---

V zajetí nadpřirozena

Po školních chodbách se nesou zoufalé výkřiky a volání o pomoc. Ti, kteří se nestihli schovat v čas, za to nyní platí svými životy. Krvavé stopy svědčící o hrůzách, které se zde odehrávají, jsou přítomny na každém kroku. Vraždící stvůry číhající na každém rohu. Nikdo si není jist životem či smrtí.

​Vítejte v hororové textovce "V zajetí nadpřirozena". Hráči se ujmou role studenta ve škole na nejmenovaném místě Japonského ostrova Hokkaidó. Vaše postavy dobu budou žít běžným středoškolským životem, poznávat nové přátele, pracovat na své popularitě, prožívat svou první (druhou, třetí, ...) lásku, nebo se nechají zapsat do jednoho ze školních klubů. Čeká je mnoho krásných chvil, než se kolem školy vytvoří neviditelná bariéra, celá škola se ponoří do temnoty a se stane lovištěm stvůr a démonů mimo prostor a čas. Ať už budou vaše rozhodnutí jakákoliv, pamatujte, že vaše postavy nejsou žádní mýtičtí hrdinové, ale studenti ve věku 17-18 let.



Hra obsahuje kromě klasických anime klišé okultismus, šikanu a sebevraždy. Proto byla záměrně pojata jako anime (aby náhodou nedošlo ke ztvárnění reálné osoby). Doporučený věk je 15+ (i když hry s podobnou tématikou mají na Steamu věkovou hranici 12+).

Odkazy:
Tvorba postavy - nezapomeňte, že vaše postava na školu nově přestoupila, takže se tu s nikým znát nebude.
Příklad přihlášky
Pravidla, Mapy a diskuze

Přihlášky přes PM

Předpokládaný začátek: Hra byla zahájena

---

Přihlášení hráči:

---

Tondulin:
Toho rána ti matka po snídani zabalila něco k obědu, připomněla ti: ,,Hlavně se chovej slušně a s nikým se nepouštěj do žádného konfliktu. Nechci, aby můj syn skončil bez řádného vzdělání jen proto, že se nedokázal pohodnout s ostatními." podala ti krabičku s obědem, popsala ti cestu z vašeho bytu do nové školy a dodala s úsměvem na rozloučenou: ,,Mám tě moc ráda a vím, že nejsi hloupý, jen se snaž krotit svůj temperament. Ahoj a zvládni to."

Pak jsi se vydal na cestu čítající pár desítek metrů pěšky a tři zastávky autobusem, než jsi po čtvrt hodině stanul před novou školou. Velká školní budova nesla bílý nátěr, jako by se na venek snažila tvářit reprezentativně a okázale, na jednom ze sloupků u vstupní brány na školní pozemky byla i černá mramorová destička s pozlaceným nápisem: "Střední škola Otasan", cestu od brány lemovalo krátké stromořadí sakur, jenže když jsi vešel dovnitř, spatřil jsi jen obyčejnou šatnu s železnými skříňkami na věci a pár stojánků na deštníky. Několik studentů ve školních uniformách pískové barvy, kteří zde byli před tvým příchodem si tě jen letmo změřily pohledem a vyrazily beze jediného slova do svých tříd.
,,Chiba Takumi?" ozval se znenadání dívčí hlas. Podíval jsi se směrem, odkud hlas přišel, a spatřil jsi černovlasou dívku s páskou na horní části levé paže označující, že se jedná o členu studentského koncilu ,,Já jsem Mihara Kouguchi, členka studentského koncilu a ty musíš být ten nový přestupující student. Ředitel Migami mě pověřil, abych tě za ním zavedla, jakmile dorazíš. Pojď se mnou."

---

Otráveně se otočím na dívčí hlas a vyslechnu si její prosbu. Jen lehce přikývnu a budu jí následovat směrem do ředitelny. "Jen přijdu a už mě otravuje nějaká šprtka, tahle škola stojí za hovno." Proběhne mi v hlavě a budu velmi vděčný za to, že jsem si včera večer stihl stáhnout novou hudbu do playlistu. Vypadá to, že se bude více než hodit.

