---

,,Dobrá." přikývnu, přijmu napřaženou ruku: ,,Mý přátelé jsou nyní pod Vaší ochranou." a půjdu si do vedlejší místnosti, o které mi bylo řečeno, že v ní budu mít soukromí, něco sníst.

---

→ Tah 838


Sarako a Tondulin
@Oba:


Služebnictvo se postupně sbalilo, když konečně Belius dojedl a mohla mu jedna ze služebných odnést talíř s příbory. Jakmile se tak stalo a služebnictvo odešlo. Klargus spokojeně povstal a napřímil se.
„Vážení.“ nadechl se, „Považujte nyní formální část za ukončenou a pojďme se bavit v mnohem neformálnějším tónu, pojďme hodovat a bavit se.“ vyzval následně, pozvedl číši k připití, „Na manželský pár a na Chorrol.“ řekl následně, napil se a za potlesku hostů tak zahájil neformální část.

---

Posadím se ke stolu zády ke dveřím a počkám na služebnou.

---

"Hmm hra říkáte, popravdě jsem si taky nic nepřipravil, měli by jsme narychlo něco vymyslet Carwen. Já znám jen jednu hru s vejcem, ale řekněme, že není asi úplně vhodná pro zdejší společnost." Potutelně se zasměju a začnu se s Carwen radit o zábavě.

---

→ Tah 839


Sarako
Posadil jsi se zády ke dveřím a vyčkal do příchodu služebné. Postarší služebná vstoupila do místnosti v doprovodu ještě jedné, mladší hnědovlasé služebné. Položily před tebe dva talíře a čisté příbory. Nejprve první chod a poté bokem druhý chod, oba chody byly totožné s tím, co jedli hosté i novomanželé.

„Víno? Nebo raději vodu?“ zeptala se starší blonďatá služebná, když svolila mladší služebné odejít a vrátit se tak k jiným povinnostem.

Tondulin
„To bychom asi měli.“ souhlasila Carwen, „Tyhle hry… Měly by být trošku veselejší, oprsklejší a hlavně co nejvíc pobavit hosty.“ pokračovala tišeji, aby vás pokukující Belius neslyšel.
„Když se vyvarujete nějaké pijácké soutěži, veřejnému obnažování nebo nějakým hromadným orgiím… Tak snad něco vymyslíte.“ řekla Rolstonová vážným tónem směrem k vám, „Teď, když dovolíte půjdu si něco probrat s arcimágem Benochem.“ dodala a pomalu vstala od stolu, Belius jen s úlevou přikývl. Když Rolstonová zmizela na druhém konci stolu a místo vedle něj zůstalo volné šibalky se podíval na Aedana a poté na svoji ženu.

„Anito…“ nadechl se ke slovu, mladá dívka po jeho boku se na něj s příjemným úsměvem ve tváři pootočila.
„Ano?“ zeptala se.
„Já jsem Belius.“ představil se Belius.
„Já vím.“ usmála se Anita, „Jsi můj manžel, pamatuji si tvé jméno. Vlastně je to jediné, co o tobě v podstatě vím.“ dodala s upřímným úsměvem. Belius se zarazil, přemýšlel, jak dál pokračovat. Raději se otočil opět na Carwen, naklopil do sebe sklenku vína a otočil se zpět na svoji ženu. „Ale teď mi o sobě samozřejmě nemusíš všechno vyprávět. Užívej si svých hostů a přátel…“ pokračovala, když viděla, že jejímu muži došla správná slova.
„Děkuji.“ pousmál se Belius a otřel si čelo, „Aedane… na slovíčko.“ řekl a pokynul ti hlavou ať ho následuješ od stolu.
„Promluv si s Beliem…“ navrhla ti Carwen, „A já si s tebou mezitím prohodím místo, zkusím popřemýšlet nad nějakou vhodnou zábavou a také si při té příležitosti promluvím s Anitou a tvojí přítelkyní.“ dodala Carwen, „Teď už se stejně na nějakém zasedacím pořádku příliš bazírovat nebude.“ pohodila hlavou směrem ke Klargovi, který rovněž vstal od stolu a zamířil na druhou stranu místnosti, aby si mohl něco dobrého nabrat na talíř z připravených pokrmů. Veronique si oproti tomu poposedla k Anitě, tiše se jí představila a nabídla ruku na potřesení.

Chocholka i nadále o čemsi hovořil s Adriannou, Balion bavil u stolu s admirálem Laniem dámský doprovod i poté co se admirál sebral od stolu a zamířil rovněž ke stolku s připravenými pokrmy. Rolstonová postávala poblíž arcimága Benocha se kterým o čemsi hovořila, podle výrazu arcimága se však nejednalo o nic příjemného pro něj.

---

Bude lehce vyvedený z míry tím, že jdeme tak brzy od stolu, ale jen přikývnu Carwen na souhlas a budu následovat Belia. "Copak se děje brachu, jsi nějaký vyplašený z té tvé nevěsty."

---

,,Nějaké slabší stolní víno, jinak to víno." odpovím služebné, počkám co mi odpoví, respektive co dostanu a jakmile bude starší služebná pryč, sundám si přilbu a pustím se do jídla.

