---

→ Tah 417


Scorpioncz
Elanya vyslechla tvoje slova ohledně tvých domněnek. Netvářila se, že by s tebou souhlasila, ale raději se zdržela komentáře a nechala tě pokračovat.
„Právě. Vypadá akavirsky a akavirské zbraně jsou typické pro agenty Čepelí. Teď když se po městě prohání válečníci hledající kacíře a nejrůznější náznak spiklenectví proti Aldmerskému spolku měl byste být dvojnásobně opatrný.“ podívala se na tebe, „Aby vás náhodou nesebrali jako agenta Čepelí. Těm údajně setnou hlavu bez soudu.“ upozornila tě, „Ostatně jsem to viděla během vyhlášení války. Když z té kopule vypadaly odřezané hlavy.“

Následovala tě až ke dveřím. Když jsi se zastavil a položil jí otázku ohledně jejího strachu, usmála se.
„Věřte mi, že nemám strach. Nejste pro mě rovnocenný protivník. Mějte se.“ řekla a vyčkala až za sebou zavřeš dveře. Jakmile jsi tak učinil odebral jsi se ihned nejbližší cestou k Univerzitě. Pozvolna se již začalo stmívat, ale stále bylo ještě dostatek světla. Pokračoval jsi poloprázdnými uličkami, sem tam jsi potkal nějakou stráž, ale občanů bylo venku pomálu. Míjel jsi dvě hlídky aldmerských vojáků, měřili si tě pohledem, když tě míjeli, ale nijak jinak nereagovali.

Pokračoval jsi dál. Došel jsi k bráně spojující městský obvod s mostem a následně Univerzitou. Brána byla otevřená, legionáři postávali opodál a vedli spolu diskuzi. Již nekontrolovali zájemce o průchod, a tak tě nechali bez problému dojít až k Univerzitě. Když jsi kráčel přes most rozpršelo se, nejprve jen trochu, ale když jsi došel až k bráně u Univerzit pršelo již docela dost. Prošel jsi branou a chtěl pokračovat, ale před Univerzitou bylo rušno.

Bylo zde hned několik legionářů, které vedl jeden z legátů (graf. vzhled – zde). Nikdy předtím jsi ho zde v Imperial City neviděl, a to tu žiješ už docela dost dlouho. Všiml sis, ale i Belia, který stál vedle něj oblečen do těžké legionářské zbroje. Byl zachmuřený jako by se schylovalo k něčemu velmi špatnému. Taktéž sis všiml starší blondýnky (graf. vzhled – zde) v červeném rouchu Císařských mágů.

Naproti postávala šestice válečníků ve zlatavé zbroji v jejich čele nestál nikdo jiný než samotný lord Gerrick, který zkřivil tvář, když tě spatřil. Nechyběla ani přítomnost noviců a novicek, kteří si mezi těmito příslušníky našli své místo. Oba tábory oddělovali rozestoupení válečníci ve službách Univerzity ve svých černých kroužkových zbrojí. Z profesorského sboru jsi tu zahlédl jen Xarii po jejímž boku postávala Serana, rovněž oblečená do profesorského roucha, obě stály nedaleko dveří do velkého sálu.

Déšť ještě zesílil, když se dveře do velkého sálu otevřely a vyšla skupina postav. Jako první kráčel v doprovodu dvojice gardistů starý muž (graf. vzhled – zde) v bílé honosné róbě s amuletem příslušníka rady Starších, opíral se o magickou hůl, která byla rovněž velmi pěkně zdobena. Jeho vrásčitá tvář byla rovněž velmi chmurná. Zastavil se na schodišti a počkal až dorazí i zbytek jeho následníků. Následoval ho i velitel Císařské gardy, starší blonďatý muž (graf. vzhled – zde). Ihned poté vyšel ven Valindor Benoch (graf. vzhled – zde), profesor, kterého si pamatuješ ze svých začátků na Univerzitě. Učil tě magii Obnovy, ale pak po smrti Seletha (první arcimág v Hrozbě) odešel do Morrowindu, kde jsi se sním rovněž setkal, když ti zachránil život před běsnícím vlkodlakem. Nyní byl oblečen do roucha arcimága a kráčel vpřed. Postavil se vedle muže v bílém rouchu a rozhlédl se, aby si prohlédl všechny přítomné. Jako poslední dveřmi vyšel ven velitel univerzitní stráže, Finn (graf. vzhled – zde)