---

Tondulin:
Mihara tě mlčky vedla dlouhou chodbou vlevo, poté po schodišti do druhého podlaží a následně chodbou až k ředitelně, kde zaklepala na dveře a vyčkala.
Jakmile se zpoza Dveří ozvalo: ,,Dále.", vzala za kliku a vstoupila dovnitř.
,,Pane řediteli, přivedla jsem Vám toho nového přestupujícího studenta, se kterým jste si přál mluvit." spustila Mihara, aniž by někomu dala prostor ke slovu.
,,Děkuji slečnou Kouguchi, počkejte prosím před ředitelnou. Rád bych si a panem Takumi promluvil o několika věcech." promluvil ředitel, který k stál u okna zády k vám a s rukama založenýma za zády a hleděl někam směrem k bráně na školní pozemky.
,,Ano pane řediteli." přikývla s úsměvem Mihara a jakmile jsi vstoupil dovnitř, zavřela za tebou dveře.
Hned při vstupu do ředitelny, která se jevila velmi prostorná, tvou pozornost upoutala sada tří samurajských mečů postavená na vyřezávaném podstavci na jedné ze skříní na pravé straně místnosti. Ředitelův pracovní stůl, který působil jako mnohem dražší kousek, než ty které jsi viděl v ostatních školách, které jsi vystřídal v Tokiu, se nacházel uprostřed a hned za ním byla i pohodlně vypadající zdobená židle. Před stolem se ještě nacházela dvojice židlí s koženým potahem.

Když byla Mihara pryč, ředitel se otočil směrem k tobě, rukou ti pokynul, abys se posadil na jednu z kožených židlí, nechal ti chvíli na pozdrav a představení se a poté spustil: ,,Toshiya Migami, ředitel školy. Jistě máš tušení, proč jsem si tě nechal pozvat rovnou sem." udělal krátkou dramatickou pauzu ,,Měl jsem dost času na to, abych mohl podívat na záznamy z tvé minulé školy. Profesorka Taniguchi měla obavy, ale já jsem se rozhodl dát ti šanci, proto pevně doufám, že toho ani jeden z nás nebudeme litovat." pokusil se o vřelý přátelský úsměv a dodal: ,,Pokud ke mě nemáš nějaké dotazy, můžeš jít. Zbytek ti vysvětlí slečna Kouguchi."

Aurelius:
Tradiční japonský dům, tak bys nazval místo svého nového domova, kde budeš trávit několik následujících měsíců. Dům má půdorysný tvar písmene U a uprostřed pomyslného nádvoří, ze kterého je přístup i do většiny místností, se nachází vzrostlá sakura. Máš zde k dispozici pokoj pro hosty a rodina, která tě zde hostí, ti nachystala i pět školních uniforem pískové barvy a troje červené kravaty.
,,Hlavně, ať nepřijdete pozdě." pronesla po snídani Rinne Kawano matka Hirota Kawano, studenta, se kterým jsi se vyměnil v rámci výměnného pobytu, podala ti krabičku s obědem a pokračovala: ,,Asami, ti ukáže tvou novou školu. Viď zlatíčko."
,,Jasně mami." přikývla Asami, sestra studenta, se kterým jsi se vyměnil v rámci výměnného pobytu, zatímco si vzala svojí krabičku s obědem a schovala jí do své školní tašky.
,,Užij si svůj první den v nové škole." popřála ti s úsměvem Asamina matka.
,,Tak ahoj." rozloučila se Asami svojí matkou a vydala se s tebou k tvé nové škole.

