---

Přes ten hluk nemohl slyšet co se z keře ozvalo, ale kdosi použil kouzelnou formuli. Dusot byl nesmírně blízko a když už znetvořená těla a nestvůry byli už Hrona, nikdo si ho nevšiml. Hrun to nechápal - byl jim na ráně a ani jeden ho nerozsápal, avšak jedno z nechutných stvoření se na Hrunově místě zastavilo, začichalo, chňaplo, ale jeho tlapa prolítla Hrunovým tělem. Zmateně se ohlédl, v keři zahlédl modrou tvář, pak se rozplynula.