---

→ Tah 505


Scorpioncz
Lusknul jsi prsty, papírek se v plamenu změnil na popel. Kývl jsi na ptáka, který se otočil a odletěl neznámo kam. Zavřel jsi okno a po krátkém přemýšlení probudil Lauranu. Rozespale na tebe zamžourala cosi nezřetelného zamumlala a s nechutí vylezla z postele, nejraději by ještě pokračovala v nerušeném spánku.

Sáhla do zásuvky a vytáhla hřeben společně s líčidly a dalšími ženskými potřebami pro zkrášlení. Příprava jí však netrvala příliš dlouho, během několika minut byla připravená i oblečená do šedivých šatů. Chvilku pokukovala po malé Merril, rozmlouvala s ní a následně ti dala pokyn, abyste se společně přesunuli dolů.

„Další příjemná snídaně s Klargem Arteriem…“ řekla s povzdechem, když jsi zavřel dveře do pokoje a následoval manželku ke schodišti. „Nemohu se dočkat až to tu bude fungovat jako dřív… Jestli někdy vůbec.“
Následně se odmlčela, protože jste byli již na konci schodů a směřovali chodbou do společné komnaty – jídelny. Uvnitř bylo vše připravené, talíře rozmístěny přesně podle počtu. Většina obývajících vilu byla již přítomna, chyběla pouze Lyra. Serana seděla v rouchu vedle Flavia, který vypadal velmi spokojeně. Kdo však spokojený nebyl byl Belius, který s podloženou hlavou seděl naproti nim a hleděl do prázdného talíře. Scipio rovněž neměl nejlepší náladu, vypadal jako by celou noc probděl. Tentokráte však k prázdným talířům přibyl pohárek s již rozlitým vínem.
„Dobré ráno.“ popřála Laurana a usedla na vaše místo. Všichni přítomní vám popřáli dobré ráno a Klargus spokojeně vydal pokyn k servírování snídaně. Služebná začala po talířích nosit připravené jídlo, nejprve obsloužila Scipia a Klarga, následně tebe a Lauranu, následovala Serana s Flaviem a úplně nakonec Belia a malou opičku, poté se odebrala zpět do kuchyně.

„Dobrou chuť. Dnes je to možná naposled co snídáme v takovéto sestavě.“ popřál Klargus, „A proto je to vhodná příležitost jak zapít všechny naše současné úspěchy a připít si na naše budoucí společné úspěchy. Na úspěchy našich dvou rodů, na úspěchy a zdraví mladého páru, který stvrdí naše spojenectví sňatkem, na Beliův sňatek, který se stane prostředkem k ochraně a posílení zájmů našich rodin a také na mě.“ dotkl se rukou své hrudi, „Jakožto nového opatrovníka a poručníka mladého Aldarila.“ zakončil Klargus a popadl pohárek s vínem. „Připijme si tedy a pusťme se do jídla!“


Sarako
Provedl jsi výpad, který byl na poslední chvíli odražen. Zbojník s kladivem se nehodlal vzdát, a proto jsi po chvilce bránění úder zopakoval. Tentokráte se povedl. Probodl jsi protivníka a ten se v bolesti skácel k zemi.

Pobídl jsi koně a vyrazil proti dalším nepřátelům. Lukostřelci urychleně vypálili šípů, kolik jen svedli, většina minula, neboť ani pořádně nezamířili. Jeden se přesto trefil, zasáhl Janova koně. Kůň se vzepjal a shodil legionáře k zemi. Tvůj kůň poté zneklidněl, ale dovezl tě až k protivníkům. Oba odhodili luk a tasili zbraně. Jeden uskočil, když jsi projížděl a druhý přidřepl a kryl se mečem. Nestačilo to. Část ostří tvého meče ho poranila, ale nezabila. Ihned poté vstal a byl připraven k boji. V jeho volné ruce sevřené do magického gesta se zablesklo několik menších blesků, které nejspíš hodlal v nejbližším momentě seslat.

Druhý zbojník se dal mezitím na útěk, utíkal směrem k cestě – k místu kde bojoval legát Amragor a zbytek zbrojnošů.


Fiky
„Dobrá. Jednejte, jak myslíte.“ usmál se stařec, „Pokud výsledkem vaší práce bude ruda budu velmi spokojen.“ pokyvoval hlavou až do chvíle, než jsi se zeptal na zdejšího vládce. Stařec dobu mlčel, nejspíš váhal, jak zvolit správná slova.

„Zdejší vládce… Je velmi mladý a nezkušený.“ začal opatrně, „Podle mého názoru dává až příliš velkou volnost svým poradcům a až příliš naslouchá jejich slovům… I když se nejspíš zdatně snaží, aby to veřejnost nevěděla.“ odmlčel se, „Ovšem nezkušenost mu lze prominout. Ujal se vlády příliš mladý.“ následovala dlouhá pauza. „O dvorní čarodějce vám toho příliš neřeknu. Nemotám se do zdejších intrik… protože by to vyvolávalo nežádoucí pozornost a já potřebuji klid na svou práci a výzkum.“



SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“