---

→ Tah 840


Sarako
„Máme jen toto.“ řekla starší služebná a podala ti menší láhev vína, „Jestli je slabší nebo silnější musíte bohužel posoudit sám. Nesmím pít, když pracuji.“ dodala následně a odstoupila stranou. „Vrátím se dolů. Až dojíte nechte všechno, jak je a já se o to potom postarám. Baron Arterius tu má pak domluvených několik schůzek… takže sem stejně musím.“ řekla nakonec a odebrala se dveřmi ven, zavřela za sebou a po chvilce utichly i její kroky na chodbě. Sundal sis přilbu a pustil se do jídla. Jídlo bylo chutné, dobře ochucené a maso měkké. Víno chuťově nebylo špatné, ale víno, které jsi pil s LaRouchovou bylo mnohem lepší.

Tondulin
Opustil jsi stůl a počkal na Belia, který mezitím stůl obešel stranou naplněnou převážně jeho hosty (ze tvého pohledu levým křídlem). Když jste se konečně setkali a promluvil si k němu Belius si hlasitě povzdechl.
„Vůbec nevím co si s ní povídat…“ konstatoval tiše Belius a kráčel pomalu vpřed, „Všechny ty ženský co jsem doposud balil jsem balil za nějakým účelem, prostě jsem se s nimi seznamoval než došlo na milování… a když jsem to řekněme nějak podělal tak jsem vždycky mohl vzít roha, nemusel jsem se složitě omlouvat a řešit co bude pokud to poseru. Samozřejmě některé ty vážnější vztahy tohle samozřejmě také vyžadovaly… ale prostě k tomu vztahu se dospělo k nějak přirozeně.“ povzdechl si, „Teď to mám de facto zadarmo. Támhle fotřík…“ vrhl pohled směrem ke Klargovi, který si zrovna nandával porci masa na talířek u stolku s pokrmy. „Se těší, že s ní v brzké době zplodím syna, že budu mít dědice a tím pozici rodu utvrdím… Ale prostě teď vůbec nevím co si s ní mám povídat. Vždyť je to podle všeho mniška… chápeš.“ povzdechl si nanovo a odmlčel se, když se zastavil u stolku s jídlem. „To je žrádlo…“ usmál se, promluvil si břicho. „I když je fakt, že teď se asi nemusím udržovat moc v kondici…“ konstatoval spokojeně.

„Tak co ty starej pardále.“ zvolal vesele admirál Lanius, když došel až ke Klargovi, který si nandával další porci masa a snažil se to všechno pečlivě si porovnat na svém talířku. Lanius ho pozdravil rovněž slabším úderem do zad.
„Procyone.“ povzdechl si Klargus.
„Snad ses nelekl.“ zazubil se Lanius, „Co si mám vzít? Holky chtějí nějakou dobrotu… tak mi něco poraď.“ pokračoval, zatímco se rozhlížel.
„Ještě jsem neměl možnost to okoštovat.“ přiznal mu Klargus, „Ale tohle maso vypadá dobře. To exotické ovoce zkoušet nechci…“
„To já taky ne… sem si dal něco v Hammerfellu před pár měsíci a pak jsem běhal, že jsem div nestačil. Raději je lepší zůstat u ověřeného. Takže beru tohle maso jako ty.“ oznámil spokojeně Procyon Lanius.
„Určitě je nezklameš.“ přikývl Klargus, „Hlavně nezapomínej jaký je de Peyran rapl.“
„Mám to v živé paměti neboj. Toho stejně nepotkám, protože jsem furt na vodě.“ odvětil mu Lanius.
„Pravda. Zapomínám, že ta voda má své kouzlo. A jak to vůbec šlo? Slyšel jsem, že jsi se svou flotilou bojoval o Anvil.“
„Joo… Má flotila tam bojovala to je pravda.“ přikývl Lanius a ukousl kousek chleba, „Proběhlo to prý standardně… nic světoborného.“
„Jak ‚prý‘?“ koukl na něj Klargus.
„Sem tam nebyl.“ mávl rukou Lanius a ukousl další sousto chleba, „Dobrej chleba. Měkoučký.“ konstatoval spokojeně na nandal na talířek pětici krajíců.
„Jak nebyl? Vždyť jsi admirál celé té flotily.“ hlesl Klargus.
„Sem to celé sledoval z dálky… Mám na to lidi a hlavně včerejší den bylo výročí. A to, jak moc dobře víš, je jediný den v roce kdy prostě nebojuji a neprolévám krev. To sedím, chlastám a rozjímám nad životem.“ odpověděl mu Lanius, „Stačí mít pověst a piráti a kdejaká havěť si nadělá do gatí dřív než vystřelíš pár výstražných střel.“
„Ty seš kretén.“ rozesmál se Klargus, „A komu jsi to svěřil?“ smál se i nadále přičemž si nabíral něco dalšího do svého talíře.
„Tvému synovi.“
Klargus ztuhl.
„Mému synovi?“ koukl na něj.
„No jasně. Elbertovi.“ odpověděl s plnou pusou zatímco ochutnával hroznové víno, „Sice mám fůru důstojníků, kterých bych to samozřejmě mohl svěřit, ale Elbert se sám nabídl. Tak jsem mu to svěřil. Celou flotilu… sice mi pár lodiček poškodil, ale se opraví a život půjde dál.“
„Co tam dělal? Měl odvést tu delegaci z Hammerfellu a neprodleně se vrátit do Vysokoskalí a být k ruce Falbertovi nebo Rowleymu.“ povzdechl si Klargus, „Zabedněnec.“
„Jo… To já nemám šajna. Buď se bojí svý starý nebo se mu za Falbertem prostě nechtělo.“ pokrčil rameny Lanius, „Ale jak říkám. Vedl si dobře, velel dobře… hoď mu nějakou pochvalu a až půjdu do důchodu tak mu klidně flotilu přenechám.“ hodil do pusy další hroznové víno, „Což mi připomíná, že Falbert chce jít do důchodu…“

