---

→ Tah 923


Sarako
Pokračuješ v cestě do Imperial City. (Cesta bude trvat: 2/3)


Tondulin
„Však víš... doteď ses moc nezodpovídal.“ usmála se na tebe po šťouchanci, „Velel ti Arterius... a oba víme jaký byl, Carwen také nepůsobí jako nějaký pes, který by tě zdržel zkrátka... ale teď? Teď budeš sloužit rovnou hraběti, budeš mít pod sebou spoustu lidí a tvé činy se promítnou do budoucnosti celého hrabství.“ podívala se vpřed, „A nějak se mi nezdá, že by baron svého synka nechal bez dozoru... víme jaký je Belius nezbeda. Obzvlášť, když jste vy dva pohromadě.“


ScorpionCZ
„Ze zrady Appia nemusíš mít žádné výčitky.“ reagoval téměř okamžitě Arterius, „Appius byl mrtev několik let. Nikdo ho nepostrádal a chaos, který by jeho návrat rozpoutal byste odnesli jen vy. Všichni Viciové.“ poté přešel k oltáři a uchopil meč, „Ale máš pravdu, že se nabízíš jako vhodná alternativa. Mohl bych tě zabít, protože jsi mě hned zavrhl. Raději ses přiklonil k mrtvole, která tebou pohrdala a tvoji budoucnost v rodu neschvalovala. Raději se obrátil proti člověku, který stál ochotně na tvé a Lauranině straně když bylo třeba, proti člověku, který přivedl na svět tvoji dceru.“ vytáhl meč z oltáře, „Raději si chtěl mít na rukou moji krev než jeho, protože bys tak nemusel žít s pocitem, že jsi někoho zradil ze svého rodu, ale naopak, že jsi mu pomohl. Pravdou je, že i mně koluje v žilách krev rodu Vici, protože má babička byla z vašeho rodu. Krev 'svého' rodu bys tak měl na rukou v obou případech, ale žilo by se ti lépe v této drahé nevědomosti, protože Appius by ti tento fakt nikdy neprozradil. Který rod by také zmasakroval vědomě své příbuzné? Heh... Asi jen Viciové.“ nasměřoval proti tobě meč, „Zabil jsem tolik Viciů zodpovědných za 'Modrou noc' a vyvraždění mých rodičů, že tvá smrt by mi rozhodně spánek nezhoršila. Ale žít s vědomým, že jsem Lauraně vzal jejího muže a zabil Merril otce je něco s čím bych usínat nesvedl.“ sklopil meč, „Nechtěl jsem obětovat nikoho z vás... protože jsem ani nevěděl, že jste se tu octli. S Fallenem jsem hledal řešení, nalezl jsem ho a domníval se, že bude stačit Appiova smrt, že to bude jeho duše, která poslouží dobru a dostane nás odsud, že nikdo z nás nebude muset zemřít. Věřil jsem, že naděje odsud odejít živ a zdráv existuje.“ odmlčel se, „Bohužel jsem se zmýlil. Žádné jiné řešení nemám...“ otočil se k vám zády a pevně sevřel v ruce meč.

„Kvůli mně jsi zachránil životy těmto úžasným lidem.“ usmál se na tebe upřímně Globullus zatímco hladil Rilen po vlasech, „Nedopustil jsi, aby zemřeli v boji s Appiem nebo Grithartem. Vám všem náleží budoucnost. A já?“ pousmál se, „Jestliže mě tu čeká věčný 'život'? Pak budu moct po Grithartově vzoru bádat a objevovat... Bude to dobré Rilen.“ pohlédl jí do očí, „Všechno bude dobré.“
„Ale já nechci abys umřel...“ reagovala se slzami v očích Rilen, „To... to je nespravedlivé.“
„Život je nespravedlivý, ale tohle je spravedlivé rozhodnutí pro nás všechny. Budoucnost je vaše.“ otřel jí slzy, „Arterie... prosím. Udělej to.“ vybídl Arteria, „Víš, že není žádná jiná možnost.“
Arterius se obrátil ke Globullovi.
„Je to nutné a nesnese to odkad.“ zdůraznil Globullus. Arterius působil nyní váhavě, „Fallene prosím.“ vybídl Fallena Globullus, aby vzal stranou vzpírající se Rilen, která se nehodlala smířit s tímto osudem svého příbuzného.

