#1204
Adrian_S:
S krátkým poděkováním jsi se uvelebil do příjemně teplého a uklidňujícího světla plápolajícího ohně. I přes tvoje oblečení jsi však pocítil chlad vlhkého studeného kamene, který sis zvolil jako podklad pro spánek. Veskim pouze kývl hlavou a přihodil do ohně kus dřeva s krátkou poznámkou.
"Myslím, že se to dříve či později dozvíme." Ty už jsi ale znaven po dlouhé cestě a krátkém boji, unaveně usínal. Nyní si můžeš zvolit do kdy přesně chceš spát, jestli do rána, ještě před úsvitem nebo jinou tebou zvolenou dobu. Do úsvitu každopádně zbývá ... řekněme něco okolo dvou až tří hodin. Spát budeš do tvého zvoleného času, tedy samozřejmě je tu vždy možnost, že tě probudí nějaká vnější síla.
Aurelius:
"Přísady ... hmm ... to už si nevzpomenu promiňte, ale teleportovala se naším teleportem, který vede pouze na jedno místo. Je tedy snadné určit kam se teleportovala ... do zdejší veže ledové magie. Samozřejmě myslím tu zasvěcenou učení a ne tu, ve které sídlí ten odpadlík. Ale na to místo se samozřejmě také dostanete, až budou zodpovězeny i moje otázky a já vám povolím jeden teleport zdarma." Zodpověděl klidně všechny tvoje otázky a nenápadně ti slovy připomenul i tvojí část úmluvy. Těžko říci, co se mu momentálně line v hlavě, jelikož jeho tvář moc neprozrazuje.
"Mimochodem, vy víno nepijete? Nemohu si nevšimnout, že asi nemáte chuť. Pokud tomu je tak, mohu vám ještě nabídnout nektar jedné z mých vypěstovaných květin. Není ani alkoholický ani halucinogenní, ovšem chutná skvěle." Dořekl ještě a odmlčel se, čekajíc odpověď z tvé strany.
Badwolf:
"Cože?! Já ti dám bl..." Zbytek jsi už zaslechnout nestihl, jelikož jsi vložil trochu své magické energie do runy a aktivoval jí. Až moc pozdě sis uvědomil, že je to základem ohnivá runa a tedy nic moc příjemného pro mága zaměřujícího se na element vody. Naštěstí to nemá na její funkčnost žádný vliv a tys hned pocítil, jak se tvoje kůže začíná rozpalovat, skoro jako by jsi hořel pekelnými plameny. V zápětí jsi vzplál a cítil, jak se tvoje tělo taví v ohnivém žáru. Bolest a plamen trvaly opravdu jen nepatrnou chiličku, tvoje tělo se na místě rychle zpopelnilo. To však není konec a ty se náhle ocitáš v nekonečném prostoru, kde prolétáš ne jako člověk ale jako onen popel, ve který jsi byl spálen. Odnikud se do tebe opřel silný závan energie a posunul tě k oslňujícímu kotouči bílého světla ... (Nemusíš nic psát, ale můžeš napsat třeba tvoje myšlenky ... v dalším tahu budeš zhmotněn)
Matthew:
Uskočení se ti víceméně podařilo. Nepřátelský meč se ti pouze otřel o chitinový plát na rukavici, držící meč. Naštěstí jen špičkou lehce sjel a tobě trošku v oné ruce zabrnělo. Na to jsi moc nedbal a hned se chopil příležitosti zaútočit na vzniklou slabinu. Napřáhl jsi se a stejnou otočkou zamířil ostří meče do boku, kde útok ukousl skoro stejný kus ledu jako předtím na druhé straně, při tvém prvním zásahu. Nestvůra sebou nejprve škubla, ale místo toho aby se složila, chytla tvůj meč do ruky a zařízla si tupé ledové ostří hluboko do rukavice. Kdyby to byl pořádně použitelný meč a ty jsi byl cvičený v boji s mečem nebo alespoň hodně silný, tak by jsi mohl zkusit něco provést a meč vytrhnout. Bohužel neoplýváš ani jednou z těchto vlastností a tak jsi nemohl za takovou chvilku nic kloudného provést. Ledový obr mečem trhl a vyrval ti ho z rukou, přičemž ho zahodil za sebe k nohám bestie bojující s rytířem na zádech. Tím ale její útok neskončil a ještě při vytrhávání tě přetáhl jílcem svého meče přímo do hrudi. Tento útok ti málem bolestně vyrazil dech a neohrabaně posunul o metr dále od útočníka. Tvoje kvalitní chtitinová zbroj naštěstí útok odrazila, ale již teď na ní je vidět, že jí to neprospívá a jedna z částí hrudního plátu pěkně narupla. Pružnost chitinu nepřátelský meč odrazila a taktéž málem vyrazila, takže bestie má teď odkryté vlastně všechno, bohužel tvůj meč leží až za ní.