---

→ Tah 418


Scorpioncz
„Nechť mi bohové odpustí všechny mé hříchy, nechť je Devítka i samotný Stendarr milosrdný k mé duši.“ začala tiše šeptat Karlirah a očekávala příchozí úder, který ukončí její život. Gerrick si však dával na čas. „Nechť je Devítka milosrdná k mé duši...“ pokračovala v šeptání.

Mezi novici a novickami to začalo vřít. Zatímco většina zlatavých válečníků jen hrdě stála s vypnutou hrudí očekávajíc skon staré kněžky a kacířky. Altmerka stála rovněž s vypnutou hrudí a hleděla na svého velitele. Gerrick vytasil obouruční meč, Karlirah byla stále předkloněná.

„Nechť tě bohové proklejí lorde Gerricku a duše všech, které jsi poslal na onen svět tě ve snech pronásledují!“ zvolala již nahlas Karlirah a obouruční meč zcela projel jejím krkem a oddělil hlavu od těla. Dopadla na zem a nastalo ticho. Kapky deště zněly o zbroje přítomných válečníků.
„Hleďte!“ řekl rázně Gerrick a popadl hlavu Karlirah, „Každý z vás...“ pohlédl směrem k novicům a novickám, „Kdo uctívá Talose jako boha nebo přechovává někoho kdo ho uctívá potká stejný osud. Kacíři si slitování nezaslouží!“ zdůraznil, „Rozuměli jste?!“ zvolal z plných plic, ale odpovědi se mu nedostalo. Zahodil hlavu na kamennou podlahu a pokynul svým mužům, aby se dali na odchod. Sám kráčel v jejich čele. Altmerka je nenásledovala. Zůstala na svém místě a mlčky hleděla na mrtvé tělo. Všiml sis, že i Benoch sklopil hlavu při pohledu na mrtvé tělo. Cosi tiše zamumlal, nejspíš modlitbu.

Když tě Gerrick míjel záměrně do tebe strčil, neboť jsi mu stál v cestě. Přísahal bys, že jsi slyšel nějakou výhružku. Jeho válečníci tě míjeli až zcela zmizeli na mostě společně se svým velitelem.

Událost před univerzitou zachvátilo ticho. Muž v bílém rouchu kancléře postával vedle arcimága a cosi mu tiše říkal. Nakonec se oba postavily čelem k bráně a slova se ujal kancléř.
„Žijeme v temné době plné kompromisů a strachu. Nejsem zastáncem Konkordátu, ale jednou byl přijat a musíme jej respektovat. Univerzita má moji podporu a budu podporovat její neutralitu. Vždy a všude! Neboť jí právem náleží.“ zahájil svoji řeč starý kancléř, „Jakožto nově zvolený kancléř, Balion Christian Talarian chci, aby byla Univerzitě navrácena její sláva a respekt, proto jsem se rozhodl vyčlenit část financí a zasílat je na podporu Univerzity. Bude se jednat o dar nikoliv o závazek vůči Císařství. Vzdělání nových mágů je totiž přínosem pro celý Tamriel nikoliv pouze pro naše Císařství nebo naši provincii. To si musíme pamatovat.“ pokyvoval hlavou, „Zároveň jsem se rozhodl ustanovit radu mágů, která byla rozpuštěna Vrchním Císařským mágem Corrientem, krátce poté co byl do funkce jmenován Dremwus Palagán. Rozpuštění vnímám jako chybu, a proto tuto radu nyní budu mít pod svou vlastní iniciativou. Členství bude nabídnuto všem arcimágům z Univerzit, Císařští mágové budou mít rovněž v této radě svého zástupce, krom toho bude mít do rady přístup i velmistr cechu mágů z Vysokoskalí.“ opět se odmlčel, aby všichni přítomní měli dostatek času na vstřebání všech jeho slov. „Zdali se jednotlivé strany připojí a stanoví si své kandidáty je koneckonců jejich věc. Pakliže odmítnou přijdou o výhody spojené s tímto členstvím.“ opět se krátce odmlčel, „To je asi vše co jsem měl potřebu vám sdělit.“ řekl a předal slovo Arcimágovi.
„V očích mnohých z vás jsem nyní nejspíš klesl, protože jsem se rozhodl nestát spravedlnosti v cestě. Musíte si však uvědomit, že situace Univerzity není úplně nejlepší. Nemůžeme si dovolit nadržovat jedné straně a druhé naopak odporovat... To bychom příliš neutrální a nezávislí nebyli. Rovněž jsem nechtěl a ani nechci, abychom se stali bezpečným přístavem pro vyvrhele a zločince. Tohle je totiž magická Univerzita, sídlo učenců a mistrů zabývající se magií.“ odmlčel se, „Můžete se pozvolna rozejít. Přednáška Runové magie bude normálně pokračovat.“ zakončil svůj monolog a dal pokyn k rozchodu.

Kancléř ihned odchytl Benocha a začali spolu cosi řešit. Bylo patrné, že Benoch mu naznačuje ať jdou společně dovnitř a dořeší to v komnatě arcimága. Profesoři rozdali pokyny novicům a novickám a následně se i oni rozešli zpátky na univerzitu. Pouze Benochová zůstala stát venku před Univerzitou. Legát rozkázal svým mužům ať se odeberou do kasáren a jejich dočasným velením pověřil Belia. Sám se pak odebral dostihnout arcimága neboť mu chtěl cosi sdělit.

