---

→ Tah 213.


Adrian_S
„Ano.“ přikývla Profesorka, „Opravdu hodně nostalgie. A také hodně nepořádku a prachu...“ odmlčela se a začala si znovu prohlížet kabinet. „Tenkrát? No... V některé věci jsou stále stejné, ale profesorský sbor se hodně obměnil. Když jsem zde začínala a 'získala' jsem tenhle kabinet po Silverwoodové, která se trochu více rozkmotřila z již zesnulou profesorkou Sybillou Vici. Učilo tu mnoho zkušených a známých mágů, ale mnoho jich nalezlo smrt během obrany města a jiní se vrátili ke svým rodinám a slehla se po nich zem. Bylo tu mnohem více profesorů než je tu teď. Na každou školu magie alespoň tři. Bylo to skvělé... Opravdu skvělé.“ pousmála se a nakrátko odmlčela, „To byl ve funkci Arcimág Seleth. Velmi nadaný mág v oblasti magie Obnovy, dost se zajímal o lidské tělo a jeho funkce a na sklonku života se zabýval i složitějšími metodami léčení doposud neléčitelných nemocí, ale bohužel zemřel aniž by stihl dojít k nějakému převratnému závěru.“ pokračovala ve vypravování zatím co jsi procházel kabinet a sem tam něco poklidil či očistil.

„Smrtí Seletha a Sybilly se atmosféra na Univerzitě velmi změnila... Těžko říci jaké to bude teď. Krom Mirabelle, Alawen a Palagána tu skoro nikoho neznám.“ pokrčila rameny, „Dro'Barri prý odešel do Morrowindu. Což je škoda... Byl to skvělý kolega.“ řekla posmutnělým tónem hlasu a opřela se rukou o opěradlo židle, „Ale přátelé přicházejí a odcházejí. Takový už je život...“

Očistil jsi svůj pracovní stůl, přilehlé nižší poličky, které byly prázdné a skříňky v úrovni stolku. Byl zde i starý očarovávací aparát, která nejspíš pamatuje ještě minulou éru. Očistil jsi několik vyšších skříní a knihoven. Poté jsi pomohl Seleně otevřít okna v komnatě (okna se nacházejí v její polovině kabinetu) a odebral se do soukromých komnat, které se skládaly ze tří místností. První místností byla chodba, které spojovala spolčenou část kabinetu a dále vedle do komnaty vybavené dřevěnou vanou a záchodem. Poslední místností byla ložnice skládající se z větší postele, nočního stolku, šatní skříně, menšího pracovního stolku a truhly. Otevřel jsi okna aby se vyvětral vzduch a vrátil se zpět do společné komnaty.

„Půjdu také... Potřebuji kontakt s místním obyvatelstvem.“ pousmála se a rukou si očistila sukni svého roucha na kterou se jí přichytl prach když se o něčeho zaprášeného otřela. „Ještě...“ zarazila se a začala prohrabovat kapsy, „Dala jsem vám už klíče nebo ještě ne?“ zeptala se.


Tondulín
Otevřel jsi lavici a vytáhl Belweninu brašnu. Ihned v ní cosi zacinkalo. Belwen sebou trhla a podívala se na brašnu. Její oči jasně značili co se jí právě honilo hlavou. „Opatrně.“ upozornila tě ještě jednou a poté co jsi zabouchl lavici usedla zpět. Válečníci na koních zrychlili bylo znát, že již mají pronásledovaní také dost.

Jeden z válečníků si začal nadjížděn zleva a kličkoval mezi rozrostlými stromy což ho dělalo o trochu pomalejším a méně jistým neboť musel neustále dávat pozor na cestu. Zatím co Belwen hleděla pouze dopředu a hnala koně vpřed po prašné lesní cestě.


Sarako
Promlouval jsi k Theře zatím co ona mlčky poslouchala, nechala se přitáhnout i blíže. Jakmile jsi se jí dotkl ucítil jsi její chladnou pokožku. „Mefala nás zatratí.“ šeptla tiše, „Když se obrátíme k jiné Daedře... Zatratí.“ povzdechla si, „Není...“ nadechla se, „Chci... Ráda bych... Ráda bych se zbavila toho co vidím, když zavřu oči. Přejde to?“ optala se a podívala se ti svými zarudlými očima do očí, „Přejdou někdy ty děsivé sny? Zmizí vzpomínky, které mi nepatří? Zmizí to co vidím, ale neprožila jsem to?“ promnula si, „Pořád... Pořád je vidím. Jakoby mě cosi uvnitř chtělo vtáhnout... Chtělo ovládnout. Sem tam slyším hlas... Ženský jak ke mně promlouvá a chce, abych sílila... Ona mě povzbuzuje, ale proč? Proč ke mě ten hlas mluví? Proč se mi to děje? Je to kletba, příznaky sílící proměny? Já... Já nevím je to zmatené.“ zamračila, „Vlastně vůbec nevím co to všechno v mé hlavě znamená.“