The Elder Scrolls V: Skyrim

Dva roky povídek
Přidal/a Whirt dne 10. November 2013 16:26:30

Již dva roky nás všechny doprovází sekce nazvaná Váš svět, kde mohou členové zveřejňovat svá vlastní literární díla. Mohou psát deníky, fanouškovské fikce a vdechnout život novým světům. Sekce byla svědkem klasických povídek, poezie, ale také experimentů. Co se nám za ty dva roky dostalo pod nos a co se ještě možná dostane, to se pojďme podívat.

Novinka

V číslech

Celkový počet příspěvků ve všech tématech povídkové sekce je 4681 což je 4,1% všech příspěvků na fóru. Ve srovnání s nejaktivnějším členem celého fóra je to 74% ze všech jeho příspěvků. Počtem komentářů všechny převyšuje povídka Amonius (Ligos) s 682 příspěvky, na druhém místě je Alduinův syn (Dragon Ozzy) s 321 příspěvky a v závěsu za ním již archivní Deník cizince & Vzestup Thalmoru (hRDLA) s 294 příspěvky. Na čtvrtém a pátém místě se blýská Báj o Stínovém Assassionovi (256 – Mopidu) a Hlas Anglie (233 – Diego).

Výběrové povídky, legendy a báje
Rád bych napsal o každé povídce, deníku či příběhu, který byl na fórum vložen, ale to bych musel strávit nad psaním téhle novinky značnou část svého života. Proto jsme s Diegem udělali výběr deseti povídek, které prostě nesmíte minout. Moc rád bych poděkoval pisatelům, za jejich ochotu napsat některé anotace a také čtenářům za jejich názory.

Amonius - aneb povídka na přání; Autor: Ligos
Jedná se o netradiční příběh ze světa TES, který pojednává o mladém bretonském kouzelnickém učni, jehož osud neřídí pouze bohové a daedričtí páni, ale především sami čtenáři!
Amonius se se svým mistrem a přáteli vydává na misi, při které vůbec není jasné, jak vše dopadne… Musí totiž najít pradávný daedrický artefakt - Mehrunovu břitvu - který se má nacházet kdesi na ostrově Vvardenfell v provincii Morrowind. Během této mise není nouze o všelijaká úskalí a dobrodružství.
Amonius zjistí, že právě on je vyvolený prince Ničení a Nepřítele všeho dobrého, Mehrunese Dagona, a je mu proto předurčeno stát se mocným čarodějem vládnoucím silami temnoty...
Během své cesty se dokonce dostane i do říše lorda Sheogoratha - boha šílenství!
Podaří se Amoniovi nalézt Mehrunovu dýku a stanout po Dagonově boku jako jeho šampion, nebo se vzepře svému osudu a vše dopadne zcela jinak?
To neví ani sami bohové, neboť ani oni nevidí do myslí čtenářů, kteří mají vše ve svých rukách…

Názory čtenářů:
„Amonius je výborně napsaná povídka z dílny Ligose, která zaujme čtivostí, stylem psaní a příběhem, který je v rukou čtenářů. Je hrozná škoda, že v poslední době ji čte tak málo lidí, mezi něž se však můžu s radostí počítat.“ – Leneren

„Amonius je podle mě opravdu nádherná povídka ze světa TES a Ligos ji opravdu dokáže psát dobře. Úplně nejvíce se mi líbí ten nápad, kde na konci každého dílu je anketa nebo spíše hlasování, kde čtenáři vyberou z několika možností a ovlivní tak děj příštího dílu. Jediná škoda je, že Ligos na povídku už nemá tolik času, a tak si můžeme přečíst nový díl až po dlouhé době. Doufám že Ligos ten čas najde a znovu povídku rozjede naplno.“ - ScorpionCZ

Deník Cizince & Vzestup Thalmoru; Autor: hRDLA
Poznejte příběh muže - sirotka, putujícího Skyrimem. Muže, který neví, kdo vlastně je. Muže, na kterého jeho osud teprve čeká. Poznejte skutečnosti okolo Markarthského převratu. Poznejte politickou situaci Skyrimu i hrůzy občanské války sužující tuto zemi. Poznejte příběh muže, který není ani zdaleka tak obyčejný, jak si o sobě v dřívějších chvílích svého života myslel. Poznejte, jak se stal Drakorozeným.