„Prostě…“ povzdechl si Belius, „Já nevím jak se k ní vůbec chovat. Celý ten cyklus seznamování se teď přeskočil, přehoupl se před oltář a teď to znamená, že není cesty úniku. Chápeš? Když to poseru, hodím špatný vtípek… blbě se usměju tak to může jít celé do kytek.“

---

S myšlenkou na to, že si budu muset nechat narůst plnovous, abych si nemusel nechávat ujít zábavu, která bude jistě v plném proudu, se najím, přitom se budu krotit v pití. Poté si nasadím přilbu a opustím místnost.

Než se však vrátím zpět do síně, kde probíhá hostina, udělám si krátkou obchůzku po hradních chodbách, abych se ujistil, že je vše v naprostém pořádku.

---

"Není to spíš výhoda? I když řekneš nějakou píčovinu, nemůže ti nikam utéct, protože už jste manželé. Myslím, že nad tím moc přemýšlíš, buď prostě Belius." Usměju se a povzbudivě ho plácnu po rameni. "Teď pokud dovolíš, půjdu ochutnat támhle to exotické ovoce." Opustím narychlo Belia, poté co zaslechnu jedním uchem konverzaci mezi Klargem a Laniem a půjdu si nabrat na talířek přesně to nad čím ohrnovali nosy.

---

→ Tah 841


Sarako
Najedl ses, otřel si ústa a nasadil si přilbu. Talíře i příbor jsi ponechal v místnosti a opustil ji. Postupně jsi absolvovat krátkou obchůzku po chodbě, která byla i nadále dobře střežena a nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mělo změnit. Nenalezl jsi ani nic podezřelého a když jsi se vracel po schodišti dolů všiml sis dvojice rytířů v plné zbroji, kteří zrovna přicházeli posílit bezpečnost a také trojici hudebníků, které už instruovala stará služebná o tom kde mají přesně stát a hrát, aby si hosté mohli jít zatančit. Místem pro tanec se měla stát vstupní síň. Pokračoval jsi zpět do hodovní síně, právě v momentě, kdy poblíž otevřených dveří procházel Klargus s talířkem plný masa a přílohou v podobě chleba. Nejprve chtěl pokračovat, ale když tě spatřil zanechal svého původní plánu a zastavil se u tebe.

„Zábava už je v plném proudu…“ konstatoval, když se postavil vedle tebe. „Chtěl bych se pustit do vyjednávání. Je optimální čas, dokud jsou hosté ještě při síle.“ odmlčel se, „Plánuji jednat s arcimágem Benochem o otevření pobočky, v souvislosti s tím už jsme spolu krátce hovořili předtím, také s ním chci probrat nějaké otázky kvůli tomu incidentu v Morrowindu… protože, ale to je jedno.“ mávl rukou, „Pak tu máme hraběnku Brumy a nakonec bychom měli vybrat našemu mladému páru nějaké schopné rádce a zaplnit jimi prázdná místa.“ poukázal směrem k Beliovi, který zrovna přemítal nad tím jaký alkohol si naleje u samoobslužného stolku, zatímco jeho svědek si vybíral u stolku s pokrmy zejména exotičtější ovoce.

Tondulin
Belius pokyvoval hlavou na jednu stranu a na druhou jakoby tvá slova zvažoval a přemýšlel nad nimi, nakonec ale zakroutil hlavou odmítavě, „To je blbost.“ řekl, „Sice nemůže nikam utéct, ale může to způsobit nevraživost a tichou domácnost… a občané města do vycítí, že s námi něco není v pořádku a začnou si ukazovat prsty.“ povzdechl si, „Ta částečná anonymita mých činů je prostě nenávratně v hajzlu.“ povzdechl si nanovo. Když jsi ho opustil a zamířil mezi Lania a Klarga, kteří ohrnovali nos nad exotickým ovocem zaslechl jsi další část jejich rozhovoru.

