---

→ Tah 549.


Scorpioncz
„Ano.“ podívala se na tebe s příjemným úsměvem, „Byla bych ráda, kdybys tam byl a Flavius určitě taky.“ přikývla a opět sklopila hlavu na svůj stůl. Chvilku se přehrabovala v nějakých listinách a následně je zastrčila pečlivě srovnané do zásuvky u stolu.

Sáhl jsi po knize, otevřel ji a začetl se do ní. Četl jsi dlouze a bez vyrušení, Serana byla po celou dobu ticho. Vyrušilo tě až zaklepání na dveře. Teprve tehdy Serana zvedla hlavu od své práce.
„Čekáš někoho?“ zeptala se tě překvapeně, ale bez vyčkání na tvou odpověď pokynula klepajícímu ať vstoupí. Klepající dlouho neotálel a ihned po výzvě vstoupil. Spatřil jsi kněžku ve světlehnědém rouchu. Kápy měla stáhnutou, aby jí bylo vidět do tváře. Mohla být jen o pár let starší než ty a Serana.

„Omlouvám se, že vás ruším.“ řekla klidným hlasem, „Serano. Prosím.“ odvrátila zrak od tebe a pohlédla na tvoji kolegyni. „Měla bych na tebe prosbu. Už jsem byla za vaším kapitánem, ale ten tu prý dnes není a jeho zástupkyně Lora mě odkázala za tebou.“ odmlčela se nakrátko, aby dala prostor k Seranině reakci.
„Marvo.“ uvítala s příjemným úsměvem kněžku a odložila stoji práci. „Jen povídej copak máš na srdci?“
„Jde o chudinskou čtvrť. Mám podezření, že by tam mohli být lidé nakažení morem...“ pokračovala pozvolna Marva.
„Morem?“ vytřeštila oči Serana a podívala se i na tebe.
„Ano.“ přikývla Marva, „Včera během obvyklé návštěvy jsem si všimla, že je tam několik tamních obyvatel nemocných na které už několikátým dnem nezabírá běžné léčivo. Teplota se jim drží a… a prostě mám to podezření. Ostatní sestry nad tím mávly rukou, Nejvyšší mi řekla, že prý přeháním a nemám to řešit. Ale ona… Ona nová Nejvyšší není příliš empatická, nepřijde mi, že by jí nějak záleželo na lidech.“ opět se odmlčela. Serana mlčela. „Myslíš… Myslíš, že by ses na to mohla jít se mnou podívat? Pro jistotu… Třeba o nic nepůjde a zbytečně plaším, ale kdybych náhodou neplašila… Nikomu jinému krom sester a Nejvyšší jsem to neřekla. Nechci vyvolávat paniku.“
„Tak by to mohl být velký problém.“ přikývla Serana, „Dobře, že jsi přišla Marvo. Půjdu se tam s tebou podívat, ale pro jistotu se zastavíme ještě na ošetřovně pro nějaké lektvary a léčiva.“ dodala, zatímco vstala od stolu a porovnávala si své rouchu. „Pojďme.“ vybídla.

Marva se s tebou rozloučila pozdravem a zmizela za dveřmi. Serana už byla téměř na odchodu, když se otočila před dveřmi a podívala se na tebe.
„Škorpiasi?“ vyrušila tě od čtení, „Nechceš jít s námi?“ zeptala se a přivřela dveře, „Doufám, že se plete. Marva měla vždycky sklony k přehání, ale kdoví.“ pokrčila rameny.


Sarako
Jezdec z tebe nespouštěl oči. Nenápadně jsi utvořil gesto a pokusil se telekinezí vyplašit neklidného koně. Nebylo to snadné, ale povedlo se ti to. Kůň se vzepjal a jezdec měl co dělat, aby se udržel. Nakonec se mu to nepovedlo a spadl. Kůň druhého jezdce se nakrátko splašil a usnadnil ti tak práci. Znovu jsi použil telekinezi a splašil zbylé dva koně. Koně přestali své pány poslouchat a značně je zaměstnali.

Pobídl jsi svého koně a vyrazil vpřed, ale ani tvůj kůň neběžel příliš dlouho. Záblesk modrého světla několik metrů před tebou ho splašil a přiměl zastavit. Měl jsi co dělat, aby ses udržel v sedle, ale díky svému výcviku se ti to povedlo. Kůň se však vyděšením znovu vzepjal a začal být značně neklidný.

Když záblesk modrého světla pominul spatřil jsi před sebou dvojici osob. Dva muže, oba v černých zbrojích, které se velmi podobaly těm, které nosila Univerzitní stráž, když jsi za zdmi Univerzity vyslýchal Bothiel. Kápě bránily v rozpoznání obličejů, ale jeden je nepatrně menší než druhý a opírá se o magickou hůl. Zatímco druhý je bojovník ozbrojený štítem, který má přehozený přes rameno a mečem na jehož jílci svíral meč v případě nebezpečí. Oba na tebe hleděli připraveni se bránit v případě nutnosti.


SuperHunter
Uschovala jsi listinu do své brašny a namátkou skontrovala své současné vybavení. Oblečena jsi do své černé lehké uniformy, kterou máš čerstvě vypranou a je zbrusu nová tudíž nenese žádné známky dřívějšího používání. K opasku máš připnutou dvojici dýk (obě elfské) a krátký elfský meč. Uvnitř brašny nalezneš jeden léčivý lektvar, měšec se Septimy a čerstvé jídlo, které jsi obdržela během ranního nástupu.

Zůstala jsi stát na palubě lodi. Od mola, na kterém postával důstojník Throm a debatoval se skupinkou legionářů strážící přístav se ozval jeho rozčilený tón hlasu. Zjevně něco nejde podle plánu. Za dobu strávenou pod Thromovým velením víš, že Throm sám o sobě nepatří mezi nejklidnější důstojníky a velmi snadno ztrácí trpělivost, pokud něco nejde podle jeho plánu anebo je nucen jednat s někým koho nemá v oblibě v tomto případě s příslušníky legie.