---

→ Tah 47.


ScorpionCZ
„Ne. Nevím. Jen si přeci říkal, že máš s Thalmorem nějaký problém. Tak jsem to myslela obecně.“ zakroutila hlavou, „Klidně se mi můžeš svěřit co jsi jim vyvedl. Třeba budu vědět jak z toho ven. Teda… asi spíš ne, ale i tak. Za pokus to stojí.“ pousmála se. Klidnou chůzí jste dorazili až k bráně města a poté ke stájím.

Světlana zaklepala na dveře a po vyzvání vešla dovnitř. Naznačila ti, abys zůstal venku a vyčkal. Její rozmluva s majitelem stájí nebyla příliš dlouhá. Mohla trvat sotva dvě až tři minuty. „Prý si můžeme půjčit dva hnědé koně.“ promluvila k tobě ihned co opustila budovu. Přesunul jsi se ke koníkovi, odvázal jej a vyhoupl se na hřbet. Stejně tak Světlana.

„Tak to jsem ráda, že ti přijde sympatický.“ řekla poté co jste vjeli na cestu. „Myslím, že má i dost mladou dceru… Nebo vnučku?“ znejistěla a chvilku přemýšlela, „Asi spíš vnučku. Protože jinak by jí měl asi v hodně pozdním věku.“ dodala nakonec. „Věkově bude buď mladší než ty a nebo přibližně stejně stará. Nejsem si jistá. Furia docela vzalo, když odmítla kráčet v jeho šlépějích a raději se vrhla na kariéru agentky Penitus Oculatus.“ pokračovala a přitom se rozhlížela kolem, aby si mohla prohlédnout krajinu. „A to je asi vše co o ní vím. Tu už rodinu máš tak ti to říkám jen kvůli tomu, abys nebyl překvapený kdyby se v Brumě náhodou objevila.“
(cestuješ: 1/3)



Sarako
„Osm set?“ podivil se Globullus „Nedá se říci, že by byla zrovna skromná.“ pousmál se a sám vyčkával jak dopadne kouzlo. Schoval jsi svitek do brašny a druhý uchopil v ruce. Za soustředil se a kouzlo z něj seslal přímo na magický okov. Ihned bylo znát, že kouzlo s okovem cosi provedlo, ale přesto ho nedokázalo otevřít úplně. Alespoň částečně jsi se, ale vymanil z nadvlády a postupné vysilování částečně zesláblo.

„Zadržte!“ zvolal a sehnul se k okovu. Prohlédl si jej očima a následně rukou přejel a vyvolal nějaké kouzlo. „Uvolnil zatraceně velkou magickou energii. Zkusím jí utlumit kouzlem.“ po těchto slovech se za soustředil a ve stejnou chvilku jako jsi seslal kouzlo z posledního svitku seslal i on své kouzlo. S utlumenou magickou explozí, která odvála několik blízkých svitků a rozházela je různě po místnosti se okov pustil tvé nohy a se zařinčením padl k zemi. Globullus si oddechl.


Adrian_S
„Ale…“ mávl rukou, „Stará literatura hovořící o slavných mágů z minulosti. Asi třicet až padesát let nazpátek. Možná i o trochu více.“ koukl na tloušťku knihy, „Spíš více.“ rozevřel knihu a začal hledat cosi v obsahu, „V knihovně se vypůjčit nedá. Musíš hledat u starších noviců. Naštěstí se mi povedlo během jedné z přednášek na které si zrovna nebyl navázat kontakt s jedním starším novicem a později novickou, který mi jí obstarala.“

Začetl jsi se do kreseb a kouzelných formulích lehčích i těžších kouzel na odvolání nemrtvých. Přitom sis dělal poznámky na kousek pergamenu.


Tondulín
„Vzkřísit meč? Proč?“ vyptávala se překvapeně žena, „Vždyť to nejsou naši nepřátelé. Jen sem přišli stejně jako já zabít hrozbu, která posledních pár týdnů ohrožuje bezpeční okolí.“ pokračovala, když jsi ukázal lejstro z dálky si jej prohlédla a nakonec kývla hlavou, „S tímhle se nemusíme bát, že přijdeme o odměnu.“ oči upřela k jeskyni. Urychleně odepnula pouzdro s mečem, které bylo připevněné k sedlu a koně poté odehnala.

„Carwen to s tebou bude mít těžké.“ zakroutila hlavou a pomaličku se přesunula k tobě držíc v obou rukách dlouhý zapouzdřený meč. „Našimi nepřáteli nejsou cechy bojovníků ani občané. Naším jediným nepřítelem jsou válečníci Thalmoru a pak bestie číhající ve tmě jako je třeba tenhle vlkodlak.“ krátce se odmlčela a předala ti meč. Když jsi jej uchopil a mírně povytáhl z pouzdra poznal si stříbrný materiál. „Půjč si ho. Já jsem rychlejší a hbitější. Mě postačí dýky a luk.“ dodala a opět pohlédla do jeskyně. „Mimochodem… Mám můj obdiv. První den a ihned neuposlechnout Carwenin rozkaz to chce patřičnou odvahu a nebo -“ nestihla doříci větu neboť se z jeskyně ozval hlasitý řev jednoho z válečníků prchajícího směrem k vám. Držel se za břicho a silně krvácel. Dva metry od vás se skácel k zemi a padl do mělké vody.

