---

Zkusím za trpaslíka párkrát zatáhnou, pak ho ale pustím a otočím se na horníka. „To nepůjde. Já,“ vydechnu, „už nemám sílu. Promiň.“ řeknu mírně udýchaným hlasem a přesunu se dál od zasypané stěny. V zápalu emocí se ještě shýbnu pro nějaký větší kámen a hodím ho po strážném, abych na sebe upoutal jeho pozornost a dal tak horníkovi příležitost na něj znovu zaútočit, nebo utéct.

---

„Zatraceně...“ zanadávám si, pustím trpaslíka otřu čelo a podívám se ke stropu chodby dolu. Když spatřím řídícího se válečníka zvolám, „Kašli na něj! Jestli nevypadneme tak se to celé zřítí.“ a urychleně se vzdálím pryč od zavalené části směrem k východu z dolu.

---

Pomyslím si: ,,Ráno moudřejší večera." naposledy přiložím, lehnu si poblíž ohniště, zavřu oči a usnu.

---

KinimodLP -- Aurelius --- Arthis

VŠICHNI: https://youtu.be/...

Velice zklamaně jsi odešel od zasypaného trpaslíka a v zápalu ještě stačil sebrat větší kámen, který jsi hodil po strážném. Jaká náhoda, když jsi ho trefil přesně do podpaždí, když se napřahoval mečem po třetím horníku.

--

Vykřikl jsi na kočičího horníka svou reakci a vyběhl jsi směrem k východu dolu...

---

Strážný se k tobě vydal rázným krokem a připravenou zbraní. Napřahoval se k mocnému útoku, ale než stačil pustit zbraň, do jeho zbroje padl vržený kámen, který mu rozhodil rovnováhu.

VŠICHNI: Nad vašimi hlavami se odlamovalo stále více horniny, až přišla konečná fáze důlního zhroucení. Všichni, jenž měli namířeno ven z dolu, se těsně před nimi zřítil strop a zasypal tak možný východ. Překvapením spadli na zem.

Ti, kteří se chtěli podílet na boji se strážcem, nemuseli nic dělat. Jakmile na onoho ozbrojence padl vržený kámen, otočil se směrem hodu a než stačil cokoli udělat, na hlavu mu spadl strop a zcela zasypal. Leží na zemi, zespod helmice vytéká krev a zbraň leží částečně zasypaná.

Všichni jste v pořádku... zatím, než i nad vašimi hlavami spadne strop. Máte přesně jeden tah, abyste si nějak zachránili životy. Zpět jít nemůžete, východ dolu je zasypaný.



- - - - - - - - - -

LordeS -- Sarako

Odcházíš od ohně a vydáváš se na okraj lesa, kde se nachází suchý porost. Nacházíš několik suchých klacků jak na podpal, tak i jeden, který se dá použít jako hůl. Avšak nenacházíš žádný ostrý kámen.

V jednu chvíli, kdy jsi zašel o kus hlouběji do lesa, jsi našel malý trs traviny, ve kterém se nacházel "Samorostlík" (Samorostlík se běžně nacházel na okrajích Erythijských lesů a strání. Kořenářky a alchymisté používali tuto bylinu nejen pro doplnění many, ale i jako repelent. Avšak tato rostlina je nejedlá (nikoli jedovatá!)).

Natrhal jsi jej a vydal se zpět k ohni.

--

Přiložil jsi do ohně, natáhl ses blíže k ohni a s kručejícím břichem jsi usnul. Jak dlouho budeš spát závisí nejen na tobě, ale i na okolnostech (jako něčí příchod, vliv počasí, atd..).

OBA: Můžete spolu komunikovat, pokud chcete. Ve vašich hrudích vám kručí.



- - - - - - - - - -

MightRider -- Tondulín

OBA: Společně se bavíte. Co chcete dělat?