„Můj předchůdce, Dremwus Palagán vyhlásil tuto Univerzitu nezávislou. Vymanil ji od závazků vůči Císařství a jejím uskupením jako jsou Císařští mágové. Já jakožto jeho nástupce hodlám pokračovat v zachování nezávislosti a především neutrality. Nechci nadržovat jedné straně ani druhé. Zároveň nechci, aby se Univerzita stala bezpečným přístavem pro zločince a uprchlíky před zákonem.“ zahájil svůj projev arcimág Benoch, „Proto jsme se rozhodl vyjít vstříc oběma stranám. Císařství žádá velvyslance z řad legie na území Univerzity. Doposud tuto funkci vykonával Belius Arterius, ale legie si jej vyžádala. Svolil jsem a uvolnil jej ze závazků vůči Univerzitě. Nyní je na Císařské legii, aby stanovila jeho nástupce.“ pokynul hlavou směrem k legátovi a Beliovi, který jen lehce pozvedl hlavu. „Aldmerský spolek má již velvyslankyni na území Univerzity. Je jí slečna Fairwen Spellorová.“ poukázal na altmerku (graf. vzhled – zde) v černém důstojnickém oděvu, která jako by se teprve teď objevila vedle Gerricka, vypadá jako tatáž čarodějka, co byla u tvého zadržení. „Univerzita však v nedávných dnech poskytla azyl ženě, která se dopustila vážného zločinu na území Tamrielského císařství. Univerzita není a ani nebude místem kam se budou moci zločinci zašít, a proto jsem se rozhodl ji vydat.“ s těmito slovy gestem pokynul dvojici válečníků Univerzity, kteří vyšli otevřenými dveřmi ven a vedli před sebou redguardskou profesorku (graf. vzhled - zde), která byla ještě donedávna kněžkou se kterou jsi bojoval proti Gerrickovi uvnitř chrámu. „Nechť Tamrielské soudy rozhodnou o její vině či nevině.“ zakončil arcimág svůj monolog.

Gerrick potěšen slovy arcimága vyšel z řady a kráčel naproti válečníkům. Podíval se na redguardku, která byla již se svým osudem zjevně smířena. Podívala se mu do tváře a následně sklopila hlavu k zemi.
„Neměla jsi vztáhnout ruku na generála a vykonavače vůle Aldmerkého spolku.“ řekl rázným a dosti slyšitelným tónem Gerrick ke kněžce a prudce ji chytl za ruku. Kněžka nevzdorovala, ale přesto se Gerrick snažil, aby to tak vypadlo. Shodil ji na kamennou podlahu a následně znovu zvedl. „Kacířko, paktovala jsi se se zrádci, kryla jsi je a teď za to zaplatíš.“ rozhlédl se kolem sebe, „Kacíři, zločinci, odpůrci Konkordátu a nepřátelé Thalmoru si nezaslouží soud.“ řekl pohotově a sáhl po svém meči. „Kacíři jejího typu...“ podíval se na Karlirah, „Si zaslouží jediné. SMRT!“ pevně sevřel meč, „Na kolena!“ rozkázal ženě a nedobrovolně ji srazil na kolena.

Všiml sis, že z univerzity vyběhla ven i profesorka Selena Benochová (graf. vzhled – zde), sestra Valindora, která tě měla v minulosti na přednášky Iluzí a Proměn (Valindor i Selena tě učili ještě před událostmi Hrozby I.). Své kroky urychleně směřovala k arcimágovi jako by jej chtěla poprosit o nějaký zásah či změnění rozhodnutí. Jeden z Gardistů ji však zadržel a doporučil jí držet se stranou, Valindor nijak nezasáhl, pouze se podíval na muže v bílé róbě, který jen mlčky přikývl se soucitným výrazem ve tváři.


Adrian_S
„Přežil jsem ji.“ přikývl, „Nebylo to snadné, ale povedlo se mi zázrakem přežít. Stendarr stál při nás. Tehdy. Ještě... Teď už mě asi zcela opustil. Když jsem se octl zde. Ve sféře mrtvých.“ v jeho posledních slovech bylo patrné pohrdání.

„Dostat se k němu lze... Ale je to nebezpečné. Magie tu funguje trochu odlišným způsobem. Ale toho sis už asi všiml, když jsi se snažil vyvolat nějaké kouzlo. Co to bylo? Nějaké ochranné? Nebo dračí nebo kamenná kůže?“ zeptal se, „Ale to je jedno.“ mávl zdravou rukou, „Mapu téhle sféry nemám a popis cesty... No to by bylo asi hodně komplikované.“ povzdech si. „Upírka? Ano. Jedna tu je, ale nedá se k ní dostat. Chrání jí jakási bariéra a ona skrze ni odmítá komunikovat. Těžko říct co tu pohledává.“ pokrčil rameny, „Doporučuji ti neztrácet sní svůj čas. Je to zbytečné. Ona ti nepomůže.“