„Je to prekérní.“ konstatoval Klargus, „Ale co se dá dělat. Jestli si chce užívat vnoučat, pást ovečky kdovíkde… nemůžeme mu v tom bránit.“ pokrčil tolerantně rameny a podíval se na Lania, „Důchodový věk přeci jen už má.“
„Je to v prdeli...“ povzdechl si Lanius, „Falbert o tom samozřejmě často mluvil, ale vždycky si to rozmyslel… teď mě to docela dost zasáhlo, protože kdoví kdo se ujme jeho místa. Jestli se toho ujme nějakej dement tak přijdu o super kšeft, až budu muset vykazovat všechno bohatství z potopených lodí…“
„Děláš jako kdyby to někdo někdy řešil.“ zasmál se Klargus, „Seš na moři, nikdo neví jestli ta loď měla nebo neměla tři nebo čtyři plný truhly zlata… Takže je asi šumák kdo tam bude sedět.“
„To nikdy nevíš… ale nebudeme tu rozebírat moje bokovky.“ zasmál se, „To rozeberou až daedry, kteří mě budou za mé zločiny smažit ve svých sférách.“ pokračoval ve smíchu, „Takže to po něm vezmeš ty, ne?“ zvážněl.
„Proč já?“
„Chceš zasedat v radě Starších, ne? Tahle funkce to umožňuje a pochybuji, že někdo z legátů nebo těch co mají za naši provincii co do toho kecat budou mít něco proti.“ pokračoval Lanius.
„Zní to lákavě, ale ne.“ odmítl Klargus, „Císařství jsem sloužil řadu let, desítek let… Teď je čas udělat něco pro naši domovinu. Vezmi to po Falbertovi ty, podpořím tě.“ obrátil se se Lania.
„Eh… Bych musel chodit na radu Starších.“ zatvářil se nespokojeně Lanius, „Víš, že nejsem žádný velký řečník ani diplomat natož politik… a ztrácím velmi snadno nervy, když se neustále dokola řeší tentýž samý nesmysl.“
„Naprosto to chápu.“ přikývl Klargus, „Ale zvaž to… Falbert také nechodí na porady rady Starších. Chodím tam místo něj.“
„Jasně no… Hele já nevím. To papírování, řešení kdejaké kraviny… to na mě prostě není. Teď bych byl furt pod drobnohledem. Kdekdo by mi dýchal na záda a čekal na nějakou chybu… fuh… To já prostě nemám zapotřebí.“ zakroutil hlavou, „Já jsem admirál a jednoduchý člověk. Vidím pirátskou loď, nepřátelskou loď, zaútočím. Ukradené nebo zabavené zboží zkonfiskuji ve jménu Císaře, zajatou posádku vyřeším podle nastalé situace. Žádný velký stres. Moře je klidné.“
„Jasný no… Tak uvidíme kdopak se toho ujme.“
„Třeba Falbert doporučí tvého syna Elberta… nebo to hoď na Rolstonku. Hubu má prořízlou dost, respekt chlapů ve vojsku také a tu bandu v radě Starších zkrotí jedna báseň.“ zasmál se Lanius, oba se otočili na Rolstonovou, která i nadále cosi řešila s Benochem.
„Jenže nemá žádnou vysokou hodnost v legii.“ konstatoval Klargus, který Laniovu myšlenku zcela nezavrhl. „Nejsme ve válce ani v žádné vážné krizi… Neprošlo by to.“ dodal následně.
„Pravda.“ přikývl Lanius.

Nabral sis na talířek chlupaté ovoce, nad kterým ohrnovala dvojice nos, také sis přidal ještě olivy a také nějaké červené papričky.
„Ty nejez.“ promluvil k tobě Lanius, „To je exotický dovoz kdovíodkud… jestli to je od toho argonianského šmelináře Chocholky tak se tomu být tebou obloukem vyhnu.“ doporučil ti následně.
„Chocholka.“ zakroutil hlavou Klargus.
„Jo. Všiml jsem ti, že ti kouká po ženě.“ namítl Lanius.
„Vím.“ přikývl Klargus, „Podám si ho až uzraje správný čas.“
„Zatím necháš ještěrku v naději, jo?“ uculil se Lanius.
„Prozatím ano.“ přikývl Klargus, „Zatím se mějte.“ odvětil a zamířil zpět ke stolu, Lanius se za ním otočil s úsměvem.
„Nech si přinést mlíko… než se do nich pustíš.“ doporučil následně Lanius ještě před svým ochodem a taktéž se odebral na své místo. Belius mezitím stepoval nad jiným stolem a přemýšlel který z alkoholů si má nalít na kuráž.

---

"Nemějte starosti, mě pálivé jen tak nesloží." S úsměvem odvětím Laniovi a půjdu se usadit zpět na svoje místo. "Koukej Miri našel jsem tu nějaký dobroty, dáš si?" Okomentuji svůj talíř a bez jakéhokoliv strachu si hodím 2 papričky do pusy.

---

,,A nebudou ohledně té pobočky Císařští mágové proti? Snaží se dostat všechna magická uskupení v Cyrodiilu pod svojí kontrolu a nejspíš sem budou chtít podstrčit svého člověka. Ten incident v Morrowindu by jim před císařskou radou mohl hrát do karet." odvětím Klargovi a po krátké pauze pokračuji: ,,Každopádně s obchodní záležitostí s Brumským hrabství jsem Vám plně k dispozici, a co se schopného rádce týče, věřím Delmusovi. Vždy měl na srdci blaho Chorrolského lidu a má moji plnou důvěru." zhluboka se nadechnu a pak dodám: ,,Každopádně bych začal s obchodní dohodou s Brumskou hraběnkou." a dá-li baron na má slova, vydám se s ním za k místu, kde sedí Brumská hraběnka.

