---

→ Tah 429


Scorpioncz
„Stalo ve víc věcí... Upíři jsou, ale stále aktuální hrozbou a asi nejnebezpečnější.“ odpověděl ti po pokrčení ramen bdící, „Bojoval jsem proti upírům bok po boku s mými bratry, ale byl jsem zraněn. Teď? Kdo si vzpomene na moje hrdinství? Nikdo.“ odmlčel se a prohlédl si tě znovu, „Přines mi listinu a pustím tě.“ zůstal neoblomný.

Rozhořčeně jsi mávl rukou a odebral se ke schodišti, vyšel jsi jej a odebral se na ubikace. Cestou sis snažil vzpomenout na číslo pokoje, který jsi s Lauranou vlastnil. Na ubikacích to žilo, novicové a novicky mezi sebou utvořili různé hloučky a vášnivě mezi sebou diskutovali. Někteří zkoušeli kouzla, jiní jen seděli v knížkách. Přistoupil jsi k vývěsce a začal hledat. Krom spousty vzkazů, některých lehce vtipných i méně jsi spatřil rozpis přednášek na dnešní i zítřejší den a listinu s čísli a jmény.

Pokoj, v němž jsi před lety bydlel se spadal pod profesorku Silverwoodovou. Její jméno však bylo přeškrtnuto stejně jako Mirabellino a místo něj bylo napsáno jméno Fairwen Spellorová. Jediné jméno, která nebylo přeškrtnuto byla skupina Seleny Benochové.


BadWolf
Miles poděkoval a vystoupil před Borse, který učinil to samé. Oba se vzájemně změřili pohledy, Bors byl větší a svalnatější. Ma’Riar usoudil, že bude dobré poslechnout Milese a odběhl pryč. Kdosi z davu na jeho ‚útěk‘ směřoval pár nepříliš slušných poznámek.

„Můžeme?“ zeptal se Miles a zatnul pěst. Bors přikývl a vyrazil do útoku, ale Miles mu uhnul a nohou mu odtrhnul nohy. Bors se skácel k zemi a udeřil o kamennou dlážděnou cestu. Rozzuřeně se zvedl, odplivl si. Ostatní se do rvačky nehnali, stáli a fandili. Tvé urážky nakrátko zcela ignorovali. Znovu sevřel ruku v pěst a vyrazil proti Milesovi ten, ale pohotově uhnul a dobře mířenou ránu udeřil protivníka do boku, následně se znovu ohnal a zasáhl hruď. Bors udělal při dopadu k zemi kotrmelec a znovu se rozplácl na kamenné zemi.

Miles si pouze procvičil pěst a znovu ji zatnul. Dav začal cosi hulákat, ale spíše na podporu svého favorita, který se znovu zvedla ze země. Tentokrát už vzteky rudý. Vyrazil proti Milesovi, který mu tentokrát neuhnul. Chytl jej pod pažemi a hodil s ním o zem. Několikrát jej prudce udeřil pěstí a teprve až když se Milesovi povedlo zmátořit se vyměnili si role. Kopancem a chvatem ze sebe srazil Borse a ihned jej udeřil do tváře pěstí. Udeřil jej ještě jednou a následoval další úder. Bors se již příliš nebránil. Další úder už Miles nestihl, kdosi z přítomných se proti němu rozeběhl a kopancem ho poslal k zemi.

Proti tobě se rozeběhla trojice občanů. Všichni poměrně stejné postavy, nepůsobili jako ostřílení bojovníci či rváči. Zbytek davu prozatím zůstal pouze v podporovací náladě.


Sarako
„To zní skoro jako sebevražda...“ pronesl jeden ze zbrojnošů tiše a Cariel jen přikývla. Ale nikdo ti v tvém činu nezabránil, připravil sis meč a položil jej na rameno. Tak jsi vyšel zpoza rohu a pohlédl na trojici ozbrojených žoldáků v různých zbrojích, ale se symbolem na hrudi vždy stejným. Ozbrojeni byli nejrůznějšími zbraněmi, jeden měl dokonce přes rameno přehozený pás s dýkami.

Jen tě žoldáci spatřili už tasili své zbraně. Jeden ten nejdál dokonce vytáhl dvojici vrhacích dýk. Nezaútočili. Vyslechli si tvá slova.
„Chorrolská pokladnice je prázdná. Je to široko dávno známý fakt.“ odpověděl ti hrubím hlasem žoldák, „Zemřít musí každý. Někdo dřív, někdo později.“ s těmito slovy dal pokyn zbytku žoldáků a vyrazil do útoku. Následován druhým, třetí zůstal vpovzdálí a vrhl své dvě dýky.


SuperHunter
Prastará nijak nereagovala. Neodstoupila od tebe ani nezměnila pohled očí. Stále si tě prohlížela. Cosi venku bouchlo, udeřilo silou a následně se ozval nářek. Válečník u dveří zpozorněl, rukou sáhl po štítu a následně po štítu. Připravil se. Válečnice rovněž přesunula svoji ruku k meči.

Rána se ozvala znovu. Tentokráte do dveří Prastaré a ihned poté následovalo otevření dveří. Dovnitř spolu s trochou písku a vichru vnikla trojice postav. Jedna ihned dostala štítem od připraveného válečníka a skácel se k zemi. Další už pronikl a třetí se střetl se zbraní válečníka. Úder na hlavu poslal nepřítele k zemi mrtvého téměř ihned.

Válečnice s rukou na zbrani tasila. Chtěla zaútočit, ale z vedlejší místnosti se s oštěpem v ruce vyřítila služebná. Její válečný řev se začal linout přes celou chatrč. Prastará vhodila poslední z ingrediencí do kotlíku. Obsah zasyčel a ihned poté následoval nebezpečný silný dým doprovázený štiplavým zápachem.