---

→ Tah 209.


Adrian_S
Když místnost zaplnilo ticho Arcimág se znovu odhodlal ke slovu, „Důvod proč jsme vás sem všechny takhle mimořádně povolal je prostý. Nejvyšší hodnostáři vyhlásili v Imperial City stav, který se dotýká všech obyvatel, ale i návštěvníků a bohužel přímo ovlivňuje i nás.“ krátce se odmlčel, „Důvodem jsou nedávné události ve městě, upíří hrozba, vzrůstající kriminalita v některých čtvrtí a hlavě útok na sídlo Císařských mágů, alespoň takto hovoří oficiální prohlášení, které bylo vydáno dnes a kapitán Finn byl přítomen a proto má informace z první ruky.“ podíval se na Kapitána a předal mu slovo.
„Imperial City bylo uzavřeno pro všechny obyvatele a i návštěvníky. Opustit ho můžete pouze se speciální propustkou, kterou vám může vydat jen pár vyvolených a navštívit rovněž jen s propustkou. Bohužel Vrchní generál Cyrodiilu podepsal vyhlášku ve které stojí, že i pro přesun mezi Univerzitou a městem musíte mít propustku. A to se právě přímo týká nás, protože podle té vyhlášky nemá nikdo z naší Univerzity pravomoc vydávat propustky.“
„Takže jsme tu vlastně v pasti? To se nemám snažíte říci?“ optala se Mirabelle a bylo znát, že následující informace mnohé profesory a profesorky značně rozladila.
„V podstatě ano.“ přikývl Finn, „Všechny hlavní brány jsou střeženy legionáři, potažmo agenty Penitus Oculatus. Mě se povedlo proklouznout kvůli mé službě v legii a díky známému, který bránu zrovna střežil. Jinak bych měl pravděpodobně také smůlu. Problém je, že vyhláška nedovoluje průchod ani vedení Univerzitě.“

Arcimág mlčel zatím co Kapitán promlouval, žmoulal v ústech několik ořechů a přemýšlel. Globullus si mnul svůj dlouhý stářím bílí vous a přitom hleděla do prostředku stolku.

„To snad není možný. U Dev-“ zvolala Mirabelle, ale když si uvědomila, že je přítomná profesorka Spellorová polkla slova a hlasitě se opravila, „Osmičky... Co jsme té legii provedli tak strašného, že po nás tak šlapou? Vždyť už tu není nikdo kdo by jim nějak škodil. Arterius je pryč... Tak jaký mají důvod nás takhle dusit?“ hledala odpověď na všech stranách, ale všichni mlčeli.
„Ten prevít Valerius se určitě mstí za smrt Nigidia.“ prohodil po chvilce mlčení Belius.
„Tu si způsobil sám. Nemůže nás zní vinit.“ dodal Globullus, „Hlavně nechápu proč mu to Císařství toleruje.“
„Generál Valerius má mnoho práv a mimořádný stav v Imperial City mu je značně rozšířil. Císař mi po smrti své ženy přijde spíše jako loutka než jako pořádný vladař. Zdá se mi, že až příliš za sebe nechává jednat své poradce a blízké. Takový je můj názor.“ řekl Kapitán Finn, „Mimochodem... Trochu odbočím, ale když už jsem byl ve městě tak mi neušlo, že se hodně mluví o odstoupení Corrienta z funkce Nejvyššího mága. Ten jeho slavný spolek teď údajně vede Stenus Tarn.“
„Stenus Tarn?“ zopakovala Silverwoodová a protočila přitom oči, „Léta donášení, lezení do řitního otvoru a mnoho dalších schopností, kterými Tarn oplývá jsou zjevně cennější než-li magické dovednosti, kterými Tarn zase až natolik neoplývá.“ pokračovala pohrdavě.
„A také zemřel Kancléř. Údajně mu selhalo srdce.“ dohlásil Finn a podíval se na Arcimága čímž mu dal jasně najevo, že již nemá žádné další novinky ani informace.
„Teleportaci přes naše pevné teleporty a teleportační kouzla nám, ale stále nezakázali.“ ujala se slova Xarie, „Stále se můžeme volně pohybovat pomocí magie. Takže bych tu vyhlášku až tolik neprožívala.“
„Xarie má pravdu. Teleportace zakázaná není. Pokud bude nezbytné něco vyřešit ve městě použijete teleportační kouzlo, po případně pevný teleporty. Já se společně s Finnem vydám ihned po této poradě požádat o audienci Císaře a ukončím tuhle směšnou šaškárnu kolem naší Univerzity jednou pro vždy.“ pronesl Palagán, „Na to, aby nám mohli omezit nebo zabránit v teleportaci by generál Valerius potřeboval velké množství mágů a tím nedisponuje. Císařští mágové v čele s Tarnem nejsou takovou hrozbou ani problémem jako když je vedl Corrientis.“