Po deseti minutách svižné chůze a další čtvrthodince cesty čítající tři zastávky autobusem jsi konečně spatřil svou novou školu. Velká školní budova nesla bílý nátěr, jako by se na venek snažila tvářit reprezentativně a okázale, na jednom ze sloupků u vstupní brány na školní pozemky byla i černá mramorová destička s pozlaceným nápisem: "Střední škola Otasan", cestu od brány lemovalo krátké stromořadí sakur, jenže když jsi vešel dovnitř, spatřil jsi jen obyčejnou šatnu s železnými skříňkami na věci a pár stojánků na deštníky.
,,Snad nejdeme pozdě." utrousila Asami, když zjistila, že kromě vás dvou v šatně nikdo není, vzala si ze své skříňky přezuvky a dodala: ,,Skříňku ti potom přidělí někdo ze studentského koncilu. Teď si musíme pospíšit."

---

Přikývnu po ředitelových slovech. "Nevyhledávám konflikty, prostě se mi vždy nějak přihodí. Budu se snažit držet stranou, víc vám slíbit nemůžu." Lehce se pousměju, pomalu vstanu ze židle, rozloučím se s ředitelem a navrátím se ke své "průvodkyni".

---

„Autobus asi zpoždění neměl… pozdě bychom tu být neměli. Aha. Díky za informaci.“ poděkuji, zatímco se budu přezouvat (pokud se přezouvat nemusím tak se na to vykašlu, pokud ano schovám boty navenek do batohu a vezmu si přezuvky) a poté se nechám vést Asami rovnou do učebny.

---

Tondulin:
Ředitel Migami po tvých slovech jen mlčky přikývl, a nechal tě jít.

,,Tak co, o čem důležitém s tebou musel pan ředitel mluvit?" zeptala zvědavě se Mihara, jakmile jste se začali vzdalovat od zavřených dveří ředitelny ,,Nebývá obvyklé, že by si chtěl náš ředitel promluvit s každým nově přestupujícím studentem. Jsi tu snad kvůli rozšířené výuce historie, kterou je naše škola pověstná, nebo patříš k těm nadaným studentům, kteří se cítili, že jejich stará škola jim nadává dostatek vědomostí a tak jsi se rozhodl přejít k nám?"
Z Mihařiny zvědavosti soudíš, že o skutečném důvodu tvého přestupu nemá sebemenší tušení.

Aurelius:
(v japonských školách nejsou žádné uklízečky, studenti se podílejí na úklidu školy sami. Uvidí-li tě nepřezutého učitelé, nebo členové studentského koncilu, mohou ti nakázat vytření celé chodby, což dokáže být pro mnohé dost velkou motivací)
Jakmile jsi byl přezutý i ty, Asami tě zavedla do třetího podlaží do učebny 3-1. Cestou jste míjeli i pár dalších studentů, což Asami dodalo jistotu, že přeci jen nejdete pozdě a působila o něco klidněji.

Když jste vstoupili dovnitř, spatřil jsi třídu o šestnácti lavicích pro jednoho tvořící čtyři řady a studenty, kteří se ve přestali věnovat přípravě na hodinu a upřeli svůj zrak směrem k vám.
,,Ehm, t-tohle je Henry. Vyměnil se v rámci výměnného pobytu s m-m-mým bratrem." pokusila se tě Asami představit své třídě, přitom na ni byla znát nervozita, jako by měla problém mluvit k většímu počtu lidí, zhluboka se nadechla a začala ti představovat ostatní studenty ze své třídy: ,,Kanna Setozaki, Kai Kazamatsuri, Tomona Isobe, Hanako Ikezawa, Kenji Yamada, Aki Nishimori, Kanji Tadokoro, Ryoko Nakagawa, Dominigo di Sorto a Kazou Orimura. Támhle v první lavici před katedrou sedí Mihara Kouguchi, ale ta ještě provádí po škole nějakého nového studenta, který k nám měl dneska přestoupit a nejspíš bude taky chodit do naší třídy."
Po krátkém a stručném představení své třídy vyrazila Asami ke svému místu ve třetí řadě druhé místo od okna (vedle Asumi je volné místo ve třetí řadě u okna, další dvě místa jsou volná v poslední řadě uprostřed a poslední míso je volné v první řadě hned u dveří. Je na tobě, kam se posadíš.)

Trochu jsem ještě vaší třídu aktualizoval.