Žena nemeškala a vyrazila k němu. Sehnula se, vytáhla jej z vody a s námahou odvalila stranou, aby se neutopil. Elf bolestně sténal a držel si krvácející ránu. „Gwine…“ řekla tiše a prohlížela si rány umírajícího.
„Překvapil nás… Varis… Zemřel ihned. Drápy… mu projeli krkem tak… rychle, že… nedokáz…“ vydechoval z posledních sil. „A Brelor… Brelor… Zmizl.“
„Zmizl?“ podivila se žena.
„Zmizel… Asi… Asi utekl.“ vydal ze sebe Gwin a hleděl do zakryté tváře. „Belwen… Musíš toho ha-hajzla zabít. Pro mou rodinu… Pak už jich zbude… zbude jen…“ začal kašlat. Belwen sejmula kápě a poprvé si spatřil její tvář a dlouhé hnědé vlasy, svázané tak, aby jí nevadily během boje. (graf. vzhled - zde) Odepnula plášť a pokusila se zastavit krvácení. „Jen tři… tři…“ vydal ze sebe naposled Gwin a jeho oči strnuli v poloze dívající se na hnědovlasou Bosmerku. Jenž měla své ruce položené na plášti, kterým se snažila zastavit a provizorně ošetřit vážné zranění. Prsty mu zavřela oči a pozvolna se postavila na nohy. „Odpočívej v pokoji Gwine…“

Mezitím jsi zaslechl zvuk kopyt koně. Když jsi se ohlédl spatřil jsi od vás několik metrů daleko Bosmera v podobné cechovní zbrojí jako má mrtvý. Belwen byla zaměstnaná natolik, že si jeho brzkého příjezdu vůbec nestihla všimnout. (Bosmer v cechovní zbroji k vám dorazí následující příspěvek)


SuperHunterCZ
„Nemáte zač.“ kývla hlavou žena. Plynule otočila hlavou a mávla na hostinského, aby jí přinesl další rundu. Ihned poté jste se rozloučili a společně s Ayrenn jsi odešla z hostince.
„Ta ženská má pravdu. Faerion by nám nemusel věřit. Vždyť nemáme žádný důkaz. Teprve jsme přijeli a on nás pořádně nezná. Proč by měl věřit nám a ne tomu druhému?“ odpověděla ti zamyšleně Ayrenn. „Teď mě tak napadlo. Trochu mimo téma. Víš kde budeme ubytovaný?“



Killiedan
Pozvolna jsi došel k vile rodu Valeriů. Už z dálky bylo znát, že počet legionářů střežící okolí domu se rapidně zvýšil. Jeden byl dokonce i na Lukréciině balkónu. Vila už nevypadala jako obyčejný luxusní dům nýbrž jako dobře střežená pevnost. Hlavními dveřmi do domu zrovna vešel sám Lucius. Doprovod mu dělal bohatě oděný muž jemuž se kolem krku pohupoval amulet symbolizující členství v radě starších. Jeho pleť již z dálky značila Hammerfellský původ.

Vylezl jsi na jednu ze střech nejbližšího domu. Díky tvému oděvu to nebylo nic extrémně těžkého, ale přesto jsi musel dávat pozor, aby tě neodhalil někdo z městské hlídky nebo z Luciových osobních strážců v legionářských zbrojích. Střecha ti poskytla dobrý výhled na postavení jeho mužů. Dvojice legionářů postávala s hrdě vypnutou hrudí před hlavním vchodem. Další dva stáli u zadního vchodu, jeden se volně procházel po zahradě a sem tam se zastavil či odpočinul na lavičce. Jeden seděl na balkóně, občas vstal a opřel ze o zábradlí. V momentě kdy toto udělal získal nejlepší výhled ze všech strážců domu. Další legionáři budou bezpochyby uvnitř.

K vile se rychlou a ráznou chůzí blížila pětice mužů v legionářských zbrojích v plné zbroji. Jejich plné přilby znemožňovali pohlédnout do tváři těchto bojovníků, ale jejich plášť přesně značil z jaké provincie jejich legie pochází. Bylo to Vysokoskalí. V jejich čele kráčel muž v generálské zbroji rovněž s pláštěm, který však nesl erb šlechtického rodu nikoliv symbol legie. V ruce držel helmu a u pasu měl připnutý legionářský meč. Generál byl černovlasý přesto se již místy leskly šediny a jeho vousy byly na bradě celé prošedlé. Hnal se sebevědomou chůzí s kamenným výrazem ve tváři. (graf. vzhled - zde)