---

Vida.. nová povídka... Pokud mohu přispět trochou té "konstruktivní kritiky"...

Příběhově

1) Délka
Čekal jsem trochu delší dílko.

2) Originalita
Trochu tápu, jestli příběh... nebo úvod, je ze světa TES či z jiného (možná reálného) světa. Ale má to pointu, byť je to krátký text. Jen se trochu zarážím, kdo je ona osoba, která mu zachránila život? Třeba bude později nějaké vysvětlení...

3) Děj
Krom toho, že je to krátký, ženeš to moc kupředu. Vážně.. mezi těmi prodlevami, kdy třeba obědvá nebo chytá žáby, mohl být nějaký "lepší" dialog. Přeci jen, děti v letech 10-15 jsou velmi zvědavé a mají pořád otázky, na jakoukoli věc. Trochu mi tam chybí taková ta "přirozenost".. zvídavost atak, jestli mi rozumíš.

Gramatika

1) Interpunkce
Čárky jsou umístěny špatně. Někde mají být, někde zase ne. Tady je jeden příklad (ono je tam toho více)
„Chytil jsem žábu!“ usmál se kluk a podíval se na otce svými zářivě modrými oči, přes které mu visely dlouhé hnědé vlasy.

2) I/Y
Podmět se neshoduje s přísudkem, "íčka" v pádech taktéž...
Z panákovi hlavy (má být "panákovy hlavy" )odletěl hrnec(zase čárka) který měl připomínat přilbu.

3) Opakování slov
Téměř v každé větě neustále opakuješ slova, ať už jméno hlavního hrdiny nebo třeba "medvěda", když šel na lov. Ale fakt v každé.. :/ Aby byl text čtivější, je lepší buď některé podměty vypouštět (protože si čtenář domyslí, o kom se zrovna jedná), nebo je zaměnit za něco jinadšího (bestie, šelma, zvíře, škodná, lesní strážce, ...)

Mevěd zpozoroval a uviděl malého kluka co utíka. Medvěd zavrčel a běžel za klukem. Char se neohlížel a hned vylezl na strom . Medvěd se snažil vyšplhat za ním, Char zavřel oči a smířil se se smrtí. Najednou, ale uslyšel šíp a řev medvěda.

4) Odstavce a dialog
Pokud používáš přímou řeč pro dialog, je lepší ho oddělovat třeba jednořádkovou mezerou (pak je text čtivější a neztrácíš se v něm). Narozdíl, pokud ho budeš psát za sebou.
Většinou se dialog za sebou píše, pokud mluví jedna osoba (pak si třeba oddechne, zarazí se, nebo nějak jinak vyruší) a opět začne mluvit.

„Pro dnešek už to stačí!“ řekl otec a pohladil syna po rudé tváři. Char se na něj zadíval a zeptal se ho jestli by mu otec nedaroval dýku. „Proč by jsi ho chtěl Chare?“ zeptal se otec podezíravě.
„Já já to je překvapení prosím zítra uvidíš.“
„No tak dobrá řekl otec a podal synovi ocelovou dýku.
Syn mu poděkoval a řekl „Tati tati jdu do lesa k potůčku.“
„Dobrá běž, ale buď doma před tím než se začné stmívat!“

Prozatimní hodnocení:
Prvně, než budeš publikovat, doporučuji psát text v nějakém textovém editoru, kde se ti zobrazí chyby a můžeš je kdykoli opravit (třeba Microsoft Word, používám).
Zkus se vyvarovat opakování stejných slov. Nahrazuj je jinými, podobnými slovy. A asi to nejdůležitější, dávej si opravdu pozor na chyby a hrubky.. V tom textu, cos tu napsal, jich je hodně.. ale vážně. Proto, než pustíš text sem, přečti si to po sobě a zeptej se, jestli je to opravdu vše, cos chtěl napsat.

No.. myslím si, že ti další čtenáři budou taky nějak radit, podle svého. Zvaž jen mé rady, hodí se ti.

Tuhle kritiku ber jako zpětnou vazbu, co vylepšit. Není to kvůli tomu, že se ti chci vysmívat, ale spíš jen rada do budoucna.

Hodnotit zatím nebudu, počkám si kdyžtak na další část, kde se uvidí více.