---

"Tak něco." Pouze stroze odpovím, vytáhnu mobil z kapsy a začnu jen tak znudeně surfovat na netu, zatímco budu následovat Miharu.

---

Tondulin:
,,Dobrě." přikývla Mihara a vedla tě chodbou ke schodišti, poté do třetího podlaží, kde tě zavedla ke skladu. Vyndala svazek klíčů a začala hledat ten správný. Když se jí to podařilo, vešli jste do dovnitř. Mihara přistoupila k jednomu z regálů, vytáhla papírovou krabici a otevřela jí. V krabici se nacházelo několik školních uniforem pískové barvy. ,,Snad jsem správně odhadla tvou velikost." poznamenala Mihara, když ti podala pětici z nich ,,Jsou úplně nové." sáhla do krabice o polici výš a podala ti trojici červených kravat z nichž každá z nich byla zabalena v původním igelitovém pouzdru a pak ukázala na spodní polici, kde se nacházelo několik polobotek, které byly uřčeny jako přezuvky. ,,Vyber si jedny, nevím, jaké máš číslo nohy." dodala Mihara,,A málem bych zapomněla." podala ti klíček s visačkou na které bylo vyražené číslo 37 ,,Ten je od tvojí skříňky u hlavního vchodu. Jinak, můžeš se převléknout tady, já počkám venku, nebo se můžeš převléknout v přízemí v šatně u bazénu, nebo v šatně u tělocvičny, ale za chvíli začíná hodina, takže asi bude lepší, když se převlékneš tady."

Aurelius:
(v japonských školách nejsou žádné uklízečky, studenti se podílejí na úklidu školy sami. Uvidí-li tě nepřezutého učitelé, nebo členové studentského koncilu, mohou ti nakázat vytření celé chodby, což dokáže být pro mnohé dost velkou motivací)
Jakmile jsi byl přezutý i ty, Asami tě zavedla do třetího podlaží do učebny 3-1. Cestou jste míjeli i pár dalších studentů, což Asami dodalo jistotu, že přeci jen nejdete pozdě a působila o něco klidněji.

Když jste vstoupili dovnitř, spatřil jsi třídu o šestnácti lavicích pro jednoho tvořící čtyři řady a studenty, kteří se ve přestali věnovat přípravě na hodinu a upřeli svůj zrak směrem k vám.
,,Ehm, t-tohle je Henry. Vyměnil se v rámci výměnného pobytu s m-m-mým bratrem." pokusila se tě Asami představit své třídě, přitom na ni byla znát nervozita, jako by měla problém mluvit k většímu počtu lidí, zhluboka se nadechla a začala ti představovat ostatní studenty ze své třídy: ,,Kanna Setozaki, Kai Kazamatsuri, Tomona Isobe, Hanako Ikezawa, Kenji Yamada, Aki Nishimori, Kanji Tadokoro, Ryoko Nakagawa, Dominigo di Sorto a Kazou Orimura. Támhle v první lavici před katedrou sedí Mihara Kouguchi, ale ta ještě provádí po škole nějakého nového studenta, který k nám měl dneska přestoupit a nejspíš bude taky chodit do naší třídy."
Po krátkém a stručném představení své třídy vyrazila Asami ke svému místu ve třetí řadě druhé místo od okna (vedle Asumi je volné místo ve třetí řadě u okna, další dvě místa jsou volná v poslední řadě uprostřed a poslední míso je volné v první řadě hned u dveří. Je na tobě, kam se posadíš.)

Trochu jsem ještě vaší třídu aktualizoval.

---

„Ahoj!“ Zamávám s úsměvem svým novým spolužákům a více se s nimi do diskuze ani seznamování pouštět nebudu. Vzhledem k tomu, že Asami je aktuálně jediná, se kterou se nějakým způsobem znám, posadím se vedle ní do třetí řady u okna (alespoň se občas budu moct zadívat z okna) a vyčkám co se bude dít, mezitím co budu vyčkávat vysleduji, jestli mají už ostatní spolužáci připravené nějaké pomůcky na stole.

