#1759
nagasadowcz napsal:
koniaash napsal:
Já nepovažuju Boha ani Bohy za existující entity- v tomhle jsem materialista- uctívám pohanská božstva, protože jsou to archetypy: perzonifikované soubory vlastností. A tím dávají člověku příklad. navíc monoteistická náboženství mi příjdou moc mystická a od člověka odtažitá, nebo je v bibli ně co o tom jak hospodin šel roztloukat kladivem hlavy, aby sebral obrům bezedný kotel piva?
To je velmi dobré pojetí pohanství, i když naši předkové by s tebou asi příliš nesouhlasili. Co se monoteismu týče... Nemyslím si, že lze křesťanství považovat za monoteistické náboženství. V zemích se silnou pohanskou tradicí dodnes bývá zvykem (velmi dobře viditelné např. v Itálii či Řecku) modlit se převážně k různým svatým, kteří tvoří jakýsi panteon, nikoli k Bohu samému. Např. průzkum v Římě ukázal, že Ježíš je snad až 5. nebo 6. svatý, ke kterému se tamní lidé v nouzi modlí. O Bohu nemluvě :D
Ještě jednu věc k Bibli... Ne, že bych chtěl nějak obhajovat církve a organizované náboženství obecně, ale trochu tíhnu k judaismu. Ne jako věřící, ale ta kultura mě prostě baví a fascinuje. Chci říct, že judaismus můžeme podle mě s klidem přiřadit k pohanským náboženstvím. Je starosvětské a Starý zákon je vlastně sepsáním nějakých sedm století ústně kolujících lidových mýtů.
To o tom, že by se mnou předkové nesouhlasili je pravda- ale bohůmžel žijem ve věku raket, internetu a plastových obalů, ne v lesích plných hejkalů a medvědů. O tom katolictví to je z části pravda- ale románsko-galická část evropy byla právě jediná, která kvůli křesťanství nepřišla o tradice- naopak křesťanství jako takové působilo jako médium, nebo chceme-li, bacilonosič, nakazující a ničící jakékoliv zvyklosti a tradice odporující právě onomu pozdně římskému, křesťanskému duchu.
K judaismu netíhnu a ani tíhnout nemůžu ( ano, přiznávám bez mučení, s ukrajinskou krví jsem zdědil i trochu toho pudového antisemitismu :D ), kultura je to zajisté zajímavá ale středovýchodní- vycházející z babylónských a egyptských tradic. tedy podle mě, stejně jako deriváty judaismu- islám a křesťanství, je nám indoevropanům ( nechci použít sice přesnější, ale bohůmžel nacisty navěky zkurvreným slovem arijcům ) cizí a importovaný, často ohněm a mečem.