Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Cesta meče

Přidal Moira dne 12.12.2017 17:28
#22

tak jsem napsala alespoň kousíček, abychom se pohnuli někam dál :)

MLČENLIVÉ STĚNY
Aela vstoupila do síně Jorrvaskru následována Irileth a Amirou. Družiníci seděli u stolů a polohlasně se spolu bavili. Členové Kruhu při vrznutí dveří pohlédli na příchozí. Zjevně se všem ulevilo, když viděli kdo přišel.
Amira se zastavila na schodech a pozorně si prohlížela všechny tváře. Když její zrak padl na tvář jediného elfa ve společnosti zalapala po dechu překvapením :„Strýčku???“
„Amiro??“ Athis vyskočil od stolu a rozběhl se k ní. Sevřel ji v objetí a jeho hlas se zachvěl dojetím: „Všichni jsme mysleli, že jsi mrtvá. Jak... proč...kde si se tu vzala...? “ Až se zakoktával pod přívalem citů.
Amira hodila pohledem po Irileth, ta jen pokrčila rameny :„To je na tobě...“
Amira vzala Athise za ruku a odváděla ho ke stolu dál od ostatních.
„Zdá se tvoje přítelkyně je samé tajemství... Ještě jsem neviděla Athise takhle ztratit sebeovládání,“ Aela zněla zamyšleně a hleděla Irileth pevně do očí.
Elfka přivřenýma očima zkoumala Aelinu tvář, oči, probleskující žlutým světlem, byly čisté bez známky jakékoliv zášti či zrady. A tak si sedla ke stolu a uchopila do dlaně pohár medoviny, který jí nabídla Ria. S povzdechem pak začala líčit okamžiky svého seznámení s Amirou.
Když skončila, zjistila, že kolem nich sedí všichni družiníci. Dopila medovinu a prudce postavila pohár na stůl:
„Zabiju každýho kdo... “
Její ruku ležící na stole překryla mozolnatá mužská dlaň : „Vaše tajemství zůstane naším do té doby dokud naše zůstane tím vaším,“ Farkasův hlas zněl jako přísaha. Když zvedla hlavu viděla jen souhlasné pohledy všech kolem.
„Co uslyší stěny Jorrvaskru neuslyší nikdo jiný. Tak to bylo vždy a dokud zde budou Ysgramorovi vlci, tak to tak zůstane.“ Aela položila svou ruku na Farkasovu.



