vyčkala až vejdeš do komnaty. Vešel si. Příliš dlouho ses nerozhlížel, protože ti ihned do očí padl Palagán, který na tebe zíral stejně překvapeně jako ty na něj.
Držel v ruce malou zdobenou truhličku do které těsně před vaším vstoupením do komnaty cosi vložil.

„Škorpiasi?“ promluvil k tobě spíše řečnicky, „Potom zamkni a klíč mi dones do komnaty arcimága nebo mi ho zkrátka dej při první příležitosti až se potkáme. Ale raději co nejdříve.“ dodal a položil náhradní klíče od komnaty na uklizený pracovní stůl. Poté se i s truhličkou bez dalšího zdržování odebral pryč z komnaty. Dveře za ním cvakly a rázem jsi zůstal v komnatě sám s Elou.

Nostalgicky ses rozhlédl, kabinet byl stále stejný, stále stejně vybavený včetně rozmístěného nábytku. Nejvíce pozornosti jsi věnoval vystaveným portrétům studentů. Byla jich spousta, spoustu jsi neznal, protože byli mnohem starší než ty a Globullus je dost možná učil ve svých mladších letech. Neunikl ti obrázek mladé Mirabelle a Arteria, které Globullus v minulosti vyučoval na Ledohradské Univerzitě. Všiml sis i hrstky studentů, které jsi znal od vidění z této Univerzity.
„Globullus učil i Vitu?“ řekla užasle Ela, když se zadívala na portrét jednoho z noviců s černými vlasy a příjemným úsměvem ve tváři. „Nebo to není on?“ naklonila se blíž, aby si portrét prohlédla ještě víc, „Ale asi jo. Myslím, že je to on.“ pokyvovala hlavou, ale určitá nejistota na ní byla znát.

„Udělám to. Vydrž.“ řekla následně, když odtrhla od portrétu a vzala do ruky malířské náčiní. „Sice jsem nikdy nebyla skvělá umělkyně, ale znám užitečné kouzlo.“ vysvětlila, následně očarovala štětec s paletou a pokynula ti ať se posadíš na židli. „Bude to chvilku trvat.“

Mlčky jsi seděl v komnatě a vyčkával až očarování dokončí své dílo. Ela seděla za pracovním stolem a udržovala očarovaný štětec s paletou aktivní, aby byl výsledek pokud možno co nejlepší. Když se konečně štětec vzdálil muselo uplynout několik desítek minut. Ela vstala, zkontrolovala kvalitu obrázku a poté řekla.
„Ale jo. Podoba tam myslím je.“ řekla a ukázala ti menší portrét, který bylo možné umístit do výstavky, „Akorát nemáme rámeček. Budeme se muset obejít bez něj.“ povzdechla si, dovolila ti pořádně si prohlédnout portrét, který ti byl skutečně velmi podobný a byl velmi pěkně namalovaný, lépe namalovat by ho snad dokázal už jen opravdu profesionální malíř.

Zavěsil jsi portrét na volné místo mezi zbylými, klonil se a plnil Globullovo přání. Poté jsi s klíči od komnaty, které ti Ela podala ze stolu opustil komnatu zesnulého profesora. Zamkl jsi za sebou dveře a promluvil s Elou.
„Není zač.“ pousmála se Ela, „Víš kde mě hledat... kdyby bylo něco náhodou potřeba.“ dodala, „Zatím se měj. A pššt.“ ukázala s prstem přiloženým u úst, „Ty víš o čem. Ještě bych zapomněla... Dej mi ty klíče.“ řekla a převzala si od tebe klíče, „Odevzdám je ať s tím nemáš zbytečné běhání.“

Ela tě s těmito slovy opustila a vyrazila se svou vlastní cestou, najít Palagána a odevzdat mu náhradní klíče. Vydal ses po schodišti dolů, míjel si opět novicky a novice. Zdálo se, že skončila nějaká přednáška, protože bylo na chodbě rázem mnohem rušněji. Opustil jsi Univerzitu a přes pozemky se přesunul k části kde byly pěstovány rostliny. Dveře do skleníku byly opatřeny zámkem a cedulí:


Za prosklenými stěnami skleníků jsi však spatřil novicku, která se o jeden ze záhonků starala. Byla zabraná do práce, zrovna seděla na kraji záhonku a opatrně přesazovala rostlinky z květináčů. Khajiitka si vůbec nevšímala svého okolí, nevšimla si tedy, že na ní hledíš a čekáš až tě pustí někdo dovnitř. Nikoho dalšího si zatím ve skleníků a zahradách nespatřil.


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“