---

Díl 2 - Teorie....: "Cristina! Cristino vstávej, za chvíly přijde učitel!"
Ezio vstávej! Táta jde, musíš pryč! křikla Cristina
"Sakra! Vyskočím oknem. Dnes večer se znovu stavím, na slovíčko."
"Tak na slovíčko jo?"
Dal jsem jí pusu a ihned vyskočil oknem na protější střechu a vyrazil jsem za otcem.

Město již žilo svým každodenním životem, ale já dnes začínal novou kapitolu svého života.
"Otče promiň, že jsem se opozdil, já...."

"Všechno vím, připomínáš mi mě když jsem byl mladý"

"Kdy začneme?" zeptal jsem se nedočkavě.

"Á ten výcvik, já úplně zapoměl. Bohužel musím odcestovat do Toskánska"

"Na jak dlouho?"

"Ještě nevím, assassíni mají problémy, kterým musím pomoct.
Jede se mnou i tvůj bratr Federico, zatím se postarej o svou matku, sestru a bratra.
Postarej se o ně, vkládám do tebe důvěru. Máme hodně nepřátel, proto nejdeš s námi, musíš je chránit v případě nebezpečí.
A pokud tak pospícháš na ten výcvik, navštiv mého dobrého přítele Leonarda, bydlí kousek odtud. Ukáže ti naše zbraně a zbroje, jak se vyvíjeli až úplně od začátku.
Je to sice malíř, ale až ho poznáš víc uvědomíš si, že není takový jako vypadá.

Pokud si budeš chtít vydělat pár flotinů, po městě jsou rozmístěny holubníky se zprávami, které obsahují zakázky. Jsou to menší práce kde musíš co nejrychleji donést balíček majiteli. Pozor, někdy jsou ty osoby střežené! Alespoň se procvičíš v rychlosti a obratnosti pohybu na střechách.

Zatím zbohem synu"

"Nashledanou otče a opatrujte se."

Otec s bratrem odjeli a já jsem se rozhodl, že navštívím Leonarda.

Klepu na dveře, ale nic, znovu, nic, naposledy.....

"Signore?" Leonardo konečně otevřel.....

"Jmenuji se Ezio Auditore da Firenze"

"Á Giovanniho syn, jsem Leonardo da Vinci, pojď dál.
Co tě za mnou přivádí Ezio?"

"Historie assassínů."

"Takže už ti to otec prozradil, ano mám tady nějaké dokumenty s vaší historií."

"S vaší? Ty nejsi assassín?"

"Ále kdepak, to není pro mě, já neumím moc zacházet se zbraní. Zato rád vynalézám, co tě zajímá konkrétně o historii?"

"Třeba první zbraň, co používali."

Leonardo: Úplně první byla skrytá čepel, první vypadala obyčejně a primitivně, ale jak čas plynul, čepel doznala několik úprav. Třeba už se nemusí odstranit ukazováček, aby jsi si ji mohl nasadit na ruku. Dále můžeš ji potřít jedem a nepříteli to způsobí pomalou a bolestivou smrt, navíc může i upoutat pozornost. No a jako poslední byla přidána i na druhou ruku, takže můžeš jedním skokem zabít i dva nepřítele naráz......
"Ezio?
Ezio!
Ty spíš!"

"Jé promiň, dlouhá noc a ...."

"Nudíš se viď? Běž domů, matka tě jistě už hledá. Zase se zastav, ale nejprve se předtím pořádně vyspi! Zbohem"

"Zbohem Leonardo"

Byl jsem trochu ospalý, ale já nechtěl spát, proto jsem vyrazil domů a jak jinak než po střechách.
"To lezení po střechách se mi začíná čím dál více zamlouvat...."




Snad se líbí, pokud ano, nezapoměňte dát KP!;)
Ps: Upravil jsem úvodní díl.