---

→ Tah 842


Sarako
„Názor Císařských mágů je mi už nějaký čas ukradený. Ale souhlasím s vámi, že se jim to nebude příliš líbit a nejspíš se pokusí dostat sem svého člověka. Což jim samozřejmě můžeme umožnit, ale také nemusíme.“ pousmál se, „Tarn té situace značně využil a přetavil ve prospěch Císařských mágů, přístup jaký k tomu celému zvolila Univerzita mu to vcelku usnadnil… ale tohle je spíš téma na diskuzi s Balionem nebo de Peyranovou. Oni jsou znalejší magie.“

„Dobrá.“ přikývl souhlasně na tvé rozhodnutí začít s Brumskou hraběnkou, „Začneme s hraběnkou…“ pokračoval, „Se služebnictvem jsme domluvení na místnosti kde budeme mít klid na naše diplomatická jednání ať nerušíme hosty. Zajděte pro Rolstonovou a společně vyzvedněte hraběnku. Já mezitím odnesu ženě talíř s pokrmem a dorazím za vámi.“ dodal nakonec a poukázal na talíř, který držel v ruce, udělal krok, ale otočil se ještě „S Delmusem souhlasím, bude vykonávat funkci jakou měl během vlády regenty a předtím i za jejího muže. Jestli chcete můžete mu říct také ať se jednání zúčastní… ponechám to na vás.“ dodal a tentokrát už pokračoval podél stolu až ke svému místu.

Rozhlédl ses po místnosti. Delmus i nadále sedí na svém místě debatuje s hosty Dorienem (představeným zdejšího převorství) a Maerou. Rolstonová místo toho o čemsi hovoří s arcimágem a jejich rozhovor se zjevně nevyvíjí nejpříjemnějším směrem a je patrné, že asi brzy dospěje ke konci.

Přítomnost Delmuse během diplomatických rozhovorů může být přínosná i nemusí. V případě, že by došlo na rozhodnutí prostřednictvím hlasování pak se jeho hlas bude počítat pouze tehdy pokud bude přítomen na jednání. Těch diplomatických jednání by mělo být více (takže bude čistě na tobě – případně na vás, pokud se zúčastní i Tondulín, jestli se jich budeš chtít zúčastnit a nějakým způsobem je ovlivnit).

Aktuálně jsou avizovaná jednání s Brumskou hraběnkou, arcimágem Benochem (o pobočce, případně i o těch problémech s Morrowindem) a jednání o zbylých pozicích hrabství (tj. velitel ozbrojených sil Chorrolského hrabství, správce poklady hrabství, hlavní diplomat a správce Chorrolského hradu), pozice dvorního čaroděje (už byla v diskuzi někomu přiřknuta) a komořím/poradcem hraběte a hraběnky zůstává Delmus. Všechny tyhle pozice propůjčují místo v radě hrabství, tudíž postava, která se funkce ujme bude mít možnost nějakým způsobem zasahovat do chodu hrabství, případně pak hlasovat v nějakých klíčových momentech.


Tondulin
Vrátil ses za Mirabelle, která mezitím diskutovala s Carwen, Anitou a baronkou Veronique. Když tě Carwen uviděla přicházet, zanechala rozhovoru a vrátila se na své místo, čímž ti uvolnila místo. Posadil ses a ukázal Mirabelle dobroty, které sis přinesl. Mirabelle na ně trošku nevěřícně koukla.

„Odvaha vám nechybí.“ pousmála se baronka, když viděla tvůj talíř. O to víc překvapená byla, když jsi do sebe hodil bez jakéhokoliv strachu dvě červené papričky.
„Dojdu pro něco k pití.“ řekla Carwen a vstala od stolu. Trojice žen sledovala, co se s tebou bude dít.

Po chvilce jsi pocítil jejich pálivé účinky, nejprve se zdálo, že nebudou příliš silné, ale nakonec se velmi rychle vystupňovaly. Dvojice papriček tě brzy nepálila pouze v ústech, ale také jsi cítil nepříjemné účinky, cítil jsi, jak začínáš rudnou a do očí se ti pomalu začaly drát slzy. Zrovna v tento moment došel ke stolu Klargus, který před svoji ženu položil pokrmy, které si nabral u stolku.
„Děkuji.“ poděkovala mu s úsměvem zatímco seděla na jeho místa. Nezvedala se, jen mu věnovala krátký pohled a pak se podívala opět na tebe. Mirabellin zprvu usměvaví výraz ve tváři se postupně pomalu měnit v nervóznější až zděšenější.

---

,,Nebude vadit, když si na chvíli vypůjčím velitelku Rolstonovou?" optám se arcimága a pokračuji: ,,Baron by si přál zahájit jednání ohledně obchodní dohody s Brumou."
Nebude-li mít arcimág nic proti, nechám Rolstonovou, aby uvědomila brumskou hraběnku. Já mezitím uvědomím Delmuse, aby se přidal k jednání: ,,Správce Helbone, za pár okamžiků začne jednání ohledně obchodní dohody s Brumou, názor správce hrabství v této věci shledáváme nanejvýš důležitým." (jedná se přeci o obchodní dohodu, a kdo jiný by měl větší přehled o zdejších obchodních komoditách, než on), počkáme u vstupu do síně na barona, hraběnku a Rolstonovou a vyrazíme k jednací místnosti.

