Usměju se na ní a také ji políbím, následně vstanu pomůžu jí postavit se na nohy a řeknu "Musím očistit své jméno.. nechci, aby si tě místní dobírali nebo nějak vyháněli ze společnosti, jenom protože máš ráda temného." usměji se na ní a rukou jí pohladím po tváři. "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptám se.
Aurelius:
"Asi máš pravdu ... jmenuji se Caladrien ... je pozdě ... asi už budeš chtít jít spát ... přeju ti tedy mnoho štěstí na tvojí výpravě." dala ti ještě pusu a odešla do druhé místnosti.
handa999:
Uhnul jsi a ten velitel rozsekl místo tebe stůl, před kterým jsi byl. Vrabčák mezitím využila nepřítelova výpadu a usekla mu ruku, následně ho probodla a poslední žoldák uprchl. Velitel zařval nějaká slova v jazyce tobě neznámém a jeho meč vzplál magickým plamenem, tvoje spolubojovnice hned na to křikla jiná slova a tvůj meč a její dýky se obalily magickým ledem. Hned na to vběhli do hospody další tři vojáci s luky a střelili po Vrabčákovi, první střelu odrazila, druhá minula a poslední jí trefila do ruky.
Aurelius:
Třeba tvoje jméno zná ... došel jsi ke svému pokoji a otevřel dveře, uvnitř je uklizeno, ta elfka ti nejspíše nevěřila že to uklidíš, a tak to udělala za tebe.
handa999:
Vykašlal jsi se na toho velitele a vydal se k lučištníkům, ale jejich vůdce tě nejspíše nechce nechat žít, a tak se napřáhl a trefil tě do štítu tak tvrdě, že jsi spadl na rozseknutý stůl za tebou. Vrabčák mezitím přeskočila stůl který jí dělil od lučištníků a jednomu kopla do luku a následně ho probodla, v místě probodnutí měl lučištník na zbroji jinovatku od zmrzlé dýky.
Aurelius:
Přemýšlíš přemýšlíš, dnes se ti toho stalo opravdu hodně, přece jen oko, kniha a další takovéhle věci ... docela zajímavé ... i když jsi unavený po boji, spánek se nechce dostavit.
handa999:
sekl jsi ho do nohy a na místě seku mu tvůj meč spolu s vrabčákovým kouzlem vytvořil i ledové krystalky. Vůdce žoldáků se za tu nohu chytl, a zahodil meč, vytasil dýku a s nějakým slovem, kterému jsi zase nerozumněl, a planoucí dýkou se na tebe vrhl, shodil tě na záda a cítil jsi žár té dýky na svém břichu ... ve smrtelné ráně mu bránil jen kus stolu který se mu zasekl v nárameníku v plátové zbroji, je docela těžký ... přece jen ta zbroj a trpasličí váha ...
Aurelius:
Po chvíli jsi nakonec přece jen usnul. Zdá se ti sen o nějaké zasněžené oblasti, vidíš medvěda který odhání vlčí smečku od kořisti, také vidíš nějakého ptáčka, je malinký a letí k nějakému lesíku ...
handa999:
Chytil jsi ho za ruku, je slabší než se zdá a rána pěstí byla tak dobře mířená, že jsi ho málem omráčil. Velitel se však rychle zpamatoval, a když zjistil že už mu opravdu jde o život, dal do ruky s dýkou větší sílu ... Vrabčák mezitím kopla do rozkroku dalšího lučištníka, kterého tím ochromila, a druhému hodila jednu z jejích dýk do hrudi, pak přelomila šíp a vytáhla ho, vzala hrot a zabodla ho poslednímu lučištníkovi do krku. Její ruka docela dost krvácí.
Aurelius:
Spíš ave snu ptáček přistál na zasněženém palouku uprostřed toho lesíka, byla tam studánka, docela divné je že nezamrzla...
handa999:
Podařilo se ti ho podříznout ... v tu chvíli se chytl za hrdlo ... a zemřel, Vrabčák si mezitím obvázala ruku nějakým obvazem co měla při sobě "Tak jaké máme body? já jich zabila tak ... devět a ty ... jednoho namachrovanýho zelenáče ... dobře myslím že dneska už půjdu, než jsem přijdou další, mimochodem až budeš chtít vyrazit na povrch, najdu si tě, jen doufám že mě nezradíš ... to by mi nejspíše bylo velice líto, spatřil jsi zpod kapě úsměv a pak si nasadila prsten a zmizela.
Aurelius:
Spíš a sen pokračuje ... ptáček přiletěl až ke studánce, okolo ní rostla tráva a květiny, velice neobvyklé když všude kolem mrzne ... ptáček si sedl na okraj studánky a začal pít.
handa999:
Chtěl jsi vyrazit když k tobě přiběhnul otec "Nejdříve jsem si myslel že jsi tu neměl být, ale nakonec jsem jen rád, ona ode mě chtěla dokonce abych jí nějak dostal na povrch ... takhle je to snadnější. No já jdu domů, aby tvoje matka neměla starosti, tobě doporučuju to stejné ... měl by jsi se vyspat." pak odešel dveřmi ven a zamířil přímo k vašemu domu.
Aurelius:
Spíš a sen pokračuje ... nakláníš se nad studánku a je v ní mrtvola! mrtvola nějaké dívky se stříbrným medaiolonem na krku, ten se leskl ... všiml sis že je na tom medailonu nějaký ... znak.
handa999:
Vyšel jsi domů, cestou tě nic nepotkalo, tedy šlápl jsi do kaluže nějaké ... odporné tekutiny ve které plavala mrtvá krysa ale jinak nic. Došel jsi ke dveřím a otevřel je, uvnitř to vypadalo stejně jako když jsi odcházel, jen byly všude zhasnuté svíčky, takže tam je docela tma. Ostatní nejspíše už spí.
Napíšu vzkaz, který dám sobě na stůl. "Odcházím pryč z Thorameru mějte se všichni a žijte v blahu. Mám vás rád. Prosím řekněte tomu šotkovi Tasovi, že jsem odešel ať mě případně vyhledá v Dirimu." A potom odejdu pryč z domu.
Aurelius:
Spíš a sen pokračuje ... dívka najednou otevřela oči a stáhla tě pod hladinu. Probouzíš se a slyšíš jak za dveřmi něco mňouká.
handa999:
Napsal jsi vzkaz a položil ho tak, aby si ho někdo všiml. Vyšel jsi ven, všiml sis že na prahu stojí soška a smutně se na tebe dívá ...
S3cR3: Neaktivita: Tvoje postava pomohla odklidit následky útoku, pomohla i vystrojit řádný pohřeb pro tvého trpasličího kamaráda a později se přidá k městské stráži, kde bude pomáhat odrážet další útoky minotaurů na město ...
Upravil/a scorpioncz dne 23.10.2013 21:35
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.