Názory čtenářů:
„Vzestup Thalmoru - Dřív jsem nenáviděl Thalmor ale tahle povídka mi na něj dala úplně nový náhled. Různé intriky a boj za thalmorský ideál z první ruky. Skvělá povídka.“ – BadWolf

„Deníky psané Zarathem, neotřelým a zkušeným Redguardským bojovníkem, který se svým ostrovtipem a svým mečem prosekává masou věcí a vyloženě se s tím nese*e.“ - Anonym

Hlas Anglie; Autor: Diego
Příběh Hlas Anglie z roku 1878 pojednává o muži, jenž bojuje proti nastolenému režimu, který vládne v Londýnských ulicích. Vraždy a násilí jsou na denním pořádku, ale nikdo to nevyšetřuje a strážci zákona raději okrádají běžné občany, než aby něco udělaly. Zákon a spravedlnost jsou ty tam, nikdo se neodvažuje bojovat proti tomuto bezpráví. Až na jednoho. Kdysi byl významný muž na vysokém postu ve vládě, ale jedné dlouhé a krvavé noci se všechno změnilo. Najednou neměl nic, jen svůj život, odhodlání a čest. Věděl, kdo tohle způsobil, a málem zlo zarazil už v zárodku, ale zradili ho přátelé, které přemohla chamtivost. A tak se teď plíží tmavými uličkami Londýnskými a spřádá plány na svrhnutí této krutovlády. Ví, koho má hledat i kde ho má hledat, ale nemůže se k němu dostat bez podpory lidu. Ničeho a nikoho se nebojí, ale ani on sám neví, co všechno za zlo se skrývá pod ulicemi Londýna, které čeká na vhodný okamžik, než udeří....

Názory čtenářů:
„ Pochmurná, temná a čtivá povídka napsaná Diegem. V jednom pohledu je dokonce unikátní: na její námět vznikl DrD a hráči přímo ale i nepřímo ovlivňovali příběh, který byl výborný a i přes mé očekávání mě nadchnul. Navíc má povídka pokračování, též velmi dobré. Mohu jen doporučit a budu rád, když si tu povídku přečtete. Snad se vám zalíbí aspoň z poloviny tolik jako mně.“
- Anonym

Vikingové; Autor Lord Rade
Příběh vypráví o životě Magnuse, jenž je smířen se svým osudem. Jenže se najde někdo, komu na něm stále záleží, a pokusí se ho zachránit... Magnus později zjišťuje, kdo za tím stojí, proč a jaké důvody ho k tomu vedli.

Názory čtenářů:
„Historicky fantaskní povídka založená na motivech objevení Vinlandu Vikingy, která je dobře podaná a čtivá, jak už je u autora zvykem, dokáže člověka i napnout až se dokonce nemůže dočkat ani dalšího slova.“ - Anonym

Drakova nevěsta; Autor Nagasadowcz
Bylo nebylo... Inu, muselo být, poněvadž jinak bych vám o tom asi těžko vyprávěl. Upřímně řečeno, nebylo, ale nechme to být. Zmatení? Budete ještě víc, až se pustíte do čtení Drakovy nevěsty! Do jednoho rozkošného království totiž přiletí jednoho krásného dne ne zas tak sympatický drak, který chce nevěstu. U dvora jsou všichni rádi, protože princezna je hnusná ohava šeredná (ano, je to všechno to samé, ale je to s ní tak zlé, že jsem to chtěl umocnit), a takhle se jí konečně zbaví. Jenže to nevyjde. Je tedy třeba pro draka najít princeznu podle jeho přání. Král vyšle jako dohazovače svého rádce. Jenže ten je ve skutečnosti pouhým šaškem, jelikož se s rádcem před lety prohodili a hloupý král si ničeho nevšiml. Tak začíná série dobrodružství, která jsou spíše ztřeštěná než dobrodružná.
Povídka nikdy nebyla dokončena, neb mi došla inspirace a humor se vytrácel stejně rychle jako peníze z královské pokladnice. Možná se k tomu jednou vrátím, ale zatím ať všechny postavy odpočívají v pokoji…

Názory čtenářů:
"Drakova nevěsta byla boží. Nagův humor je prostě jedinečný; škoda, že není dokončená." – BadWolf

„Drakova nevěsta je sice nedokončená, ale je jednou z nejlepších povídek, které jsem kdy četl. Ten humor, který z těch slov přímo čiší, je nezměrný a i po několikátém přečtení mě dokáže pořád pobavit. Je to prostě úžasné.“ - Leneren

