---

William přemýšlejíc pomalu zatřásl hlavou a řekl: ,,No dobrá, ale s rozhodnutím si pospěšte. Zítra ráno si ještě promluvíme."

,,Nuže pánové," ujal se nakonec slova nejstarší ze všech přítomných. Mohlo mu být už devadesát let. ,,Myslím, že by tohle už stačilo. Za pár minut bude večeře a my se nedostali ani k cíli hovuru. Proto se tu setkáme i zítra a budete mít možnost se k nám oficiálně přidat. Do té doby máte ještě čas na promyšlenou. Ukončuju tuto schůzi souhlasí všichni? Jo? Jdem se najíst."
Všichni se zvedli a přesunuli se do jídelny. Stůl byl již prostřený a na talířích bylo možno najít snad vše. Dokonce i ta jídla, která už byla zapomenuta. Všichni se teď soustředili jen na jídlo a řeči nechali na později. Když se nový příchozí po místnosti rozhlíželi napočítali kolem čtyřiceti lidí.

Pokračování zítra... Pokud má někdo něco na srdci může to u hotiny probrat. Nebo si můžete třeba něco zkusit objednat.