„Předpokládám, že pro Thalmorské agenty a důstojníky působící na Univerzitě se něco takového nevztahuje.“ ozvala se Fairwen Spellorová.
„Předpokládáte špatně slečno.“ odvětil jí Finn s lehkým úsměvem, „Generál Valerius ve své vyhlášce zmiňuje, že veškeří agenty, důstojníci a všeobecně příslušníci Thalmoru bez rozdílu hodnosti musejí mít pro opuštění či vstup do města propustku podepsanou přímo generálem Osmé legie, zástupcem generála Osmé legie a nebo nějakých dalších dvou lidí, ale jejich jména ani hodnost si nepamatuji.“ mávl rukou, „Nepřišlo mi to důležité.“
„Kolik těch vyhlášek vlastně vydal?“ optala se Mirabelle.
„Asi osm. Dvě týkající se Univerzity, dvě týkající se upíří hrozby, jednu legie a zbytek se točí kolem Thalmoru.“ odvětil jí Finn.
„Kdyby místo takovýhle volovin chodil do bordelu měl by hlavu i ruce plné něčím jiným a nevymýšlel by takovýhle blbosti.“ prohodil Belius naštvaným tónem.
„Možná jsem se svým návratem měla ještě chvilku počkat.“ pousmála se Benochová, ale nakonec se opět zamračila neboť jí vzniklá situace také příliš radosti nepřinesla.
„Takže jsem tu vlastně v pasti...“ pronesla po chvilce Spellorová.
„V podstatě ano.“ přikývl Finn, „Ale jak říkala kolegyně Viciová... Teleportace povolená stále je.“
„Jak dlouho...“ povzdychla si Mirabelle, „Je jen otázka času kdy sepíše nějakou další vyhlášku. Jestli je upíří hrozba tak vážná, že kvůli tomu zavedli všechny tyhle směšné podmínky bude mít místní v hrsti, protože strach dokáže lidi velmi motivovat.“
„Profesorka Sarricová má pravdu.“ převzala slovo opět Spellorová, „Uvědomte si, že pokud se Valeriovi povede ukončit upíří hrozbu bude k němu vzhlížet celá chudina a místní. Pak bude stačit ukázat na viníky, kterými jako vždy bývají mágové. Vzpomeňte si na pád Zapomnění. Sami moc dobře víte kdo padl jako první poté co byla uzavřena poslední brána.“

Arcimág celou situaci nijak nekomentoval. Seděl pohodlně usazený do své židle a ujídal jeden oříšek z misky za druhým až se mu zásoba začala velmi rychle tenčit a docházet. Globullus zamyšleně přemýšlel jakoby hledal nějaké východisko. Xarie vypadala jakoby jí jako jednu z mála vzniklá situace vůbec netrápila.


Tondulín
Vylezl jsi z vozu a usadil se vedle Belwen. Ta se naposledy rozhlédla a pobídla koně. Vůz se rozjel a začal nabírat na rychlosti jakmile začala pobízet koně více a více.
„Kochat krajinou.“ ušklíbla se Bosmerka po chvilce jízdy, „Pojedeme ještě pár minut a pak se zbavíme vozu a koně si vypůjčíme k odvozu.“ vysvětlila plán, „Jakpak to tam uvnitř šlo?“ zeptala se nakonec.


Sarako
Nasadil jsi ztrápený výraz, vzal za kliku a vyrazil pryč z domu. Bariéra opět zeslábla. Po válečnících nebylo ani památky zjevně jsou velmi dobře skrytí mezi domy nebo v přilehlých uličkách. Udělal jsi několik kroků vpřed, ale cosi tě vypudilo skrze bariéru pryč. Když jsi stanul přední opět získala zpět své rozměry a sílu. Všiml sis, že se v oknech cosi problesklo.

„Sám... Jaké zklamání.“ ozval se pohrdavý hlas Darfireho, který vylezl ze svého úkrytu. „Nael také není nic extra. Nemá smysl dělat si iluze, že vy lidi za něco stojíte.“ pokračoval a přitom se opřel o vyšší kamennou zídku obklopující jeden z blízkých domů.