---

"Vidím, že jsi tak trochu natvrdlý, no každopádně modrá světýlka máš támhle, (ukážu rukou směrem k některé z modrých koulí) vydej se za nimi a garantuju ti, že budeš mít o zábavu postaráno, kdyby jsi se propadl do bažiny tak na mě křikni a vylovím tě. Já si jdu zatím trochu odpočinout tak se měj." Seskočím (popřípadě slezu, jestli je to moc vysoko) ze stromu a vyhledám vhodné místo ke spánku. Mezitím budu přemýšlet, zdali je elf duševně chorý nebo mu jenom zamrzl mozek zimou. (po boku stromu, na závětrné straně, aby nebyla taková zima)

---

Po zmínění slova "zemřeš" mi hlavou probleskla vzpomínka na události, kvůli kterým jsem byl nucen odejít z Erythie. Její "pobuzovací" věta mě ze vzpomínky "probudila".
"Kdybych měl zemřít, Cynthio, už bych byl mrtvý. Ale děkuju. Jestli dojde na tvá slova, věz, že se mě jen tak nezbavíš." Ušklíbnu se, sevřu palici ve svých rukou a pomalu půjdu přímo před sebe k dalšímu ostrůvku.
Mám na mysli ten malý napravo.

---

*Počkám na reakci/tah hráče KinimodLP*

---

Jen se podívám na nestabilní strop a z velké části vyčerpán dalším uvažováním se rozběhnu směrem do tunelu.

---

"A bacha, ještě větší průser," vypadne ze mě. Rychle obhlédnu strop a mávnu na druhého člověka, aby se vrátil zpátky do mé chodby. Mezitím se pokusím vytáhnout strážcův meč z trosek. Pokud mi to, ale nepůjde na prvních pár pokusů vydám se zpátky do své chodby.

---

Když uvidím prchat ostatní přeživší horníky vydám se za nimi a ustoupím do doposud nezavalené části dolu.

---

KinimodLP -- Aurelius --- Arthis

VŠICHNI: https://youtu.be/...

Podíval ses na strop a rozeběhl ses do nezasypané chodby, kde postává poslední horník, snažící se sebrat meč ze země. Bez potíží ses dostal do bezpečí... sotva ses zastavil v "bezpečné části", na tvém místě spadl strop (% na obratnost - úspěch).

AKTUÁLNÍ ZDRAVÍ: 25 / 40

--

Počkal jsi na reakci ostatních, ti se rozeběhli do nezasypané chodby. Až na druhého lidského horníka, ten se snažil sebrat zasypaný meč. Protože jsi ovšem čekal delší dobu, sáh před "bezpečnou zónou" jsi spatřil, jak se ze stropu uvolňuje trocha horniny, bohužel jsi do ní vletěl, padající kamení tě shodilo na zem a středně tě zranilo (- 20 života, teče ti krev z nosu, nemáš nic zlomeného) (% na obratnost - neúspěch).

AKTUÁLNÍ ZDRAVÍ: 30 / 50

---

Mávnul jsi na horníka, aby se přemístil do "bezpečné zóny" chodby. Sám ses ale nevydal touto cestou a místo toho ses pokusil sebrat meč strážce, který byl zavalen. Snažil ses co nejrychleji odstranit suť a sebrat jej, což se ti nepovedlo. Už jsi jej měl nadosah, když náhle před tebe spadl kámen ze stropu a ty ses lekl (% na sílu - neúspěch).

Podařilo se ti bez potíží dostat do bezpečné zóny, před tebou stojí kočičí horník a na zemi leží zraněný lidský horník.

VŠICHNI: Jste v "bezpečné části" chodby, neboť na tomto místě se ze stropu už nedrolí. Zemina a kamení zcela zasypala hlavní východ.



- - - - - - - - - -



- - - - - - - - - -

MightRider -- Tondulín

(tah bude více upřesněn)

--

Seskočila jsi z vrby a opřela ses zády ke stromu na východní straně. Mokrá tráva není zrovna nejlepší podestýlka, ovšem v této chvíli je to pořád lepší, než nic. Unaveně zavíráš oči, však ještě nespíš. Jak si vede druhý elf, nemáš tušení.

OBA: Můžete spolu komunikovat, pokud chcete.

