---

→ Tah 920

Protože potřebuji dokončit zavčasu Škorpiasovu linku, napíšu dneska i s nižším počtem odeslaných hráčů. Potřebuji srovnat časový posun mezi vámi nějak vhodně.


Sarako
„Máte pravdu. Zkusím to.“ souhlasil Belius, „Ostatně... otec mě nenechá bez dozoru jen tak. Počítám s tím, že Delmus nebude jediný kdo bude mít nade mnou dohled.“ přiznal váhavě, „Ale děkuji vám za vaše služby. V hrabství budete vždy vítán a přeji hodně štěstí na cestách.“ dodal na rozloučenou a poté co ses lehce uklonil a odebral se pryč ze sálu se Belius vrátil mezi hosty.

Opustil si sídlo, prošel přes nádvoří a pryč z hradu, sešel jsi z kopce a pokračoval do města, které bylo ponořené do zdánlivého klidu, ale čím více ses blížil k bráně stupňoval se rozruch v ulicích, občané města slavili, popíjeli a hodovali, zejména pak v hostinci to žilo radostí a veselím.

Došel jsi až k bráně u níž postávala čtveřice rytířů z plné zbroji. Brána byla způli zavřená a druhá půlka, která byla částečně otevřela byla zatarasena vozem. Jeden z rytířů ti vstoupil do cesty, druhý ho sloučí, která ozařovala tvoji přilbu vstoupil do cesty. Když však dvojice viděla tvůj plášť vyměnili si krátké pohledy.
„Opouštíte město?“ zeptal se jeden z nich, „Jen nám sdělte jméno. Odškrtneme si vás ze seznamu.“ vysvětlil, „Velitelka Rolstonová to tak chce. Běžná bezpečnostní formalita.“ konstatoval a vybídl třetího rytíře ať si připraví seznam se jmény.


Tondulin
„Nemyslím si, že by se to líbilo arcimágovi, ale je to zajímavá myšlenka.“ zasmála se Mirabelle, chytl jsi ji za ruku a pomalu odváděl pryč od lidí, kterých ale na nádvoří výrazně ubylo.
„Počkejte! Kam jdete?“ zvolal Chocholka, „Tohle se mělo dneska pořádně zapít.“ mával za vámi rukou.
„Zmastit se dokážete i bez Aedana. Dopřej mu chvilku jeho milou.“ sjela Adrianna Chocholku a pak se sama odebrala do sídla. Chocholka se jen podíval na Flavia.
„Co jí je?“ hlasl.
„Kdoví.“ pokrčil rameny, „Ty ses jí měl věnovat a zvoral si to. Třeba si to teď vyžíráš.“
„Blbost.“ mávl rukou Chocholka, „Ale jen se směj. Počkej až otevře dveře do svého pokojíčku. Dostane nával z tvého hnojiva pro kytky a budeš v nemilosti rovněž. A teď jdeme chlastat.“ pobídl Flavia a chytl ho za rameno „Noc je ještě velmi mladá.“

„Musím se přiznat, že Belius má opravdu podivné kamarády.“ poznamenala na adresu Chocholky Mirabelle, když jste opustili hrad a kráčeli pomalu dolů hlouběji do města mezi domy.


ScorpionCZ
Grithart si tvá slova vyslechl, když jsi však telekinezí zahodil zlatý přívěšek světil hlavu k zemi, zdál se zklamán. Obhlédl jsi letmo Rilen, měla poraněnou hlavu, ale nejspíše šlo jen o drobné oděrky neboť stejným způsobem měla poškozené i své roucho. Také sis všiml, že dýchá. Grithart tvá další slova o nijak nepřiměla pozvednout hlavu, podívat se ti opět do tváře nebo cokoliv říci.

Arterius pustil Appia, uvolněnou rukou popadl svoji rukojeť od kladiva a pozvedl ji k obloze. Seslal kouzlo jenž obnovilo nad věží symbol, který patřil Řádu. Následně založil rukojeť opět pod rameno, popadl paralyzovaného Appia za zbroj a odtáhl ho do věže.

Domluvil jsi, vyvolal jsi ohnivé kouzlo a plameny zachvátily Grithartovi ostatky. Přestože necítil žádnou bolest cukl sebou teprve nyní pozvedl hlavu, svůj zrak však obrátil v oblohu.
„Vůle Ideálních pánů zůstane zjevně nenaplněna.“ konstatoval tiše.
Seslal jsi proti Grithartovi kouzlo na odčerpání moci umírajícího, ale kouzlo se zdá se míjelo účinkem neboť jsi nepocítil žádné změny nebo nárůst své magické energie. Grithartovi ostatky mezitím hořely, tělo padlo k zemi a zůstalo bezvládně ležet. Chvilku jsi ho sledoval, nezdálo se, že v něm zůstalo něco 'živého'. Obrátil ses k Rilen, seslal jsi na sebe rychlé léčení a následně se sehnul k Rilen, otočil ji a seslal na ní hojivý dotek. Když si jí přiložil ruku na čelo a kouzlo seslal brzy poté se vzpamatovala procitla. Kašlala a ihned se přetočila, aby vykašlala prach, který jí zůstal v ústech. Oči měla lehce zarudlé, mrkala a snažila se rozeznat co se kolem ní děje.

Globullus mezitím likvidoval jednoho kostlivce za druhým. Ve snaze udržet je co nejdále od věže a od vašich pozic. Kostlivců však bylo příliš a velmi rychle se blížili bez ohledu na to, že je Grithart nejspíš zničen. Vyvolal ledového astronacha a následně seslal několik dalších kouzel, ale bylo znát, že mu již docházejí síly.

„Jsem... jsem v pořádku.“ hlásila otřeseně Rilen zatímco si sahala na obličej, „Co se stalo?“ ohlédla se nanovo, když spatřila řítící se kostlivce cukla sebou. Dvojice kostlivců co se proti vám řítila byla však zavčasu smetena astronachem. Když ses ohlédl směrem ke Grithartově těle i nadále leželo zcela bezvládně, kosti byly od ohně celé černé, oděv jeho roucha zničen na jeho těle nezůstal jediný kousek masa. Také sis při té příležitosti všiml, že se z dálky vynořila postava, která zjevně na přízračném koni směřovala k vám. Nerozeznával jsi na takovou dálku pořádně barvy, ale zdálo se ti, že má osoba na sobě cosi červeného.




SuperHunter
„Písknutí je špatnou volnou.“ zakroutila hlavou, „Zavěsíte na parapet otevřeného okna červený hadr. Třeba nějaký šátek. To bude signál pro mě.“ navrhla následně, „Nerada bych si spletla okno a vlezla k někomu v dost choulostivé situaci.“
„Ti co chtějí diskrétnost si okno neotevírají.“ namítl důstojník.