---

"Fúúú, trochu něco cítím, abych se přiznal. Nedoporučuji začátečníkům." Přiblble se usměji na ustaranou Mirabelle a otřu si slzy z očí (rukou v oblasti lokte, tak abych si nezanesl nic pálivého do oka samozřejmě). "Má to takovou příjemnou ohnivou koncovku."Na chvíli vypláznu jazyk a budu se snažit zachytit nějaký jemný vítr.

---

→ Tah 843


Sarako
Došel jsi ke stolu, u něhož diskutovala Rolstonová s arcimágem Benochem, kterému tvá slova nejspíš přinesla trochu úlevy.
„Nebude.“ řekl s mírným úsměvem, „My už jsme dořešili snad všechno co jsme museli.“ otočil se na blondýnku, která nejspíš chtěla nějakým argumentem oponovat, ale Benoch se následně otočil a věnoval si svého.

Seznámil jsi Rolstonovou s plánem zahájit diplomatická jednání a poslal ji za Brumskou hraběnkou, zatímco jsi pokračoval podél stolu k Delmusovi, ona stůl obešla a oslovila hraběnku.

„Dořešíme to později, příteli.“ řekl nakonec Delmus Dorienovi, když vstával od stolu za povinnostmi. Společně jste obešli stůl a potkali se s baronem, hraběnkou a Rolstonovou u vstupu. Společně pak opustili hodovní síň a zamířili po schodech až k místnosti kde jsi předtím jedl a nyní uvnitř měla proběhnout veškerá diplomatická jednání. Dveře byly otevřené, protože z nich zrovna odcházela postarší blonďatá služebná, odnášela talíře a příbory.
„Jdete na jednání?“ zeptala se. Delmus jen přikývl. „Nechám vám pak přinést nějaké pití podle vašich přání.“
„Děkujeme.“ přikývl znovu Delmus, „Je tu sice krátce, ale zorientovala se velmi rychle.“ poznamenal směrem k postarší služebné, když mizela pod schody a baron, hraběnka a velitelka mezitím vešli do místnosti. Klargus téměř okamžitě zaujal místo pod erbem uprostřed stolu, aby velmi dobře viděl na dveře. Hraběnka se posadila naproti němu a Rolstonová po baronově pravici, zatímco Delmus zaujal místo po jeho levici.



Tondulin
„Nevypadáš, že bys to cítil jen ‚trochu‘.“ řekla starostlivě Mirabelle, kterou tvá slova nejspíš vůbec nepřesvědčila. Otřel si slzy z očí a snažil se zachytit jemný vítr, ale i tak pálivost neutichala a zůstala i nadále. Klargus při pohledu na tebe jen protočil oči a naklonil se ke své ženě, které oznámil, že se hodlá zúčastnit diplomatického jednání. Poté se sebral a spěšně odešel za Rolstonovou, Delmusem, Brumskou hraběnkou a Bílým Guarem, kteří na něj čekali u východu ze sálu. Čtveřice poté zmizela ve vedlejší místnosti. „Napij se radši… něčeho.“ doporučila ti Mirabelle.

---

"Občas máš opravdu dobré nápady." S naprosto hořící pusou se budu snažit vyhledat pokud možno mléko, když nebude tak aspoň vodu a pokusím se tu pálivou chuť vypláchnout.

---

Nechám obě strany, aby přednesly svá stanoviska ohledně obchodní dohody, a poté se pokusím vymyslet nějaký rozumný kompromis ze kterého budou spokojeny obě strany, a já z něho budu mít co možná největší prospěch. (jako tomu bylo při rozdělování moci po bitvě o Chorrol)