„Ta rukojeť.“ ozvala se náhle Elanya a podívala se na Arteria, „Co si s ní provedl?“ vykročila blíž k němu, „Všimla jsem si, že si ji držel dost neobvykle a patří k hlavě tvého kladiva, které někdo pohodil támhle.“ poukázala k ležícímu kladivu, „Držíš ji tímhle hrotem vzhůru, který v žádném případě není součástí původního kladiva. To kladivo je mocný artefakt v němž podle pověstí třímá moc boha Stendarra. Je to Stendarrovo kladivo, ale tohle.“ poukázala na kus, který byl jiný a zcela určitě nebyl součástí rukojeti kladiva od jeho stvoření. „Tohle k němu rozhodně nepatří.“
Arterius sebou cukl při poznámce k podivné části hole, odkašlal si a podíval se na Globulla, který jen přikývl a snažil se mu dát signál ať už konečně bodne a umožní všem návrat domů.
„Udělej to.“ vybídl ho slovně, „A naprav chybu, kterou jsi před lety se Sybillou udělal.“
„Je to úlomek nějaké magické hole.“ řekla chladně Elanya.
„Je to úlomek hole Chaosu.“ odpověděl ji Arterius bez jakéhokoliv zastírání.
„Ty jsi znesvětil božský artefakt kusem hole Chaosu?“ pronesla zděšeně.
„Potřeboval jsem ho někam ukrýt... tak jsem ho nechal všem na očích. Druhá část je v bezpečí na Univerzitě.“
„Víš co ta hůl vůbec dokáže?!“ zdůraznila poněkud rozčileně Elanya.
„ARTERIE! Konej!“ zvolal rázně Globullus, „Dohadovat se o detailech se můžete později! Musíte odsuď vypadnout nebo si myslíte, že ta banda kostí tam zůstane navždy čekat na písemný souhlas?!“
„Globullus má pravdu.“ zvolal Fallen, „Nemůžeme už dlouho čekat. Musíme jednat. Dohadovat se nad malicherností můžete později...“ obrátil se na Globulla, „Děkuji za vše co jste mě naučil, vážil jsem si vás a vždycky na vás budu s respektem a úctou vzpomínat. Děkuji vám.“ poděkoval mu následně, zatímco držel plačící Rilen.

„Tohle není malichernost!“ zvolala rozčileně Elanya a sjela Fallena nevraživým pohledem jakoby si vůči ní dovolil něco co si v žádném případě dovolit neměl, „Ty idiote!“ zvolala na Arteria a udeřil ho po rameni rukojetí, očividně to bolelo, protože Arterius sykl bolestí. „Kdybys byl co k čemu tak máš u sebe obě!“ sjela ho nepříčetným tónem, „Tahle hůl není jen tak obyčejná ksakru! Víš co všechno tahle hůl vůbec dokáže?“ Arterius zjevně chtěl něco říci, ale nedostal k tomu prostor, Globullus upustil od svého naléhání, „Tahle zpropadená hůl dokáže nejen vyhladit cokoliv živého, ale také otevřít brány do jiných sfér! Do jiných sfér! Kdybys u sebe měl oba díly a nenechal jeden válet se kdesi na Univerzitě mohli jsme z toho teď být všichni ve zdraví venku!“ udeřila ho nanovo a rozčilená do ruda zůstala nevraživě hledět na Arteria. Arterius ani nepípl, Globullus rovněž. „Ale třetina hole... s ní toho moc nesvedeme. Stabilní portál s ní stěží otevřeme na dostatečně dlouhou dobu, abychom prošli všichni.“ řekla už o trošku klidnějším tónem hlasu, „Oběť je stejně nevyhnutelná.“ konstatovala.


SuperHunter
„Písknutí je špatnou volnou.“ zakroutila hlavou, „Zavěsíte na parapet otevřeného okna červený hadr. Třeba nějaký šátek. To bude signál pro mě.“ navrhla následně, „Nerada bych si spletla okno a vlezla k někomu v dost choulostivé situaci.“
„Ti co chtějí diskrétnost si okno neotevírají.“ namítl důstojník.