---

"Díky." Převezmu všechny věci, zběžně si je prohlédnu a začnu se převlékat. "Není to teda úplně můj styl, ale nějak to přežiju." Nakonec si vezmu i boty číslo 44, zbytek věcí si prozatím schovám do báglu a budu Miharu následovat do třídy.

---

Tondulin:
,,Já vím, černá barva by byla decentnější a okázalejší, ale naštěstí nejsou zelené nebo červené." usmála se Mihara a nechala ti soukromí na převléknutí.

Když jsi vyšel ven, Mihara za tebou zamkla dveře do skladu a vedla tě chodbou až k učebně 3-1.
Jen co jste vstoupili dovnitř, ujala se Mihara slova a začala tě představovat své třídě: ,,Dobrý den, věnujte mi prosím všichni pozornost. Tohle je Chiba Takumi (postava hráče Tondulin), nový přestupující student. Věřím, že se společně postaráme, aby se na naší škole cítil dobře. potom se postila do představování své třídy: ,,Kanna Setozaki trénuje, aby se stala herečkou, Kai Kazamatsuri sportuje a má černý pásek v karate, Tomona Isobe je dívka co pozbyla všechny emoce, Hanako Ikezawa, Henry Duncan (postava hráče Aurelius), nový výměnný student z Anglie, Kanji Tadokoro a Asami Kawano chodí do školního Anime klubu, Aki Nishimori, Kenji Yamada a Ryoko Nakagawa navštěvují plavecký klub, Dominigo di Sorto, zahraniční student ze Španělska, co u nás založil školní klub zabývající se všemožným náboženstvím a nadpřirozenými jevy a Kazou Orimura, který má pověst školního rváče." zhluboka se nadechla a pak dodala: ,,Tak to bychom měli. Můžeš si vybrat místo a připravit si věci na hodinu. Za chvíli začne."
(Jedno volné místo je v první řadě hned u dveří a další dvě volná místa jsou v poslední řadě uprostřed.)

Aurelius:
Všichni, až na Kazou Orimuru, kterému patří lavice hned za tebou, měli připravenou učebnici japonštiny, sešit a nějaké psací potřeby. Kazou měl lavici prázdnou a znuděně hrál nějaké hry na svém mobilním telefonu.
,,Ty asi naší učebnici Japonštiny mít nebudeš, ale myslím, že to zase tolik vadit nebude. Profesorka Madana všechno píše na tabuli, a kdyby bylo potřeba, můžeš se podívat to té mojí." řekla Asami, chvíli na to, co jsi se posadil do lavice vedle té její.
,,Už jsi mu ukázala svou sbírku figurek?" vložil se svou otázkou do vašeho rozhovoru Kanji dřív, než jsi na Asamina slova stihl nějak zareagovat, vstal od své lavice, která se nacházela vedle Asaminy, ale z opačné strany, co ta tvoje, a popošel blíž k vám.
,,N-N-Ne." dostala ze sebe červenající se Asami.
,,Proč? Vždyť jsou úžasný a většinu z nich jsi vyráběla sama." podivil se Kanji.
,,N-Nevím, jestli by měl zájem o mou práci, nebo o cokoliv z našeho školního klubu."

Do třídy vstoupila černovlasá dívka s brýlemi s páskou označující, že je členkou studentského koncilu, na horní části levé paže a chlapec se sluchátky na krku. Černovlasá dívka se hned pustila do jeho představení: ,,Dobrý den, věnujte mi prosím všichni pozornost. Tohle je Chiba Takumi, nový přestupující student. Věřím, že se společně postaráme, aby se na naší škole cítil dobře. potom se postila do představování své třídy: ,,Kanna Setozaki trénuje, aby se stala herečkou, Kai Kazamatsuri sportuje a má černý pásek v karate, Tomona Isobe je dívka co pozbyla všechny emoce, Hanako Ikezawa, Henry Duncan, ..." pokynula rukou směrem k tobě ,, ... nový výměnný student z Anglie, Kanji Tadokoro a Asami Kawano chodí do školního Anime klubu, Aki Nishimori, Kenji Yamada a Ryoko Nakagawa navštěvují plavecký klub, Dominigo di Sorto, zahraniční student ze Španělska, co u nás založil školní klub zabývající se všemožným náboženstvím a nadpřirozenými jevy a Kazou Orimura, který má pověst školního rváče." zhluboka se nadechla a pak dodala: ,,Tak to bychom měli. Můžeš si vybrat místo a připravit si věci na hodinu. Za chvíli začne."