---

→ Tah 844


Sarako
„Rád bych s vámi hraběnko projednal možnou spolupráci napříč hrabstvími. Zejména pak tu obchodní a vojenskou.“ započal dialog Klargus, hraběnka jen přikývla, „Naše hrabství jsou od sebe kousek a mohou si vzájemně pomoci. Navíc Chorrolské hrabství je nyní pod ochranou Shornhelmského království. Což znamená, že v případě nějakého zásadního problému mu království přijde pomoci a hrabství se tak nemusí spoléhat pouze na pomoc legie nebo svoji vlastní armádu.“
„Jsem si dobře vědoma vaší silné pozice ve Vysokoskalské provincii.“ přikývla souhlasně hraběnka, „A jsem ochotna s vámi uzavřít pro obě strany výhodné dohody a přiznám se, že případná vojenská pomoc by mi mohla přijít vhod. Chtěla jsem navázat nějaký dialog s Cheydinhalem, ale situace je tam zjevně mizerná, protože navázat nějaké smysluplné diplomatické jednání je zjevně nemožné.“
„Doneslo se ke mně něco.“ přitakal Klargus.
„Bohužel.“ přikývla hraběnka, „Podívejte. Raději bych hovořila dnes o vojenském dohodě, řádném vzájemném spojenectví… však to znáte než o obchodní dohodě, protože já nejsem příliš orientovaná směrem k obchodu a raději diskuzi o všelijakých obchodních paktech ponechávám na svém poradci pro obchod.“
„Jistě. Klidně můžeme.“ přikývl Klargus, „Obchodní dohodu můžeme domluvit kdykoliv.“ dodal, „Vojenské spojenectví jsme ochotni s vámi podepsat a vypomoci vám jak armádně tak i případně jinak, když bude vaše hrabství v nouzi. My samozřejmě na oplátku očekáváme to samé.“
„Budu stručná.“ přikývla hraběnka, „Situace v Brumě nyní není nejlepší, rada hrabství je rozklížená na několik táborů a není tolik jednotná jak jsem si původně myslela a má pozice není tak silná jak bývala po boku mého muže. Důvodů je spousta, ale shrnuje je velmi krátce.“ nadechla se, „Konkordát, Cheydinhal a vdovství jejich hraběnky.“ shrnula, „Konkordát je pevně dán s tím hnout nelze, vdovství si rovněž vyřeším sama, ale Cheydinhal je problém.“ obrátila oči na Delmuse a následně je přesunula zpět na Klarga, „Do mého hrabství přichází stále více a více dunmerů, kterým se nelíbila nebo nelíbí situace v Cheydinhalu, žádají o azyl a pomoci pro své další příbuzné, kteří jsou buď v Cheydinhalu nějakým způsobem uvězněni nebo jsou ještě ve své domovině a žijí ve špatných podmínkách.“ povzdechla si, „Hrabství je samozřejmě schopno nějakým způsobem jim krátkodobě pomoci, ale počty jsou velké a peníze, které hrabství investuje do prchajících dunmerů na úkor našich vlastních občanů mizí rychle a spoustě občanů hrabství to není zrovna dvakrát po chuti. Investovat do nově příchozích, kteří mohou uctívat co chtějí, mohou žít vesměs svobodně v rámci zákonů samozřejmě, ale bez všudypřítomného strachu… protože když jste nord pak je velká šance, že si vás vyhlédne některý z agentů Thalmoru a rázem jste za kacíře a zastání nenajdete zhola nikde.“
„Chápu.“ přikývl Klargus, „Konkordát je nemilosrdný, ale jeho přijetí bylo nutné pro stabilizování situace Císařství. Jinak by dnes všude vláli vlajky Aldmerského spolku a mi spolu nemluvili.“ dodal následně. Jeho slova obhajoby však v tváři hraběnky příliš radosti nevyvolaly, spíše naopak.
„Jistě.“ odvětila mu nepříliš příjemným tónem.
„S Aldmerským spolkem toho příliš nesvedu.“ připustil Klargus, „Ani s agenty Thalmoru, ale s dunmery bych vám pomoci dokázal. Jestli směřujete k tomu podmínit naší vzájemné spojenectví vyřeším tohohle… ‚problému‘.“
„Ano. Musím adekvátně reagovat… jinak se vzhledem k těm všem problémům, které se nashromáždili můžu rozloučit i se zbylou podporou co mi v radě hrabství zůstala.“ přiznala následně hraběnka.
„Dobrá.“ přikývl Klargus, „Chorrolské hrabství otevře své hranice dunmerům, které nemůžete přijmout.“ řekl následně, „Delmusi.“ obrátil se na komořího, „Investujte část svatebních darů na výstavbu dunmerské osady, aby měli svůj klid a nedocházelo k nějakým vyhroceným potyčkám. Zejména dary z Vysokoskalí a vyberte pro tu osadu nějaké vhodné místo.“ rozkázal Delmusovi, „Nemusíte na výstavbu dohlížet osobně, ale pověřte tím někoho schopného kdo to nezmrší.“ zdůraznil následně a podíval se na hraběnku, která jen spokojeně přikývla.
„Děkuji.“ poděkovala následně, „Ale pak je tu samotný Cheydinhal. Musíme jako sousedi nějak reagovat. Dát najevo, že nesouhlasíme s tím, co se tam děje jinak brzy nebudou prchat pouze dunmerové, ale i ostatní nelidské rasy, protože to, co se tam děje je opravdu otřes.“
„Poučte nás.“ vybídl Klargus, „Sice se ke mně něco dostalo, ale poučte nás o svých poznatcích.“
„Od své dobré přítelkyně vím, že tam dochází k masivnímu utlačování nelidských ras… dunmerů, orků, altmerů… bosmerů, zkrátka všech co nejsou lidé.“ vysvětlila hraběnka.
„Bohužel…“ přikývl Klargus, „Ale Cheydinhal je hrabství jako každé jiné, platí v něm nějaké zákony a my by jsme se neměli vměšovat do jejich vnitřních záležitostí.“ reagoval smířlivě, „My můžeme pouze takové chování odsoudit, ale to je tak jediné co s tím můžeme z naší pozice dělat.“ poznamenal nepříliš nadšeně.
Hraběnka se po jeho odpovědi nezatvářila příliš nadšeně, ale nakonec souhlasně přikývla. „Bylo by to vměšování do záležitostí jiného hrabství.“ konstatovala souhlasně, „Máte pravdu.“ dala znovu za pravdu, „Ale i tak se mi to nelíbí.“

