---

Lord Rade:
“Je to standartní prohlídka. Socky z Pustiny můžou přenášet všelijaké nemoci.“ Pohrdavě se na tebe podíval voják a znechuceně se ušklíbl. Vědec mezitím došel k vám s nuceným úsměvem. “Jen vás v rychlosti proskenuju. Musíme si býti jistí, než vás pustíme na základnu.“ Vědec vytáhl dobře známý sken a začal s prohlídkou. “Už vás někdy skenovali? Že jste hned kladl takový odpor...“ Vědec se dál usmíval a pokračoval v prohlídce.

Kissko384:
Uklidil sis notebook a kulhavým krokem přešel ke skupině lidí u baru. Minul jsi Občana a nějakou děvku. Tvůj instinkt ti říká, že ten druhý signál Občanského čipu neměl nikdo z tvé blízkosti a že se nacházel dál od tebe. Protáhl ses mezi lidmi k baru a vzpomínal, kde přesně jsi zaregistroval onen čip. U baru jsi zaslechl barmana, jak se ptal té děvky na další drink. “Dáš si ještě jednu Si..Marto??“

Aurelius:
“No jak myslíš, je to jen tvoje věc. Obětovat svou svobodu a lidskost, abys mohl sloužit těm ku*evským Metalidem... Raději bych žila svobodně, ale měla co žrát... To je dnes těžké...“ Marta dopila drink a sledovala smutně prázdnou sklenici. Barman se k vám dokolébal a uchopil Martinu sklenici. “Dáš si ještě jednu Si..Marto??“ Postřehl jsi, že se Marta lehce ošila a podívala na barmana.

ScorpionCZ:
Nechal jsi Lorda na starosti strážným a mezitím sjel výtahem do podzemí. Vydal ses rovnou přes rozcestí do kanceláře poručíka Mitchella. Po krátkém zaklepání jsi byl vpuštěn dovnitř. Kancl se od tvé poslední návštěvy nezměnil. Snad jen několik písemností a prázdných kelímků se nakupilo na stole poručíka.

“...a už jste zpátky! Netrvalo vám to dlouho. Kde jsou naši chlapci? Na ošetřovně?“ poručík si sundal brýle na čtení a vypadal rozrušeně.