„Ten stařec a dívka. Jak se jmenují?“ zeptal se nakonec, „Jestli je ten stařec nějak hodně starý doporučuji ti začít s hledáním jeho. Víš lidské tělo je v mladí mnohem odolnější než ve stáří, ale to nejspíš víš z přednášek Obnovy.“ nakrátko se odmlčel, „Čím víc stárneš tím více tvé tělo slábne a stává se náchylnější. Prostě... Pokud bude sám... Mnohem rychleji podlehne prázdnotě a jakmile tě prázdnota ovládne už nebude cesty zpět.“ odmlčel se a znovu se zadíval do fialového plamenu, dobu mlčel než opět promluvil „Protože čím více prázdnoty ve tvém těle je. Tím těžší je pro tebe odejít, ale zároveň se více sžíváš se sférou a ona ti propůjčuje svoji moc.“


BadWolf
„Ne. Raději zůstanu mimo dění... Je to bezpečnější pro moje dcerky.“ řekla Amelie a nenásledovala tě do vedlejší místnosti za Ma’Riarem a Milesem. Jakmile jsi vešel, spatřil jsi tvář staršího císařského (graf. vzhled - zde), měl krátké černé vlasy a vyholenými stranami a udržované krátké vousy. Měl na sobě cestovní koženou zbroj, ozbrojen byl legionářským mečem, který společně s pouzdrem ležel na stole. V ruce svíral korbel s pivem, stejně tak Ma’Riar.

„Miles Vanellus.“ představil se ti Miles, „Vstal bych, ale myslím, že si já ani ty nepotrpíme na nějakých formálnostech.“ dodal a zůstal sedět.
„Ma’Riar si myslí, že naše šance vzrostly. Miles přijel společně s několika dalšími muži, bojovníky ve službách Císařství. Jistě budou přínosem pro naši věc. Ma’Riar si je tím jist.“ odpověděl ti khajiit bez delšího rozmýšlení, „Jaké zprávy přinášíš? Ma’Riar tě vyslechne.“ s těmito slovy upil trochu piva. Miles se pousmál a vyčkával co předneseš.


Sarako
Čarodějka již nic nenamítla, následovala tě s ostatními na hradbu. Vyhledal jsi vhodné místo a dal signál čarodějkám. Jakmile byly připraveny dali ti signál nazpátek a skočil jsi. Obě vyvolaly ve stejnou chvíli, úspěšně ti pomohly dostat se na hradbu. Jakmile jsi dopadl na pevnou zem uslyšel jsi několik výhružných zvolání. Patřili strážím střežící věž. Jeden z nich byl ozbrojen kuší a krátkým mečem, druhý byl ozbrojen štítem a sekerou.


Tondulín
„Nevím.“ odpověděl ti Garmin a nakrátko zanechal diskuze neboť jste projížděli kolem válečníků. Už to skoro vypadalo, že vás nechají projet bez zastavení stejně jako všechny ostatní, ale jeden z nich se zvedl a zamířil k vám. Gestem naznačil Garminovi, aby zastavil a ten tak učinil.
„Kam máte namířeno s tím příšerným vozem?“ zvolal válečník na Garmina a prohlížel si symbol kurýra. „Velmi rád bych ti řekl, že plníme důležitý úkol s velkým posláním, ale to bych ti lhal. Skutečnost, proč máme takový neobvyklí vůz k transportu vězně je daleko prostší.“ usmál se Garmin, „Jiný vůz nebyl volný. Tak jsme ho šlohly ve jménu jejího veličenstva královny nějakému zrovna čůrajícímu kurýrovy. Ve městě totiž hrozí nepokoje, a tak mám transportovat dva důležité vězně mimo město. Chápeš? Ten ork co ho převážíme sežral ve věznici svého spoluvězně. Zbyl z něj jen palec... Tak jsme k němu museli šoupnout nějakou elfku, protože se štítí jíst ženské maso. Chápeš? Čím déle nás zdržuješ tak tím více se zvyšuje riziko, že dostane nerva, rozmlátí tenhle vůz, urve ti hlavu a sežere tě.“
„Samozřejmě, že chápu.“ přikývl válečník.
„Výborně. Mějte se.“ řekl Garmin a pobídl koně. Válečník ani jeho druhové nic nenamítli. Jen na rozloučenou zamávali.

„Idioti.“ mávl rukou Garmin na pozdrav. Projeli jste i s vozem branou a následně se dali koně do rychlejšího tempa. „Takhle nějak chutná svoboda.“ usmál se, „Kam to máme namířeno?“ optal se.