---

→ Tah 913


Sarako a Tondulin
@Sarako: „Jak chcete.“ usmála se, následoval jsi ji do trůnního sálu, „Počkejte tu.“ řekla nakonec, „Přinesu vám to. Když dáte na můj výběr tak vás zbytečně nebudu vodit k nám do kuchyně. Kuchaři to vidí neradi, když se jim tam motá někdo nepovolaný... obzvlášť dnes jsou takový napružení a už unavení.“

Zůstal jsi stát uprostřed trůnního sálu, netrvalo to dlouho a brzy se služebná vrátila. Jídlo, které ti vybrala měla pečlivě zabalené. „Snad jsem vybrala správně a bude vám chutnat. Mějte se.“ řekla na rozloučenou a vrátila se zpět ke svým povinnostem. Bez dalšího zdržování jsi opustil sídlo a vrátil se na nádvoří. Hosté byli stále nastoupení a netrpělivě očekávali na další pokračování ohňostroje. Vyhnal jsi mezi nimi Carinu a postavil se vedle ní, podívala se na tebe a poté obrátila zrak zpět před sebe.
„Čeká se na závěrečnou rachejtli.“ vysvětlila tiše, „Zatím nás stále napíná.“

@Aedan: „Nad jo... Napínání je sice krásné, ale jsem jiná kdo je tu všem tak děsně naočích.“ usmála se Mirabelle.

@Oba: Čaroděj se špičatým kloboukem konečně dokončil přípravy, zapálil knot u větší modré petardy ve tvaru dračí hlavy vzhůru k obloze, poté ji očaroval kouzlem, aby vystoupala co nejvýše. Když bylo dostatečně vysoko kouzlo přerušil. Knot mezitím dohořel k cíli a petarda poprvé explodovala, explodovala barevně v doprovodu zlatého deště, další exploze vytvořila sérií explozí, které utvořily na obloze obrys dračí hlavy. Tento tvar na obloze zůstal i po další explozi při které se tvar dračí hlavy změnil na usměvavou a následně jednoho z jeho očí mrklo směrem k vám všem. Krátce po mrknutí se odpálilo několik dalších petard, které znovu vytvořili déšť - tentokrát v modrých barvách - obklopil dračí hlavu a poté co bylo po došlo i k finální explozi dračí hlavy, která explodovala silnou modrou září jenž rozzářila nakrátko celé okolí a nejspíš musela být vidět i do okolních hrabství.
Hosté začali tleskat.


ScorpionCZ
Postavil ses na nohy, vzpamatoval se a začal hledat Gritharta. Nalezl jsi ho jak se snaží postavit na nohy, začal ses soustředit ve snaze znovu udeřit proti Grithartovi kulovým bleskem, tentokráte však v situaci ve které je značně znevýhodněn. Seslal jsi kouzlo, zrovna když se stavěl na nohy, kulový blesk ho zasáhl. Ale očarování jeho zbroje ho ochránilo od jakéhokoliv vážnějšího zranění. Tiše zanadával a znovu se postavil na nohy, vytrhl si z boku kost jež se do něj zabodla při dopadu. Zatvářil se nespokojeně, jeho mrtvé tělo bolest necítilo. Odchodil kost, popadl magickou hůl a vyrazil vpřed ráznější chůzí. (Š68%)x(G94% -20% znevýhodnění = 74%)

Globullus s Rilen mezitím vzdorovali přibíhajícím nepřátelům. Rilen útočila slabšími magickými výboji, které dokázaly kostlivce rozbít a proměnit v hromádku kostí. Globullus dával přednost účinným ledovým kouzlům v podobě hrotů různých velikostí. Když ubylo krátce kostlivců kolem něj vyvolal ledovou stěnu před sebou, aby se za ní mohl krýt a zkomplikoval cestu přibíhajícím nepřátelům. Stěna nebyla tolik velká jako ta, kterou vyvolal předtím na druhé straně bojiště, ale svůj užitek si nalezla stejně. Kus od Globullovi stěny jsi vyvolal ohnivou stěnu. Kostlivce nakrátko zdržela. Zastavili se. Pohlédli skrze plameny, ale poté proběhli skrz. Některé žár zničil, ale jiní úspěšně pronikli.