Alduinův syn; Autor DragonOzzy
Alduinův syn, povídka napsaná Ozzym, deadrickým princem kdoví čeho, který je buď pokrevně spřízněn s BadWolfem nebo ujíždí na houbičkách. Jeho příběh je jeden z nejvíce vychvalovaných, a to zaslouženě: je výborně napsaný a, i přes jistou "plochost" hlavní postavy, je to prostě bravurní. Alex je člověk z jiného světa, který hledá svůj původ; nakonec ho nalezne a pak začne ta pravá sranda. Je to jednoduše magor - občas se napije skoomy a jen pro srandu přeběhne půlku Skyrimu, aby dal facku pár Thalmorům, jindy flirtuje s členkou Čepelí a jindy zase tančí s trollem. Jeho běžný den by byl na dlouho. S dobrodružstvími se pod ním roztrhl pytel nebo spíše dva. Často má na jazyku nějakou provokativní poznámku, kritizuje orkské kulinářské umění či prostě někoho kope do zadnice. To a ještě více je Alduinův syn, povídka napsaná bláznem Cicerovy ráže - DragonOzzym.
Ovšem jeho příběh není jediný, který zde nalezneme. Nalezneme tu i dojemný příběh Farka a Marie, zabijáků z Temného bratrstva, či našeho Zaratha - neser nebo dostaneš. Odkazuje na několik povídek, které pochází odtud z fóra (třeba Deník cizince psaný hRDLOU).

Názory čtenářů:
„Tuhle povídku prostě musíte přečíst, jinak budete chudý, málo vlivný či jinak celosvětově zbytečný. Takže směle do toho.“ - Anonym

Pisálci a rozhovory s nimi
Ligos – Amonius
Na celém fóru je tvoje povídka jedinečná svým specifickým způsobem. Jak tě napadlo vytvořit povídku, kde rozhodují o vývoje děje čtenáři?
Nápad se zrodil zčistajasna. Chtěl jsem nějak přispět tomuto webu a, jelikož mě baví psaní, povídka byla jasná volba. Ale jak mě napadl koncept rozhodování čtenářů, to už opravdu nevím. Nejspíš jsem se prostě chtěl něčím odlišovat a vyjímat. Vůbec jsem netušil, zda to bude fungovat a už vůbec by mě nenapadlo, že povídka bude vycházet déle než rok!

Proč právě příběh ze světa Tamrielu a proč právě intriky Daedrických pánů?
Nacházíme se na fanwebu Skyrimu, který je součástí Tamrielu. Nebylo o čem přemýšlet, prostředí bylo dáno. A proč intriky daedrických pánů? To je již věc, která spíše vyplynula z hlasování čtenářů. Čtenáři dostali na výběr, kterým směrem se má příběh vyvíjet a vzhledem k okolnostem z toho nějak vznikla snaha lorda Dagona prostřednictvím Amonia zasahovat do světa "smrtelníků“…

Máš vždy představu, co by obnášela každá volba, nebo vymýšlíš děj až po tom, co čtenáři rozhodnou? Doufáš například, že si čtenáři vyberou některou z voleb?
Když jsem začínal psát první kapitolu, nebylo vůbec jasné, o čem příběh bude. Nevěděl jsem ani, co bude ten Amonius zač. Byla to to totiž první věc, o které rozhodovali sami čtenáři. Mohl to být třeba bard nebo kněz. Čtenáři rozhodovali i o tom, jestli Amoniův mistr bude zlý, či hodný, rozhodovali o misi onoho mistra…. Zkrátka, příběh příliš dopředu vymýšlet nelze, vždy se musím zařídit podle čtenářů.
Není třeba doufat, jestli si čtenáři zvolí to či ono, protože vždy otázky pro rozhodování vymýšlím tak, aby bylo děj možné posouvat dopředu v jakémkoliv případě.

Kde nacházíš inspiraci pro zápletky? Stalo se ti někdy, že jsi proklínal čtenáře za jejich volbu?
Inspiraci nacházím především v samotném hraní TES.
Jelikož bylo Amoniovi předurčeno navštívit Morrowind, není příliš složité děj zasadit tak, aby pasoval do onoho prostředí, které je mi důvěrně známé. A zápletky samotné pak vycházejí z povah jednotlivých postav. Máme záporáka (čaroděj Rendax), hodného mistra (Bartoloměj), drsného severského piráta (Milus), nezkušenou osiřelou zlodějku (Karina) a mnoho dalších. To by v tom byl čert nevymyslet nějakou tu zápletku…
Čtenáře jsem nikdy neproklínal, co tě to napadlo? Jelikož otázky vymýšlím sám, musel bych proklínat sám sebe.