„Pomozte mi s tím tělem.“ vyzval velitel stráže Finn některé ze svých podřízených. Válečníci mu ochotně přispěchali na pomoc.
„Měla rodinu?“ optal se jeden z válečníků.
„Nemám tušení.“ pokrčil rameny Finn a podíval se na Benochovou, která přišla blíže. „Nevíte jestli někoho měla? Někomu, komu bychom předali ostatky...“
„Bohužel nevím. Byla tu velmi krátce.“ povzdechla si Benochová a bylo patrné, že se jí nedělá příliš dobře při pohledu na mrtvé tělo své kolegyně. Její tvář velmi rychle zbělela.


Adrian_S
„Stalo. Jen se to úplně neprojevilo.“ řekl Arterius při pohledu na tvoji ruku. Když jsi se zmínil o upírce uchechtl se, „Je to marné. Copak jsi nerozuměl? Ona ti nepomůže. Jen budeš ztrácet čas.“ kroutil hlavou, „Navíc je to upírka. Měl bys jí setnout hlavu...“ zakončil tiše a zadíval se do plamene.

„Icarius je tu?“ vykulil oči, „To není dobré. To není vůbec dobré.“ kroutil hlavou a s počáteční námahou začal pochodovat kolem okně. Oporu mu dodávala dřevěná hůl. „Jak jste se sem vůbec dostali? To sem šel Globullus dobrovolně? Zbláznil se?!“ zvolal nahlas a protočil oči.

„Zas takhle to nefunguje.“ zakroutil hlavou nesouhlasně Arterius, který se očividně ještě nevzpamatoval ze zjištění přítomnosti Globulla. „Tohle není místo kde by chtěl někdo dobrovolně trávit svůj čas. To mi věř.“


BadWolf
„Zaklepat mohou. Ma’Riar se jich nebojí.“ zůstal klidný Ma’Riar, „Ma’Riar má strach o Horatia, protože Cairen nebezpečný dokáže být.“ podíval se na Vanella.
„Myslím, že by sis měl začít dávat pozor.“ měl opačný názor Miles, „Cairenovi jsi trnem v oku již dlouho a jestli se rozhodně jít do extrému je si zjevně jist, že uspěje.“ povzdech si, „Císařství tě za tvé služby možná vyznamenalo, ale pamatuj si, že to bylo v dobách kdy žezlo moci drželi jiní. Podívej se, co se děje v Cyrodiilu. Jestliže Vrchní generál nebo kdokoliv jiný k tomu kompetentní nezasáhl doteď a Cairena nějak neusměrnil, určitě se nebude zajímat o jednoho vysloužilého vyznamenaného khajiita v žaláři. Pakliže tě dostanou je s tebou konec. Moji muži slouží ve jménu Císařství, stejně tak já. Dokud nemám proti Cairenovi nějaký hmatatelný důkaz o jeho korupci nebo nějakých jiných proti Císařských úmyslech nemůžu jednat.“
„Ma’Riar to chápe.“ přikývl se smutným úsměvem khajiit.
„Je mi to opravdu líto. Za Arteria a Monetovou se dalo leccos skoulet. Monetová si nepotrpěla na hromadu úředničiny, protože Arterius to údajně stejně nikdy nečetl jen s tím zatápěl v krbu své komnaty... Když se tam náhodou objevil.“ mávl rukou, „Jenže Nir si na papírování potrpí. Chce mít všechno dokonalé, mít pevné podklady, aby se náhodou něco nezanedbalo nebo mu něco neproklouzlo mezi prsty. Jestli ty papíry předává nějak dál.“ pokrčil rameny, „To nikdo neví. Ale silně pochybuji, že by je Valerius četl. Takže i kdybych překousl to co jsem řekl předtím a tasil meč na Cairena, zadržel jej tak nemáme šanci obstát u soudu a ani není jisté, že by k němu vůbec došlo.“
„Ma'Riarovi se plán v roli kuchaře příliš nezdá. Přijede mu příliš riskantní.“


Sarako
Pomocí telekineze jsi ovládl svůj meč a vrhl jej proti zbrojnoši s kuší. Nestihl vystřelit a s mečem v hrudi se s kácel k zemi. Rychle jsi utvořil smyčku na provaze a připevnil ji. Ihned poté jsi tasil Arminův meč, neboť se druhý zbrojnoš velmi rychle přiblížil. Provedl úder štítem a následně se za něj opět stáhl, pevněji sevřel svoji sekeru a vyčkával na tvůj úder.


Tondulín
„Marbruk?“ podivil se Garmin, „Myslel jsem, že chceš varovat Odboj nebo tak něco.“ dodal a po chvilce jízdy vyhověl tvému přání. Zastavil.
Seskočil jsi dolů, obešel vůz a vlezl dovnitř. Belwen se již pozvolna vzpamatovala a cosi na tebe začala mumlat přes roubík, který měla stále ještě nasazený na ústech. Ork si promnul ruce, když jsi mu sejmul pouta a spokojeně se pousmál. Belwen jsi nechal být, zabouchl dveře a vrátil že zpět ke Garminovi, který poté opět pobídl koně.
„S tímhle vozem vypadáme docela podezřele. Banda ozbrojených zlatavců jede ve voze kurýra. Nechci ti nic říkat, ale to je asi stejně divný jako pozvat si domů karavanů khajiitů a čekat, že ti nic nešlohnou.“