#1293
Adrian_S:
Sebral jsi ležící kožený toulec, který oplývá pouze třemi šípy, ale na sběr ostatních již není čas. Rozhlédl ses po příhodné cestě k západnímu kraji osady a zahlédl postranní ulici vedoucí malou oklikou podél palisád až na druhou stranu obce. Z palisád byl znovu ještě slyšet hlasitý rozkaz k palbě, po kterém se znovu zvedl oblak šípů letící k útočící armádě.
Rozeběhli jste se touto cestou a prokličkovali mezi domy až k cílové části osady. Během cesty jsi zaslechl zpoza domů klapot koňských kopyt, uhánějících stejným směrem jako vy, ale po hlavním náměstí. Na krátkých úsecích palisády v západní části osady je jen pár válečníků, kteří pozorují oblasti na druhé straně od bojiště, kdyby si náhodou bandité, nebo zatoulaní Ledokazové umanuli vstoupit do města a začít řádit. Když jste stanuli u palisády, vojáci vás pouze nevlídně sledovali a jeden z nich si dokonce odplivl. Nejspíš nevidí rádi, že je někdo opouští bez toho, aniž by se rozhodl pomoci. K jejich náladě možná přispěl i ten neznámý jezdec, kterého jste předtím slyšeli. Náhle vám ale vyvstává otázka, kudy se dál vydat? Daleko před sebou vidíš hory, ke kterým přímo od vás vede dlouhá a daleká zasněžená planina. Po obou směrech, vpravo i vlevo, jste obklopeni lesy, které by šli obejít z jihu nebo severem, ale to by vás přivedlo možná až nebezpečně blízko k Ledokazské útočící armádě.
Aurelius:
"Ach ano, vzpomínám si ... ale mě spíše zajímá to, proč by jsi jí rád našel a z jakého důvodu? Myslím, že se ti dá věřit ... tedy v mezích samozřejmě. Byla přijata do služeb odporu a vyslána za důležitým úkolem výměnnou za informace o jistém artefaktu. Jak ti jistě již hostinský stihl vyžvanit, tak jsem jí poslal za svým přítelem do Křišťálového města. Až mu pomůže s hledáním a sbíráním informací a dokončí svůj úkol, tak jí řekne ony informace o tom artefaktu po kterém tak prahne. Zatím nám ale žádná zpráva nepřišla, takže je tu tedy i možnost, že je objevili a popravili. Víc vám asi už neřeknu, nemůžu prozradit našeho agenta někomu, kdo si sem jen tak přijde a mohl by být dost dobře i špicl. Dokud se na rovinu nerozhodnete přidat se k nám, stejně jako to udělala ta vaše elfí kamarádka, tak vám bude muset stačit vodítko vedoucí do Křišťálového města." Domluvil kovář a založil si ruce.
"Takže pokud se k nám nechcete vyloženě přidat, jelikož o nás už stejně víte, nebo nechcete zřídit nějakou speciální zakázku na mě jakožto kováře, je naše diskuze u konce."
Matthew:
Rychle jsi ještě obhlédl stáje, nic zajímavého jsi však nezahlédl. Je zde ustájeno oněch šest koní, z nichž se rozhoduješ jednoho ukrást. Všude je po dlážděné zemi rozházená sláma a jsou zde připraveny senové zásoby pro hladové koně. Vidíš tu i koryta s vodou, která jsou příhodně umístěná hned vedle dobře zajištěných a zapálených pochodní, které zároveň slouží jako zdroj světla. Přišel jsi k nejbližšímu koni, shodou okolností to je jeden z šedivých koní rytířů a obhlédl jestli je přivázaný. Stejně jako ostatní samozřejmě přivázaný je, takže jsi tasil svůj meč. Zvedl jsi ho před sebe a chvíli si ho prohlížel, není sice nijak extra zvláštní, ale rozhodně dokáže nadělat více škody než meč padlého Ledokaza. Zamířil jsi na provaz, uvázaný okolo podpůrného dřevěného sloupu a sekl. Provaz sklouzl na zem a ty jsi hned popadl otěže, mezitím sis všiml, že kůň má i dva vaky přidělané k sedlu. Jako druhá věc co tě napadla byla, proč jim nedali sedla na noc dolů, ale moc jsi se tím nezabýval. Vyšvihl jsi se na koňský hřbet s ladností obra a nakonec pobídl koně k vyjetí ze stájí. Koníkovi se nejprve trochu nelíbilo, že na něm sedí někdo jiný, ale nakonec si dal říct a pomalu vyklusal ven do studeného dne.
Z hradby jsi uslyšel znovu hlasitý rozkaz k výstřelu z luků, při kterém se zvedl další šípový oblak. Hned na to jsi zrychlil tempo koně a obrátil ho k lesu, odkud jsi se do téhle vesnice před několika dny také dostal. Cestou jsi málem porazil jedno dítě, které neslo šípy k palisádám, naštěstí rychle uhlo a ty jsi vystřelil z vesnice pryč. Prosvištěl jsi okolo části palisády a domů na odvrácené straně vesnice a projel okolo několika strážců, kteří chrání vesnici v případě nějakých banditů, či zlodějů, kteří by se snažili z probíhající bitvy a nepřítomnosti bojovníků také něco vytěžit. Strážci tě pouze provázeli svými nevlídnými pohledy, ale jinak se dále věnovali pozorování okolních lesů a okolí jako takového. Před tebou vstanula otázka, kudy jet? Před sebou máš otevřenou zasněženou pláň, kudy jsi předtím šel. Na obou stranách máš les, který by tě ale zpomaloval, protože by jsi musel uhýbat stromům a jet opatrněji. Daleko před sebou vidíš hory, ke kterým jsi se již měl možnost taktéž podívat. Dále můžeš zkusit lesy objet, buď na sever, nebo na jih, ale při těchto možnostech je mnohem vyšší riziko setkání se s horlivou ledokazskou armádou.