Jak dlouho ti zabere napsání jedné kapitoly? Stalo se ti někdy, že bys třeba smazal hodinu práce jen proto, že se ti nelíbila?
Záleží na okolnostech. Napsat ale celou kapitolu najednou je u mě spíše vzácný úkaz. Většinou kapitoly vznikají doslova po jednotlivých odstavcích během několika dní, ba spíš týdnů, což je jeden z mínusů celého příběhu o Amoniovi.
Opravdu se mi mnohdy stává, že se mi nelíbí, kam děj směřuje, nebo jak je napsaný a smažu proto klidně i celou kapitolu. A začnu znovu a lépe…

Co si myslíš, že by měl mít za vlastnosti dobrý povídkář? Co bys doporučil někomu, kdo by chtěl začít psát?
Dobrý povídkář by měl mít podle mě především bohatou představivost. Měl by se umět vžít do postav, o kterých píše, a vidět před očima svět, ve kterém se postavy nachází.
Každému, kdo by chtěl začít psát, doporučím jediné - nebát se toho! Pokud vás psaní baví, chcete něco sdělit světu prostřednictvím povídky nebo jen zabíjíte volný čas - směle do toho! Nebojte se případných negativních ohlasů, neboť konstruktivní kritika vám jedině pomůže a vy se zlepšíte. No, a pokud budou ohlasy pozitivní, máte vyhráno.
O tom, že je dobré ovládat jazyk, ve kterém píšete, také není sporu. Když se nějaká ta chybka sem tam objeví, nic se neděje, ale text, který je přesycený hrubkami a nesmyslnými překlepy nejen, že hatí celou povídku, ale vypovídá i něco o spisovateli samotném - to, že si neváží vlastního díla.

Díky za rozhovor a přeju hodně spokojených čtenářů.
Já děkuji Whirte a upřímně děkuji i čtenářům Amonia za jejich podporu a zájem!

Nagasadowcz – Nagův koutek poesie, Drakova Nevěsta a Vstup
Na fóru už ses prezentoval jak povídkami, tak poesií a obojí shledalo kladné ohlasy. Co tě vedlo k napsání Drakovy nevěsty? Kde jsi našel inspiraci?
K napsání Drakovy nevěsty mě vedlo… já ti ani nevím co. To byla taková dlouhá cesta, řekl bych. Začalo to, když jednou v TV dávali film podle Prachetta (tuším, že to byla Barva kouzel) a já si ve škole jen tak z legrace napsal nesmysl s podobnými názvy. Ten film jsem ale neviděl. Pak jsem si (o pár let později) pustil slavnou scénku se Sovákem a Nárožným, kde vyprávějí "pohádku", vzpomněl jsem si na to předtím, a tak nějak to všechno vzniklo. Takže tak jsem k tomu došel a tam jsem našel inspiraci.

A jak jsi se dostal k psaní poesie?
No, začalo to na střední. Zrovna jsme dělali Egona Bondyho a nějakou jeho báseň, která opěvovala komunismus, ale ve skutečnosti tohle patetické vlastenectví a "socialismu-milovnost" parodovala. A já si řekl, že to je fajn a že taky něco takového zkusím. A tak vznikla absurdita jménem V našem malém JZD. Navíc miluju metal a chtěl jsem psát texty, ale ty byly v angličtině. Později jsem pochopil, že pro poesii (a i pro jiné psaní) je prostě mateřský jazyk nejlepší, protože jde tak nějak víc od srdce, je to upřímnější, člověk to prostě víc slyší, cítí… A tak jsem začal pracovat na českých básničkách. Ovšem tak dalece, abych to nazýval poesií, jsem zatím, myslím, nedošel.

Vstup se podle mě lehce liší od ostatních. Mohl bys ho trochu představit? Jak jsi se dostal k takové tématice?
Jestli myslíš od ostatních MÝCH publikací zde, pak se liší celkem zásadně. Jestli myslíš od ostatních publikací zde OBECNĚ, pak je to taky něco celkem nového. Pokud vím, klasický horor tu ještě do té doby nebyl. Jde o chlápka, kterému nedávno umřela žena na rakovinu a kterého začínají trápit nadpřirozené jevy u něj doma. Příběh se postupně více a více vyhrocuje a dochází k extrémnějším situacím. A jak jsem k tomu přišel? Inu, horory jsem měl vždycky velmi rád, především ty klasické, které vhodně stavějí na psychologii postav a atmosféře okořeněné drastickými výjevy. A původním impulsem byl stav, do kterého jsem se dostal, když mi umřel děda. Bylo to první úmrtí milovaného blízkého člověka (on žil v bytě o patro pod námi, nebyl to takový ten víkendový dědeček) a já to dost špatně nesl. Pamatuju, že poprvé jsem se rozplakal asi až čtvrt roku po jeho smrti. Před tím jsem to v sobě držel - a ono to lezlo na povrch nočními můrami a pocity úzkosti. To, co prožívá hlavní postava, je vlastně moje zkušenost; jen já nezažíval nadpřirozené jevy, pouze si je má fantasie dosazovala k pocitům děsu, které jsem pociťoval, ke ztrátě jistoty, k paranoii…

