---

→ Tah 880


Sarako
„Já děkuji též.“ přikývla hraběnka a přitáhla si opět talířek se sladkým pokrmem, který hodlala v klidu dojíst. Uklonil ses a rozhlédl ses po okolí. Klargus postával se svou ženou u stolu kde měli místa. Jejich místa však byla stále obsazená tobě neznámou dvojici. Došel jsi blíže k nim a zaslechl část rozhovoru.

„Chutnalo ti Aldarile?“ vyzvídala přátelským hlasem baronka od menšího altmerského chlapce, který jen slušně přikývl. „Tak pojď. Vybereme ještě něco dalšího.“ mrkla na něj a pokynula mu ať ji následuje. Chlapec souhlasil bez jediného zaváhání, vstal od židle a následoval baronku podél stolku až ke stolu s pochutinami.
„Takže Aldarila necháme tady.“ poznamenal muž v císařské uniformě (graf. vzhled – zde), „A já mám zůstat též. Nebo se něco změnilo?“
„Aldaril tu zůstane, ale ty Isaacu můžeš klidně odjet za svou rodinou společně s námi. Nemusíš tu zůstávat. O chlapce se dobře postará Belius s Adriannou. Chci, aby se ho na nějaký čas ujali. Potřebuje se naučit základy magie a též něco z boje. Pro Belia to bude užitečná lekce, bude se starat nejenom o hrabství, ale také o chlapce.“ řekl Klargus a posadil na uvolněné místo.


Tondulin
„Vole! Víš, jak sem se ksakru lekl?!“ zvolal Belius po tvé reakci plné smíru a slz. „Už jsem si myslel, že mám po nejlepším kámošovi!“ zdůraznil rozčileně, ale vzápětí se rozesmál taktéž. „A to nevíš! Adrianna byla po tvém pádu k zemi tak vyděšená, že už plánovala dokonce začít s oživováním, když ses dlouho neprobouzel.“
„To rozhodně ne.“ zakroutila hlavou, „Belius přehání.“
„Nepřeháním fakt.“ nesouhlasil Belius, „Už to skoro vypadalo, že tě začne oživovat, dávat dýchání z úst do úst a kdovíco…“
„Tak to opravdu nebylo.“ kroutila hlavou.
„Chudáci rytíři se pro tenhle okamžik mlatí ve svých těžkých zbrojích, Tilbaut kvůli tomu opustí svoji domovinu… A ty vypiješ nějaký nevydařený žabí exkrement v tekuté formě, zaklepeš sebou jak kapr na suchu a vzápětí to dostaneš všechno zadarmo.“ uculoval se Belius.
„Ty seš takový blbec!“ bouchla ho loktem, Belius sebou ucukl a chytl se za místo kam úder dostal. „Takhle si vymýšlet. Co se vlastně stalo?“ zeptala se tě klidným tónem, zatímco ti Belius podal ruku a pomohl ti vstát na nohy.

„Je to lektvar, který používají kartářky a šarlatánky převážně. Možná nějaké jasnovidkyně, popravdě nemám moc velké zkušenosti s účinky tohohle lektvaru… Ale musíš si pamatovat co nejvíce z toho co si viděl, nejlépe si to někde napsat a snažit se vyčíst v tom nějaký systém, nějakou posloupnost. Různá slova mohou mít různý význam v kontextu s tím cos viděl…“ vysvětlovala Adrianna, „Zkusím zítra mrknout do nějakých knih, abych ti mohla víc pomoci a neříkala ti tu nějaké bludy.“
„Popiš nám cos viděl.“ vybídl tě Belius a posadil se opět na židli.
„Každopádně… v lektvaru chyba být nemohla.“ prohlédla si Adrianna prázdnou lahvičku, „Včera jsem ho připravila správně a dnes jsem přidala poslední dvě ingredience těsně před použitím a to jsi sám viděl. Jinak jsem na něj nešahala.“


SuperHunter
„Ta by měla každou chvilku dorazit… podat hlášení. Kdepak se zase zatoulala?“ rozhlédl se kolem, ale Zeniru přicházet neviděl. „Nebojte. Ona dorazí. Dochvilnost v misích má přesnou, ale jakmile jde o podání hlášení ve stanovený čas už to trošku vázne.“ promnul si ruce, „Napadá vás ještě něco co budete potřebovat? Obstaral bych vám to… Jestli se do toho plánujete pustit už dnes není čas otálet.“