---

→ Tah 375


Adrian_S
„Dobře…“ přikývla, „Chodím jen na pár přednášek takže já mám čas skoro furt.“ poznamenala, „No… Mám ještě docela dost času, ale čím dříve se něco nového naučím tím lépe. Potřebovala bych se totiž naučit pár nových kouzel z pokročilých kouzel ohnivé magie a některé stávající trošku zdokonalit.“ na chvilku se odmlčela, „Profesorka Viciová mi půjčila jednu ze svých knih… Ona teda původně asi patřila nějakému jejímu studentovi, ale je v ní spousta zajímavých kouzel na která si sama netroufnu a i když je profesorka Viciová laskavá moc dobře vím, že nemá příliš času aby se mi neustále věnovala a zlepšovala schopnosti… Proto jsem chtěla požádat vás.“ usmála se, „Určitě je v té knize i pár zajímavých kouzel, které jste ještě neviděl.“


Sarako
„O těch ztrátách toho příliš nevím. Posádka Osmé legie, která se ve městě ještě do nedávna nacházela mi nic takového nenahlásila.“ konstatoval, „K zadržení hraběte měla údajný důvod... Tvrdí, že se účastnil převratu v jejím městě a že chtěl jejího syna připravit o místo hraběte. V běžných situacích by tohle vyšetřoval někdo nestranný, ale regentka si s ním bohužel poradila příliš razantním způsobem.“ pokračoval, „Vyšetřování nezávislé skupiny zamítla, velitele posádky obviněného z účasti na převratu spolu s dalšími legionáři popravila veřejně. K těmhle situacím máme vojenský soud, který je má projednat. Regentka ani samotný hrabě nemohou vykonávat rozsudky nad členy legie.“ zamítl.
„Hlasovat?“ podivil se kvestor, „O čem chcete hlasovat?“ hleděl na tebe, „Vždyť je vše jasné. Náš sbor vám pomůže s obsazením městě s pomocí velvyslankyně z Vysokoskalí budeme mít dostatečně silnou armádu abychom město obsadili.“
„V tom případě není o čem jednat. Potřebujeme vymyslet taktiku. Vše ostatní je zbytečné.“ podotkl Kjor a podíval se na svoji švagrovou, která jen mlčky přikývla. „Jestli teda pomoc z Vysokoskalí není nějak podmíněna?“ podíval se na blondýnku.
„Má paní by pouze ráda viděla na místě současné regentky někoho jiného. Někoho pokrevně příbuzného, ale s lepším stylem jednání a zacházení s poddanými. Nijak jinak není její pomoc limitována.“ začala vysvětlovat velvyslankyně, „Já jsem si práci s vyhledáním vhodného kandidáta dala. Byla by jím dcera současné regentky. Zákoník Chorrolu sice neumožňuje v současném znění vládu ženy bez muže, ale krajní situace něco takového dočasně umožňují.“
„Moment.“ zarazil jí legát, „Jednou jsou zákony pevně dané, předchozí vládci je odsouhlasili a není se jimi musíme řídit. Jestliže usedne na trůn dcera současné regentky nemusí se situace vůbec zlepšit.“
„Zlepší se. Anita byla svou matkou vyhnána, léta a značnou část mládí strávila ve službách Osmičky. Věřte mi, že je lepším opakem své matky.“ obhajovala blondýnka.
„Politiku si můžete dořešit později.“ mávla rukou Brumská hraběnka, „Mě nejde o město. Já chci osvobodit svého muže a jestli je situace ve městě natolik vážná tak snad i pomoci jejím občanům. Kdo usedne na trůn a bude spravovat hrabství mě opravdu nezajímá. Tohle si můžete vyřešit později. Nemám pravdu?“ podívala se a očekávala podporu alespoň z řad svých spojenců. Oba bratři souhlasně přikývli a velvyslankyně nakonec také kývla čímž dala najevo, že s jejími slovy souhlasí. Kvestor a legát ponechali její slova bez komentáře.

„Takže… Jestli se nemýlím shodli jsme se, že zaútočíme společně a společně ukončíme zhoršující se situaci ve městě. Musíme zahájit koordinovaný útok. Nemáme příliš mnoho obléhacích strojů a město bude podle všeho dobře opevněné. Jestli mají podporu upíra – prastarého tak se máme opravdu na co těšit.“ pokračovala v monologu hraběnka, „Má legie nějaké obléhací stroje?“ optala se.
„Ano. Máme několik nesestavených balist a pár katapultů.“ hlásil legát, „Také máme k dispozici beranidlo a skupinu léčitelů, které osobně vede můj zástupce.“ poukázal na kvestora, „Jsou vycvičeni i pro kontaktní boj. Takže se o sebe na bojišti dokáží postarat. Následně mám k dispozici oddíl lukostřelců, klasických pěších legionářů a jízdu, která je momentálně v terénu. S jejich podporou můžeme počítat až někdy k večerním hodinám.“ zakončil hlášení legát.


BadWolf
„Výborně. Oblékněte se.“ usmál se Ma’Riar a poté se odebral k odchodu, „Kdyby něco nesedělo řekněte. Nebo kdybyste potřeboval pomoci. Ma’Riar by řekl Amelii.“ s těmito slovy pak zabouchl dveře a nejspíš čekal před pokojem.


Tondulín
Odemkl jsi celu a Dunmer ihned vyběhl ven jakmile jsi mu uhnul. Nadechoval se, jako by chtěl dokázat, že už konečně dýchá čerstvý vzduch, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti nebylo.
„Máš mé díky.“ pronesl a pousmál se, „Odemkni si celu k té tvé přítelkyni a půjč mi klíče. Oběhnu vysvobodit zbytek.“ dodal, „Pak se vrátím a pomůžeme ti.“


Fjeratlof
Dorazil jsi k Brumě, konečně jsi spatřil její bránu a také několik stanů, které nenesli žádné symboly. Působily jako by byly narychlo ušité a postavené, přesto v malém táboře byla znát přátelská nálada. Několik osob posedávalo u ohně a čemusi se smáli. Kdosi z nich hrál na loutnu a další tiše zpíval. Brána do města byla uzavřená, vyvěšená písemnost oznamovala, že je vstup do města omezený a vstoupit se dá pouze v denních hodinách. Noční návštěvníci musejí vyčkat do otevření bran v nějakém z nedalekých hostinců nebo si rozbít vlastní tábor.