Jak dlouho ti zabere napsání jedné kapitoly? Stalo se ti někdy, že bys třeba smazal hodinu práce jen proto, že se ti nelíbila?
Kapitoly se velmi liší, co se délky týče. Navíc jsem začal psát v hodinách na střední, takže tam to trvalo opravdu dlouho. Když jsem měl čas a pokračoval jsem v psaní na počítači, jedna kapitola většinou trvala pár hodin. Pokud připočtu ještě kontrolu a úpravy, hrubým odhadem to jsou tak 4 hodinky. A že by se mi někdy stalo, že bych smazal hodinu práce jen proto, že se mi nelíbila? Teď už se mi to neděje (díky bohům!), ale když jsem s psaním začínal jako malý kluk ještě na základce, nikdy jsem nic nedokončil. Vždycky se mi to přestalo po chvíli líbit, já kus umazal, pak jsem umazal další kus a nakonec jsem to smazal celé.

Jak ve svých básních, tak ve svých povídkách hodně používáš humoru. Zkoušel jsi někdy naladit tvorbu do vážnějšího tónu?
On Vstup nijak komický není (nebo aspoň nemá být) a pár básniček taky není zrovna humorných (Jitřenka, Zjevení, Rozednění, Stříháme si vlasy, Blaník, Polib mě miláčku) - těch neveselých je slušný počet, i když ty vtipné převažují. Takže ano, zkoušel jsem to.

Co si myslíš, že by měl mít za vlastnosti dobrý povídkář nebo poeta? Co bys doporučil někomu, kdo by chtěl začít psát?
Rozhodně by měl být originální, to je první věc. Proč psát něco, co už bylo stokrát napsáno? Umění má sloužit především k pobavení ostatních a k seberealizaci. Pokud budu jen někoho napodobovat, sám tím ničeho nedosáhnu. Chce-li si ale někdo jen vydělat tím, že se sveze na vlně něčí popularity, pak prosím, směle do toho! Prodeje nám jasně ukazují, že mu to nejspíš vyjde, protože většinu lidstva tvoří blbci. Vstup tedy taky není kdovíjak originální horor, ale je tam ten prvek, že jde o něco, z čeho jsem se chtěl vypsat. Originalita nespočívá v tom, že si nevypůjčíte nějaký vzorec, který už tu byl - přijít s něčím úplně novým je po tisíciletích lidského vyprávění prakticky nemožné. Jde o to udělat to čtivě, udělat to napínavé, udělat to trojrozměrné a vyloženě nevykrádat. Je prostě třeba mít soudnost a vidět rozdíl mezi inspirací a kopírováním. Byla by škoda nevyužít možnosti stoupnout si na ramena literárních titánů před námi, ale taky by byla nesmírná škoda zůstat na nich jen tak viset a nikdy se nevynořit z jejich stínů. No a co je taky velmi zásadní kritérium - každý by měl psát jen to, o čem ví, že by si to sám s chutí přečetl. Minimálně už jen proto, že psaní zahrnuje mnohonásobné opětovné čtení vlastního díla při korekturách. Jestli je to brak, přitížíte jen sami sobě.

Díky za rozhovor a přeju hodně inspirace do další tvořivosti.
Taky moc děkuju a nápodobně!

Na závěr
Kam fantasie zavane brk našich pisálků, to nikdo neví, ale je úžasné vidět, že tolik lidí baví psát a ještě více lidí číst. Je škoda, že se nám do novinky nevešlo dílo každého, kdo se rozhodl nějak prezentovat, protože každé z nich má své kouzlo. Pište proto dál a bavte ostatní, každý ocení dobrý příběh!

Poděkování
Rád bych poděkoval za pomoc při psaní tohoto výročního článku Nerevarovi, Lenerenovi, BadWolfovi, Ligovi, Scorpionovi, Nagovi, Diegovi a taky všem, co píší v sekci Váš svět.