---

Znovu jen kývnu na Miharu a zamířím ihned do poslední lavice, kde si sednu a položím vedle sebe tašku. Nasadím sluchátka na hlavu a pustím si nějakou muziku spíše na nižší hlasitost, jen tak do pozadí. Začnu se lehce pohupovat na židli a nenápadně pozorovat ostatní. (Zajímají mě hlavně cizinci - Henry, Dominigo, Henry a pak ona popálená dívka)

---

Poté co si všimnu, že většina má již připravené pomůcky na stole, připravím si na stole alespoň psací potřeby a nějaký papír (nebo sešit), abych si mohl dělat poznámky a nepůsobil jako student, kterému bude výklad japonštiny zcela ukradený.

„Děkuji.“ poděkuji Asami za její nabídku podívat se do učebnice pokud budu potřebovat, vyslechnu si co má studentka se šerpou na srdci, prohlédnu si nového studenta a poté řeknu Orimuruovi, „Myslím, že ještě neměla ani správnou příležitost pochlubit se svým dílem… nejsem tu dlouho.“

---

Tondulin:
Posadil jsi se do zadní lavice, blíže ke dveřím, nasadil jsi si sluchátka a za poslouchání hudby jsi se dal do nenápadného pozorování spolužáků. Henry právě něco řešil se členy klubu Anime & Manga, ale jelikož nejsou jediní, kdo se tu o něčem baví, neslyšíš moc z toho, o čem si povídají. Dominigo, který sedí ve třetí řadě u dveří, si pod lavicí četl nějakou knihu v červených deskách, ze které bylo na první pohled jasné, že se nejedná o žádnou učebnici. Když jsi se podíval směrem k Hanako, spatřil jsi, jak od tebe poplašeně odvrací zrak, jako by se předtím dívala tvým směrem.
(pokračování... viz. tah Oba)

Aurelius:
,,Vidíš, že by měl zájem." zareagoval na tvá slova Kanji Tadokoro (Kazou Orimura sedí v lavici za tebou a nepřítomně hraje hry na mobilu, aniž by si cokoliv připravil) a pokračoval k Asami ,,Mohla bys ho odpoledne vzít k nám do našeho klubu. Třeba to v něm probudí zájem o Mangu a Anime a přidá se k nám."
,,Mamka, ale chce, abych mu po škole ukázala okolí." namítla Asami.
Kanji se podíval na tebe: ,,V našem klubu by ses mohl naučit psát mangu, vytvářet figurky nebo převleky z anime seriálů, nebo se s námi podělit o své zkušenosti ve všem, co se týká Anime a Mangy."
(pokračování... viz. tah Oba)

Oba:
Z nenadání zazněl tón ohlašující začátek vyučování a o chvíli později ve do třídy profesorka japonštiny.
Studenti ihned vstaly a pozdravili jí: ,,Dobré ráno profesorko Madana."
,,Dobré ráno třído." odpověděla na pozdrav profesorka ,,Dnes tu máme dva nové studenty: Chiba Takumi a Henryho Duncana." postupně pokynula rukou ke každému z Vás ,,Doufám, že se jim u nás bude líbit a že si z naší školy odnesou co nejvíce vědomostí." Po těchto slovech zahájila profesorka dlouhou dvouhodinovku japonštiny.

Po dvou dlouhých hodinách japonštiny konečně zazněl tón ohlašující začátek krátké přestávky (ze školních hodin budu podrobněji rozepisovat jen ty zkouškové a nebo stane-li se na nich něco, co ovlivní další vývoj příběhu, jinak by se hra brzy stala příliš zdlouhavá a jednotvárná). Studenti se postupně začali zvedat ze svých míst a přesouvat se do jiné třídy (můžete se zeptat profesorky, nebo některého z nich, co následuje za hodinu, nebo jen mlčky držet ostatních.)