---

"Chlape ty jsi do toho vletěl, jak uragán," hvízdnu a sehnu se k němu. Obhlédnu mu zranění. "Musíme ustoupit dál touhle chodbou a vyházet kameny, které tam blokují další chodbu. Možná to je cesta ven."

---

Posadím se a hlavou se opřu o zeď. „Jo, ale rozhodně ne teď. Dej nám chvilku času,“ namítnu. „Zbyl nám nějaký krumpáč?“

---

"Pro účely přežití jsem ho jak si zahodil. A jiný momentálně po ruce nemám."

---

„Zatraceně... Au...“ bolestivě zaskučím a pokusím se postavit zpět na nohy. „Au... To nemáme žádný krumpáč?“ řeknu s povzdechem, „Opravdu žádný? Ani žádný nezůstal hlouběji v té chodbě?“ rukou ukážu na pokračující chodbu (nezavalenou část).

---

KinimodLP -- Aurelius --- Arthis

VŠICHNI: https://youtu.be/...

VŠICHNI: Můžete spolu volně komunikovat, pokud chcete. Strop nad vašimi hlavami se nehne a zdá se, že zával již skončil. Poslední padající kameny dopadly na zem, nemůžete se vrátit. Bohužel, všechny krumpáče, co jste měli, jste odhodili na zem a nechali je zasypat. Máte pouze holé ruce (KinimodLP má u sebe kus skla).

Ačkoli je po závalu, všichni tři slyšíte velmi tlumeně neznámé hlasy z druhé strany závalu. Ovšem nerozumíte jim.

KinimodLP - AKTUÁLNÍ ZDRAVÍ: 25 / 40
Aurelius - AKTUÁLNÍ ZDRAVÍ: 30 / 50
Arthis - AKTUÁLNÍ MANA: ??? / 50



- - - - - - - - - -



- - - - - - - - - -

MightRider -- Tondulín

(vzhledem k neúpravě textu, PJ musí pouze odhadovat. Za nedopatření se neomlouvám, máš pořádně vysvětlit svůj tah)
Zatnul jsi zuby a vydal ses na ostrůvek po pravici, v blízkosti lesa. Jen jsi stoupnul na začátek bažiny, trocha rašeliny se zahoupala v dáli. Polknul jsi, protože jsi moc dobře věděl, jak nebezpečný bude pochod až na onen ostrov (pokud při každé pasti na obratnost uspěješ, pochod ti bude trvat 3 tahy).

Zhluboka jsi vydechnul a vyrazil jsi. Učinil jsi několik kroků, postupně jsi ušel opatrně několik desítek sáhů, bez propadnutí (% na obratnost - úspěch).

--

Sedla sis pod strom s výhledem na kráčejícího elfa. Zdá se, že se mu daří v pochodu.

OBA: Můžete spolu komunikovat, pokud chcete.

---

„Sundej si košili a přilož si ji k nosu,“ pobídnu zraněného spoluvězně, „ta krev by se ti měla zastavit.“ Ještě chvíli zůstanu sedět opřený o zeď (pokud na mě někdo začne mluvit, tam mu odpovím v dalším tahu), nicméně potom vstanu a půjdu se podívat hlouběji do chodby (zejména do barelů), jestli tam náhodou něco zajímavého nenajdu. Před odchodem o tom informuji ostatní.

---

Stále pozoruji, jak se daří elfovi.

---

„Půjdu s tebou.“ řeknu směrem ke spoluvězni (Kinimu - když už neznáme jména svých postav tak, alespoň napíšu jméno hráče, abychom se v tom orientovali, protože já v tom pak mám maglajz) a budu jej následovat hlouběji do nezavalené části dolu. „Ty hlasy mohou patřit strážím, ale i ostatním vězňům... Ale popravdě? Nemyslím si, že by v tomhle táboře zůstával někdo déle než je nezbytně nutné.“ odmlčím se, „Jestli se vězni venku pokusili o něco podobné určitě už se rozutekli.“

---

Pokračuji dál, dávám si pozor na cestu.