---

→ Tah 962


Sarako
Legát Atius jen přikývl a odebral se do patra v níž měla komnatu zastupující velitelka Salviová. Vrátil ses zpět do patra a vyhledal dveře do Vitovi komnaty, zaklepal jsi na dveře a vyčkal. Nemusel si čekat příliš dlouho. Brzy jsi dostal pokyn abys vešel. Otevřel jsi proto dveře a vstoupil do menší podélné místnosti.

Vitova komnata nebyla příliš velká, větší pracovní stůl s množstvím roztříděné pošty a písemností se nacházel hned naproti dveřím. Stěny byly zdobené nejrůznějšími obrazy s vyobrazenou krajinou kolem Imperial City. Všiml sis dvojice větších skříní, knihovny a prosklené vitríny v níž bylo vystaveno rudě červené roucho se symbolem žlutého slunce a paprsky.

Vita seděl za křeslem, oblečený do oděvu člena rady Starších. Kolem krku měl zavěšený amulet, který jeho členství v radě Starších potvrzoval a sloužil jako jedno z výrazných poznávacích znamení. Naproti němu seděla blonďatá žena (graf. vzhled - zde), která ti svojí tváři hned připomněla Carinu. Na rozdíl od Cariny měla žena mnohem víc vrásek ve tváři a byla oblečená v róbě Císařských mágů.

„Takže jsme domluveni Cassio. Sepíšu to a navečer ti to přinesu i s odborným posudkem.“ zakončoval dialog Vita, když Cassia vstala ze židle a uchopila magickou hůl opřenou o stůl.
„Díky. Jsem ráda, že to bude mít hladký a rychlý průběh. Caro mě ujistila, že její hlášení už je také kompletní, překontroluji jen formálnosti a společně s tím co dodáš ty to svážu a předám to na vyšší místa. Takže díky.“ rozloučila se s Vitou a vydala se na odchod z komnaty.


Tondulin
„A taky zjevně nasereme Adriannu.“ ohlédl se jejím směrem, „Heleď z osobní zkušenosti vím, že není dobrý mít v týmu rozhádaný milence. Navíc Tilbaut je mladej blbeček v rytířské zbroji. Raději nějakého starého páprdu co už ví kde je jeho místo a co si může dovolit než tam mít mladýho páska jako je Tilbaut. Adrianna ti bude nadržovat, protože pro tebe má očividně trošku slabost, Tilbauta to bude rozčilovat a nakonec to dopadne tak, že si budete navzájem poměřovat pérka. Ty máš samozřejmě tu svoji krátkovlasou profesorku, ale určitě nebudeš chtít, aby ti ten blonďatý rytíř přerostl přes hlavu. No... a hlavně, upřímně se dost obávám Adrianny. Pod tím jejím nevinným krásným úsměvem se jistě schovává něco neskutečně Arteriovsky temného. Nic co zplodil Klargus nemůže být prostě bezelstné. To mi věř.“ obrátil k ní opět zrak, „Chtělo by to přímo probrat s Beliem. Tohle je závažné, protože tohle ani nespadá do naší kompetence o něčem takovém vyvolat hlasování. Je to jasné, že jo? Fakt ti nevím hele... Adrianna je dost načuřená na moji maličkost už od včerejška... pro tebe má zjevně slabost, ale hádám, že po tomhle skončíš na černé listině vedle mě.“


ScorpionCZ
Palagána slova o Globullově smrti zaskočily, překvapeně na vás zíral a bylo na něm znát, že hledá nějaká vhodná slova jak by reagoval. „Tragicky zemřel.“ zopakoval nakonec zdrceně, jeho tvář zesmutněla, prohrábl si dlouhý šedivý vous a poodešel stranou, aby se prošel. „To je černý den pro Univerzitu.“ pronesl následně a zastavil se u schodiště, opatrně se posadil na zem a zůstal sedět. Tvé otázky ohledně portálové místnosti zjevně nevnímal. Elanya na tebe jen mlčky koukla.

„Icarius je mrtev. Po tolika letech přátelství, spolupráce zemřel můj velký kamarád.“ konstatoval zdrceně Palagán a podíval se na svoji ruku, pootočil prsten, který mu zdobil ruku a zadíval se na něj, „Vyřídím vše potřebné a informuji jeho rodinu.“ pokračoval, „Co jeho tělo?“ obrátil se k vám.
„Bohužel nebylo možné jeho tělo dopravit až sem, ale můžete si být jist, že určitě netrpěl.“ ujistila ho Elanya.
„Klidně se podívejte dovnitř...“ řekl nakonec a pokynul vám ať klidně vejdete do teleportační místnosti.


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“