---

Adrian_S:
Spíš neurčitou dobu v jeskyni, někde na neznámém místě a zdá se ti podivuhodný sen ... Popocházíš o kus kupředu, blíže k neznámým xarasianům. Čím blíže jsi, tím více si uvědomuješ, že je odněkud možná znáš. Jak se zkracuje tvoje vzdálenost od trojice, tak se okolí pomalu mění ... všímáš si, že jehličnaté stromy usychají a nažloutlé jehličky pomalu opadávají. Všichni tři na tebe náhle otočili obličeje, ale zprvu nepoznáváš nikoho z nich ... Přicházíš ještě blíž k postavám a mlhavá neproniknutelnost se vytrácí, obličeje začínají mít ostré rysy a tvary. Zjištění tě chvilkově ochromilo, vidíš před sebou rodiče a sebe jako malé dítě ...
Na tyto tahy odpovídat nemusíš, je to jen sen ... samozřejmě se později také objeví pasáže s úplným procitnutím ve svém snu, kde bude možnost ovládat úplně svojí postavu, ale nyní se ti zdá pouze klasický sen, kterému moc poroučet nemůžeš. Na to, jestli je sen normální a nic nedávající kratochvílí při spánku, či něco znamenající vizí si můžeš domyslet sám. (to jsem měl asi napsat hned prve, přijmi moje omluvy)

Matthew:
Rychle sis uvědomil hrozící nebezpečí a s úmyslem se od něho co nejrychleji dostat, jsi se dal na útěk. Ještě ve tvojí otočce jsi koutkem oka spatřil, jak se ledová bestie několika těžkopádnými kroky rozebíhá a napřahuje se svým dlouhým mrazivým zrezivělým mečem. Jeho předchozí útok, který tě před tvým nadějným pokusem s kamínkem odhodil kus od nestvůry ti dost možná zachránil život. Skoro v zápětí po tvém vyražení jsi uslyšel těžké zasvištění a meč tě zasáhl do pravé ruky, kterou jsi měl zrovna napřáhnutou za sebou. Špička meče dále jen neškodně prosvištěla těsně za tvými zády. Síla nárazu do ruky tě skoro celého otočila a úplně ti vyrušila schopnost udržet rovnováhu. Na špičce nohy jsi se otočil a spadl na záda tak, že jsi před sebou spatřil zmražený škleb nestvůry osvětlený okolními plameny. Zbroj zásah neostré čepele vcelku dobře odrazila, znovu cítíš v ruce brnění, ale až na další poškození rukavice je to vše. Nestvůra se už začala napřahovat k poslednímu úderu, přičemž ty jsi instinktivně přemýšlel, kam se pokusíš odvalit, aby to nebyla tvoje poslední rána ... když v tom se nestvůrou prohnala dýka. Rytíř k vám stihl rychle doběhnout a prorazit bestii páteř jednou ze svých dýk, ze které je z tvé strany vidět pouze malá špička. Nestvůra upustila meč, který spadl na tebe a se zuřivými rozmachy pěstí se obrátila. Meč naštěstí silná ruka nevedla, takže tě jen hlouběji zarazil do sněhu. Rytíř mezitím začal švihat dýkou tak, aby se vyhl ledovým pěstem, ale vypadalo to že s tak krátkou zbraní není v tak velké výhodě jako proti meči.