Kodlak otevřel dveře Jorrvaskru zrovna ve chvíli, kdy Farkas konečně přetlačil Vilkase v páce a Vilkasova ruka udeřila o stůl.
Všichni přestali pozorovat souboj a zvedli oči ke dveřím.
Balgruuf přejel pohledem všechny zúčastněné. Amira seděla vedle Athise, Irieth vedle Aely a Rii, Skjor s Njadou naproti Irileth, všichni společně sledovali silový zápas mezi bratry. Bylo zjevné, že je vše v pořádku, že přes to, co se stalo nedávno pře domem, jsou všichni pospolu.
Díky svému napojení na smečku věděl Kodlak co se zde odehrálo a proto nebyl tak udiven jako jarl.
Irileth a Aela se zvedly takřka zároveň :
„Vyřešil jsi svůj problém s jarlem?...“
„Vyřešil jsi svůj problém s Kodlakem?...“
Podívaly se po sobě, ušklíbly se a obrátily svoje pohledy zpět ke svým velitelům.
Kodlak kývl: „Ano myslím, že jsme své spory urovnali...“
Jarl přitakal :„Ale zdá se, že jsme našli nový problém...“
Devět párů očí se na ně pověsilo s otázkou.
Jarl hodil pohledem po Kodlakovi : „Přede všemi?“
„Je to moje rodina, stejně jako pro tebe je rodinou Irileth s Amirou, i když se to pokoušíš zapírat,“ ušklíbl se Kodlak.
A tak Balgruuf vytáhl z váčku u pasu pergamen a zbytky náramku z kostěných run, které sebral na nádvoří, když se vraceli z Hircinovi jeskyně.
„Podíváš se na to prosím?“ požádal Amiru a položil vše na stůl.
Amira váhavě přistoupila ke stolu, pohlédla na věci na stole a vztáhla nad ně ruku : „Co uvidí stěny Jorrvaskru zůstane v Jorrvaskru? “
Odpovědí jí bylo sborové souhlasné zavrčení.
Vztáhla tedy obě ruce nad věci na stole a zaklonila hlavu. Oči se zakalily bílým světlem a z rukou vytryskly proudy energie obklopující předměty rozložené na desce.
„Saleh Cardan, kněz chrámu Svaté osmy... Azariah Cardan, strážkyně Jediné pravé cesty ... vidím mnoho prolité krve... ve tvých stopách kráčí ten nejstrašnější stopař Kodlaku... v ruce třímá stříbrný meč... unikal jsi mu dlouho... ale už tě skoro má... pospěš a dokonči svůj záměr... nebo nespatříš světlo Sovngardu... Smrt už je skoro tady...“
Světlo v Amiřiných očích vyhaslo, stejně jako proudy energie prýštící z dlaní a elfka zavrávorala slabostí. Irileth přiskočila, pohotově ji zachytila a opatrně posadila na lavici. Objala ji kolem ramen, konejšivě ji hladila, pak vytáhla ze záňadří flakonek se svítícím lektvarem a pomáhala Amiře ho vypít. Všem bylo jasné, že to nedělá poprvé. Stejně tak všichni pochopili, že Amira není jen elfka s nadprůměrným talentem pro magii...
Kodlak si k údivu všech přidřepl před Amiru a velmi opatrně jí položil ruku na koleno. Oba pod tím dotykem ztuhli.

„Vidím svou smrt Dcero Aedry, jsem Zvěstovatel. Jen jsem nevěděl odkud přijde. Potřebuji ještě trochu času, musím toho ještě tolik dokončit...“
„Smrt už je blízko, Ysgramorův vlku, už brzy se setkáš se svým stvořitelem, jestli nedokončíš to, co plánuješ. Nech znovu zkout sekyru svého velitele a povolej zpět tu Khajiitku, Moiru. Její přítomnost tady, ti získá trochu času, nebudou riskovat střet s ní. Ale nenech se ukolébat, své smrti neunikneš, ani nemůžeš, tu naplánoval někdo jiný, je klíčem ke zrození Drakorozené, ale můžeš zachránit svou duši, jestli uděláš co ti říkám.“


Kodlak stáhnul ruku z Amiřina kolena a pomalu se zvedl.
Amira na něj smutně pohlédla a řekla už nahlas:
„Nachystali na vás pěknou past. Nebýt Irileth, sklapla by rychle a neodvratně. Kodlak by zabil Balgruufa. Irileth se svými vojáky by pak pobila zbylé vlkodlaky. Město by bylo bez pána a Thalmor by dostal co potřebuje, občanskou válku. Balgruuf je jazýčkem na miskách vah mezi Ulfrikem a Elisif. Pokud se neutrální Průsmyk přikloní na jednu ze stran začne peklo.“
„Aelo, pošli někoho do Hrotgharu. Ať se Moira vrátí zpět. Potřebujeme jí tady. Athisi ty prosím dojdi pro Eorlunda, budeme potřebovat jeho kladivo.“
„Co se děje Kodlaku?“ Aela nespokojeni krčila nos.
„Slyšeli jste. Už delší dobu cítím, že se na nás něco řítí. A teď se ukazuje, že je to už blíž, nežli jsem čekal. Nenapadlo mě, že by někdo dokázal použít mého vlastního švagra proti mě. A ještě takovýmhle způsobem. A díky tomu mě překvapili. To už se nesmí opakovat. Musím dokončit co jsem si předsevzal. Musíme se pokusit zabránit alespoň tomu nejhoršímu.“

Balgruuf pokynul Irileth, ta podepřela Amiru posílenou lektvarem a vydali se všichni společně zpět do Dračí síně, zanechávajíc vlky Jorrvaskru s jejich osudem.