„Pryč s vdovstvím vám také bohužel asi pomoci nedokážu.“ připustil Klargus, „Všichni mužští členové mého rodu už partnerky mají.“ přiznal následně, „A žádného vzdáleného příbuzného, kterého bych shledával dostatečně vhodným nemám.“ podíval se po své pravici po níž seděla Rolstonová.
„Nevadí.“ pousmála se hraběnka, „Muže si vyberu podle našich tradic až nadejte správný čas. Nemějte obavy.“
„Dobrá.“ kývl nanovo Klargus, „V tom případě jsme prošli všechny tři vaše palčivé problémy. Chorrol vám pomůže s dunmerskými uprchlíky a v případě, že to uznáte za vhodné vydá společně s vámi nějaké veřejné prohlášení s nespokojeností vůči Cheydinhalskému hrabství.“ rekapituloval, „Nějaké další návrhy?“ obrátil se na Rolstonovou, Delmuse a následně koukl i po tobě.

„Nemám žádný návrh.“ přiznal Delmus, „Obchodní dohodu dojednáme teda později.“ pokračoval lehce zklamaným tónem, „A osadu pro dunmery začnu řešit hned jak dojde k podepsání dohody.“
„Také nemám co přidat.“ ozvala se Rolstonová, „Konkordát je pevně dán a rebelování proti němu je závažné provinění, které nemusí skončit vůbec dobře. Cheydinhal by měl být za své chování hnán před soudy, ale z naší strany by to bylo vměšování se do jejich záležitostí… a mohlo by to skončit konfliktem.“ podívala se krátce na Klarga a poté na hraběnku. „A domnívám se, že Chorrolský lid o něco takového aktuálně příliš nestojí. Situace v Chorrolu se musí stabilizovat, opravit škody a znovu rozjet v plné síle zdejší výrobu na to potřeba soustředit své síly.“
„Chápu to.“ přikývla hraběnka, „Snad bude mít našeho společné odsouzení tamních činů, alespoň nějakou váhu.“
„Bude.“ kývla hlavou Rolstonová, „Vyjádříte podporu všem utlačovaným a osad bude potřeba postavit mnohem více.“



Tondulin
Začal jsi hledat kolem sebe nějakou vodu, ale převažoval alkohol. Teprve až když se k tobě přiřítila Carwen, která držela v jednom z pohárků mlíko a předala ti jej, ucítil jsi po napití alespoň částečnou úlevu od pálivosti, kterou vyvolala dvojice papriček.
Carwen jen mentorským pohledem zakroutila nespokojeně hlavou a založila si ruce na hrudi, „Vidíte… vrátila jsem vám ho v naprosto původním stavu.“ nahodila následně k Mirabelle, která jen zdrženlivě přikývla.

Baronka s Anitou se usmívali nad celým tvým divadlem, které způsobila dvojice papriček. Belius se mezitím vrátil ke své nevěstě, opatrně usedl ke stolu i s menším táckem na němž leželo hned několik menších skleniček s průhledným alkoholem.

„Chocholkovice to bohužel není.“ konstatoval nespokojeně, „Ale také to má trošku říz a řádně vás to zevnitř vypálí.“ usmál se spokojeně, když položil tácek na volné místo u stolu, „Pojďte to vzít.“ vybídl vás.
„I já?“ zeptala se Anita.
„Eh…“ znejistěl Belius, „Má to docela říz.“ začal, „Možná jsem ti měl raději přinést něco méně tak sundavacího.“ vysvětlil jí, „Raději to vynech a dej si vínko.“ usmál se na ní a postavil před tebe, Mirabelle a Carwen menší skleničku.
„I my s Mirabelle? Nás to nesundá?“ zeptala se Carwen, když se přesunula ke své židli a chytla se rukama za její zadní opěradlo.
„No… tak ty jsi v tomhle směru zkušená.“ namítl Belius, přičemž Carwen na něj vrhla lehce nepříjemný pohled, protože jí to nejspíše vyznělo jako kdyby ji považoval za někoho kdo často hoduje alkoholu. „A Mirabelle je profesorkou.“ koukl jejím směrem, „Ta si určitě občas dá něco na kuráž.“ usmál se a převzal jednu ze skleniček. Zbyly ještě tři. „Chocholko!“ zařval na argoniana, který zrovna o čemsi hovořil s Adriannou. „CHOCHOLKO!“ zařval nanovo dokud ho argonian neslyšel. Otočil se jeho směrem, Belius mávl a naznačil mu ať jde k vám. Spolu s ním vstala i Adrianna. „Jen co sem ty dva přijdou… tak to do sebe naklopíme.“ usmál se a promnul si břicho, „A pak se asi pustíme do nějaké zábavy, ne?“ koukl střídavě na Aedana s Carwen, „Ať se také pobavíme.“

Dveřmi do hodovního sálu vešla dvojice. Postarší prošedivělý muž v uniformě Císařské legie, která byla barvy orientovaná spíše na Vysokoskalské oddíly. Doprovod postaršímu upravenému a dohladka oholenému muži dělal altmerský chlapec, který byl rovněž upraven, aby si neudělal žádnou ostudu.