Elitní kostlivci mezitím směřovali k věži. Míjeli kameny, míjeli bezvládně ležícího Fallena, kterého zjevně neshledávali žádnou vážnou hrozbou. Pokračovali dál a dál. Appius jim byl v patách, ale držel si odstup několika metrový odstup. Když se elitní kostlivci přiblížili k věži dvojice chrličů umístěných na podstavci náhle ožila. Zavřeštila, roztáhla křídla a výhružně seskočila z podstavců. Elitní kostlivci pokračovali dál. Appius strhl koně. Chrliči se ihned rozlétli směrem k elitním kostlivcům, snížili výšku letu a několik z nich svými drápy popadli, rozdrtili a povalili za doprovodu nepříjemného vřeštění. Appius schoval meč, pobídl koně a rozjel se vpřed zatímco chrliči decimovali jeho elitní kostlivce on směřoval k jednomu z nich, aby mu z ruky vytrhl oštěp. Znovu strhl koně, pobídl ho a rychle se přesunul. Chrlič, který svým úderem odhodil dvojici elitních kostlivců jak hadrové panenky zavřeštil a vzlétl. Appius se prudce otočil, pevně sevřel oštěp, zacílil a vrhl jej. Oštěp svůj cíl našel. Zasáhl chrliče a poslal ho k zemi za doprovodu vřeštění. Několikrát se převalil po dopadu na zemi, rozvířil černý prach a zastavil se těsně před svým podstavcem ze kterého seskočil. Druhý chrlič zavřeštěl. Vzlétl s dvojici kostlivců, které držel v drápech a ve výšce je pustil. Elitní kostlivci se rozpadli po dopadu na zem, některé části těla udrželo po hromadě pouze brnění. Appius nanovo pobídl koně, vyjel vpřed. Chrlič ho ihned zmerčil a vyrazil za ním. Appius urychleně sahal po vybavení které měl připevněné ke svému opasku, snažil se nahmatat něco užitečného, ale nedařilo se mu. Tasil meč zrovna ve chvíli kdy ho chrlič popadl. Zvedl ho vzhůru, Appius sekl mečem, zranil chrliče. Protivník ho upustil a tak dopadl na zem, zbroj zařinčela. Tvá se mu zabořila do prachu. Byl pár metrů od vstupu do věže. S námahou se postavil na nohy, vyplivl prach, který se mu dostal do úst a podíval se vpřed.

„VYLEZ!“ zařval ze všech sil. Chrliče ignoroval neboť ten si za letu začal hledat nějakou jinou jednodušší kořist. Appius přešel z místa na místo, pozvedl meč směrem k otvoru ve věži a vyčkával i nadále. „Konečně.“ řekl s radostí v hlase, zastavil se a pevněji sevřel svůj meč. Z věže vyšel o dřevěnou hůl opírající se Arterius, ve druhé ruce svíral meč. „No... Vida vida...“ neskrýval svoje nadšení Appius, „Samotný Archanděl se nám konečně ukázal.“ sdělil důrazně a rozhodil rukama, „A ve své nejzkryplenější formě.“ poukázal směrem ke svému protivníkovi kterého nepovažoval zrovna za fit. Arterius se zastavil pár metrů před Appiem, zahodil dřevěnou hůl a uvolněnou rukou přejel po ostří svého meče a aktivoval své očarování. „Na tenhle moment jsem čekal celou věčnost.“
„Kdybych ti býval setnul hlavu ušetřil bych ti čekání a sebe nedostal do téhle šlamastiky. Bohužel shození z věže se zdálo v tu chvíli mnohem efektivnější.“ namítl Arterius, „Archandělem už dávno nejsem. Tuhle etapu jsem pověsil na hřebík.“ Ostří Arteriova meče vlivem očarování vzplálo. „Archanděl má nového představitele.“
„Nesejde na tom.“ mávl rukou Appius, „Protože budoucnost bez tebe bude i tak dost poetická. Tepna bude krvácet, my budeme burácet.“ zahodil přilbu za sebe a zakroutil mečem. Arterius přešlápl z místa namísto, pozvedl zrak k obloze a cosi tiše zamumlal.
„Neplýtvej modlitbami. Stendarr na tebe sere už hodně dlouho.“




SuperHunter
„Provedeme to ještě dnes? Výborně.“ reagovala spokojeně Zenira, „Stačí nějaké okno. Jsem dost mrštná a lezení mi nedělá problém. Stačí když okno otevřete a dáte mi nějaký signál, že jste to skutečně vy. Stačí nějaký diskrétní.“