---

Adrian_S + MightRider
Oba:
Po čtyřech hodinách posedávání a pospávání se drakkar objevil před pobřežím ostrova Woghavik, državy jarla Olafa (oba: +4 životy za spánek, nebo odpočinek pod dohledem ranhojiče).
,,Všichni na svá místa!" zavelí jarl a seveřané se chopí vesel (včetně vás).
Jak se drakkar přibližuje k přístavní vesnici Hjalvig, spatříte vám již známý obraz hradu Chalvik, stojícího na vysoké skále nad mořem. Kamenná hlavní věž spolu s dřevěnou palisádou vrhají na hladinu moře velký stín. Pomalu připlouváte do přístavu.

Adrian_S:
Už z dálky rozeznáváš obrys otcovy kovárny.

Oba:
Jakmile drakkar připluje k molu, dva seveřané seskočí z paluby s provazy v ruce a drakkar přivážou.
,,Ty a ty!" ukáže jarl na dva seveřany ,,Pohlídáte loď a vy dva ..." ukáže prstem na další dva ,,... zajdete pro dělníky, ať vyloží náklad. Zbytek rozchod, všichni máte dva dny volna." pak se jarl otočí k vám:,,Vy dva se třetí den místo do služby přihlásíte na turnaj. Pořádám hostinu a byl bych rád, kdyby se turnaje zúčasnili schopnější bojovníci, jako jste vy dva."
(malá mapka pro orientaci)


Tondulin
Glisa poděkuje hostinskému a pak promluví k tobě:,,Myslíš, že se moji rodiče zvládli dostat do Qeywoodu? Budeme v Qeywoodu v bezpečí? Bojím se myslet na to, co přijde, ale když jsem s tebou, dodává mi to naději, že tahle noční můra někdy musí skončit." Když domluví, podívá se ti do očí, potom sklopí hlavu a pustí se do jídla.

KinimodLP
Odkryješ z Varise deku a zjistíš, že má na sobě jen noční košili bez jediné kapsy. Přesuneš se k truhle. Je uzamčená vcelku bytelným visacím zámkem (Zámek střední obtížnosti: 20).

kissko384
Jeden ze strážných ti při průchodu branou věnuje nedůvěřivý pohled, ale nechá tě projít. Město hýří životem. Ulicemi se prodírají davy lidí a občas mezi nimi zahlédneš i elfy. Po chvíli dojdeš až na náměstí, kde se pořádají trhy. Mají zde spoustu všemožného zboží. Obchodníci se překřikují jeden přes druhého a někteří se snaží svým zbožím zaujmout zákazníky.
Najednou zazvoní zvon ohlašující poledne a všechno utichne. Z vysoké chrámové budovy na protější straně náměstí vyjde kněz v bílém zlatě vyšívaném rouchu. Je následován několika dalšími duchovními, jejichž roucha už nejsou tak honosně zdobená, jako to jeho.
Kněz dojde až na samý okraj schodiště, kde se zastaví a promluví:,,Pán světla nad námi jasně bdí. Chrání své děti jasným sluncem, bez něhož by tento svět zahalila věčná temnota. Modleme se! Pán světla nenechá trpět ty, kteří věří v jeho milosrdenství. Modleme se! Pán světla na nás shůry shlíží a nestrpí žádné nepravosti, páchané na jeho dětech. Modleme se bratři a sestry! Až přijde jeho spravedlivý hněv, zlo bude potrestáno. Modleme se! Protože pouze víra spasí naše duše."
Většina lidí na náměstí sklopí hlavu a sepne ruce se slovy:,,Věčná sláva Pánu světla."
Někteří lidé jen beze slova přihlížejí a nijak se nesnaží vyrušovat ty druhé.