---

Bez jakýchkoliv okolků po hodině sundám sluchátka a otočím se na svojí sousedku. "Co nás čeká teď? Horší než japonština to snad nebude." Prohlásím svým obvykle znuděným tónem a mezitím si uschovám věci do tašky.

---

Očima spokojeně projedu pár posledních řádků svých poznámek, protáhnu se, poté co uvidím, jak se moji spolužáci balí a hodlají přesunout do jiné učebny, uschovám své pomůcky do tašky a vstanu.
„Eem… Teď jdeme kam?“ nadhodím směrem k Asami, případně jejímu kamarádovi (podle toho kdo bude v daný moment blíže, předpokládám, že spíš Asami) ve snaze zjistit co následuje za hodinu.

---

Tondulin:
Hanako se na tebe podívala, chvíli trvalo, než ze sebe dostala jediné slovo: ,,F-Fyzika." a o pár okamžiků poplašeně sklopila tvář tak, aby jí vlasy zakryly obličej, rychle si sbalila věci z lavice a rozběhla se pryč ze třídy.
,,Druhý patro, pravý křídlo, na konci chodby." dodal Dominigo, který seděl v lavici před Hanako a nejspíš mu tvá otázka neunikla ,,Hanako není zvyklá bavit se s ostatními, obzvláště ne s někým, kdo je ve třídě úplně nový. Dej jí čas."
,,Jenže kdo by se chtěl bavit s ní." neodpustil si kousavou poznámku Kazou Orimura, když procházel kolem tvé lavice ke dveřím.
,,Třeba já a tady Chiba." odvětil mu Dominigo.
,,Názor cizáka, který hledal legendární Šangri-Lu, založil si kvůli tomu klub podobnejch pošahanců a nakonec jí našel ve školní knihovně, mě nezajímá. Bavím se tady s Chibou." ušklíbl se Kazou a podíval se na tebe: ,,Tak co, jakej máš názor na to strašidlo, co sedělo vedle tebe?" očekávajíc, že ho utvrdíš v jeho názoru.
(profesorka, ani Mihara ještě neopustili třídu)

Aurelius:
,,Učebna Fyziky." odpověděla Asami, zatímco si balila věci z lavice ,,Je to o patro níž, na konci chodby."
,,Bude lepší, když půjde s námi, profesorka Taniguchi netoleruje sebemenší zpoždění." doplnil jí Kanji Tadokoro, když měl sbaleno a čekal na vás dva.
,,Má pravdu. Profesorka Taniguchi je hodně přísná." přikývla Asami na Kanjiho slova, počkala až budeš mít sbaleno i ty, a poté jste společně vyrazili k učebně Fyziky.
Než jste však stihly opustit třídu, málem do vás vrazila probíhající Hanako Ikezawa.
,,Co blbne holka bláznivá." zakroutil hlavou Kanji a pokračoval dál.

Když jste dorazili do učebny fyziky, Kanji i Asami si sedli na stejná místa jako v předchozí učebně.
,,Můžeš sedět zase vedle Asami. Máme tu podobný zasedací pořádek jako v naší třídě." řekl Kanji, abys nemusel čekat na příchod ostatních ,,Jak je to se školou u Vás v Anglii? Prý tam nemáte žádné školní kluby a školní rok vám nezačíná v dubnu, jako je tomu u nás."

---

„Dobrá.“ přikývnu a posadím se na stejné místo jako v předchozí učebně. „V něčem jsou školy v Anglii lehce odlišné oproti té vaší.“ odpovědím, když se posadím a vybalím si opět své pomůcky, „Nějaká školní uskupení tam samozřejmě máme ať už oficiální tak i neoficiální… a začínáme školu v září.“ odpovím zatímco se budu rozhlížet po učebně, protože učebny fyziky většinou bývají zajímavě vybaveny.