---

→ Tah 220.


Adrian_S
„No... Už bylo šero... Nebylo přímé světlo. Vlastně už byla skoro tma.“ vydal ze sebe Belius, „Ale nejsem odborník na nemrtvé.“ odmlčel se. Nikdo z přítomných profesorů nijak dále nepokračovat, přemýšleli a jedli.

„Jejda...“ vydala ze sebe náhle Selena, „Já bych se už měla jít připravovat.“ dojedla poslední sousto na svém talíři a poté vstala od stolku, „Prozatím se s vámi loučím.“ řekla a vyrazila i s táckem k pultu. Belius se jen s klidem napil a pokračoval ve snídání. Mirabelle jí popřála mnoho štěstí a rovněž jako Belius klidně snídala.

Jídelna se již také vyprázdnila. Zůstal zde pouze zlomek noviců, tlustší novic, který si šel ještě pro jednu porci čímž zdržel Selenu, která chtěla pouze vrátit tác s talíři a pár dalších nepříliš výrazných noviců, které jsi neznal. Nikoho ze seznamu jsi zde nezahlédl. V brzké době začnou přednášky a a většina noviců se na ně buď připravuje nebo už zabírají místa v učebnách.


Tondulín
Urychleně jsi doplaval ke břehu, vylezl na písčitý povrch a oddechoval. Stejně tak Belwen, která se s těžkou zbrojí dostala až ke břehu, ihned se přetočila na bok a poté na záda. Hlasitě oddechovala.
„Příště... Příště půjdeme pěšky...“ vydala ze sebe zadýchaně. Když se znovu ohlédla, aby se ujistila, že jsi se dostal také na břeh musela se znovu postavit neboť už jsi rychlým krokem mizel v jeskyni. (vzhledem k tomu, že je již tma je i v jeskyni tma natolik silná, že nevidíš téměř na krok)

Belwen se zastavila na okraji jeskyně. Sedla si na kámen a oddechovala. Na břehu bylo pohozených několik větývek a také nějaké vyplavené staré bedny, některé byly otevřené jiné zavřené.
„Musíme... Musíme rozdělat oheň. Bez něj dovnitř nemůžeme.“ upozornila tě Belwen, „Ale...“ pokračovala pomalu a začala rozvazovat jednotlivé části své zbroje, „Můžeme to celé po břehu obejít. Je to další, ale asi bezpečnější.“ vysvětlovala zatím co odhazovala jednu nepotřebnou část zbroje za druhou, nejprve následovali nárameníky, poté rukavice a nakonec i kyrys, ponechala si pouze zlatavé kalhoty a těžké boty. Hruď ji skrýval šedivý promočený šat.

„Možná by bylo lepší to obejít.“ řekla nakonec a znovu kusem utržené látky, kterou měla schovanou pod zbrojí si stáhla své vlasy do culíku, aby jí nebránili ve výhledu. „Nebo si můžeme rozdělat oheň tu a počkat do rána.“ dodala nakonec s mírným úsměvem, „Ale měli bychom pohnout... Noci jsou tu chladné.“


Sarako
Rozloučil jsi se s mužem a odebral se zpět do hostince. Vyšel schodiště a vrátil se do pokoje ve kterém posedávala Thera na okraji postele. Nedovážila si sednout ke stolku neboť byl až příliš blízko oken, které byly sice zatažené, ale stále se skrze ně mohl nějaký ten proud slunečních paprsků dostat.


SuperHunterCZ
Vyrazila jsi z krytu, opatrně jsi našlapovala, aby jsi svého protivníka neupozornila na svoji pozici. Netrvalo však dlouho a válečník se vlivem tvého úderu zezadu skácel k zemi, nedaleko již vstávající Ayrenn. Ta si jen hlasitě oddychla, „Tohle mi nevyšlo... Promiň.“ řekla a narovnala se.