Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal scorpioncz dne 22.12.2019 01:28
#1

Převezmu klíč a ještě dodám. "Jo a Appie, tam nahoře na věži ... nevyhrožuj mi jen tak. Ber to jako přátelské varování, přece jen ... ještě by se ta dohoda s Ideálními Pány mohla nějak pokazit." Vrátím mu pohrůžku. Potom kývnu na mága a nejprve vyrazím odemknout pouta Ele do domu, podle pokynů Appia. Přitom jí řeknu, že se jí omlouvám za předešlé činy, ale aby svoji nenávist nesměřovala ani na mě, ani na Appia a jeho spolupracovníky, protože nechceme vyvolávat zbytečné souboje, když máme práci. "Teďka jsme v docela dobré pozici, tak to pojďme nezkazit. Až tady skončíme a když Appius bude zpátky na světě, nebude pro tebe problém ... pokud se tak budeš vážně cítit po všem co tu uděláme ... si cokoliv osobního vyřídit tam souhlasíš? A přece jen zas tak dlouho jsi pouta neměla. Nejlepší by bylo na vše zapomenout a spolupracovat."

Přidal Aurelius dne 24.12.2019 10:25
#2

→ Tah 622

Chtěl bych vám k dnešnímu dni popřát šťastné a veselé prožití Vánoc a vánočních svátků!
https://i.imgur.com/7QdzHMB.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Hmm...“ zabručel Atius, „Kdyby bylo po mém rozstříleli bychom je na padrť a ještě rádi by se vzdali, ale to se vám nelíbilo.“ namítl a následně přikývl, „Jistě. Nebudeme otálet.“ vytasil meč, pozvedl jej nad hlavu a následně dal rozkaz jezdci, který stál poblíž a byl vybaven válečným rohem. Několikrát zatroubil čímž dal pokyn k zahájení útoku.

Připravené katapulty vystřelily, některé zasáhly hradby, jiné nebyly ani zdaleka tak úspěšní. Atius nevydařené střely nijak nekomentoval. Stále držel formaci legionářů, se kterou se měl pustit do obléhání hradeb vzadu, vyčkával na další salvu katapultů. Jakmile k ní došlo vydal Atius další rozkaz a formace legionářů se rozešla k hradbě. Legie legáta Amragora se dala rovněž do pohybu, jízda kvestorky Rainové a Peleny mezitím směřovala k přístavu. Katapulty pálily jednu salvu za druhou a snažily se zasáhnout hradby a odstřelovat rozmístěné válečné stroje na některých věží.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Appia tvá pohrůžka kupodivu nechala chladným, tvář nezaplnila jediná emoce a ani se slovně nijak neohradil. Kývl jsi na mága a převzal od příbuzného klíče od magického pouta, které věznilo Elu. Bez dalšího zdržování ses vydal k domu, ve kterém měla být uvězněna. Kostlivec, který střežil dveře ti nijak nebránil. Vešel jsi dovnitř a spatřil poněkud nakrknutou altmerku.

„Konečně!“ zvolala směrem k tobě, „Už jsem si myslela, že nepřijdeš. Co tě to u Stendarra napadlo tam nahoře? Hodit takhle na zem klíče?“ spustila na tebe rozčileně. Když ses jí pohotově omluvil uklidnila se a zamračeně si založila ruce, „Samozřejmě. Chápu... Neboj se. Nebudu dělat problémy... Přeci jsme tu z nějakého důvodu.“ souhlasila nakonec, „Ale už mi prosím tě to pouto sundej. Připadám si děsně poníženě.“ řekla po chvilce a usadila se starý kus nábytku a vyhrnula sukni tak, aby ses dostal k magickému poutu a mohl jí osvobodit. Opět se ti tak naskytl pohled na její zlatavou nožku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 24.12.2019 11:55
#3

Odemknu pouto a hodím jej opodál na zem. "Nenechal bych tě tady. Nějakou čest stále ještě mám." Stroze odvětím. "Nyní nás zbaví toho zatraceného vlivu mohyly, snad pak přijdeme na způsob jak zrušit to prokletí ... pak pomůžeme Appiovi a pak máme volné ruce dělat si zde vše, co se nám bude chtít. Tak zní plán. Jsem zvědav v jakém stádiu se něco zvrtne." Poznamenám optimisticky. "Pojďme." Pobídnu Elu, a vyrazíme k mágovi, aby provedl své čáry máry a měli novou ochranou auru proti mohyle.

Přidal Sarako dne 24.12.2019 12:43
#4

,,Zatím jde všechno podle plánu." poznamenám s klidem k Atiovi a popojedu k Vitovi: ,,Až dorazí věže k bráně, pomůžete mi vyskočit za pomoci telekineze na hradbu? Ne, že by se mi nechtělo použít obléhací věž, ale bojovník, který vyskočí na hradbu se myslím na morálce obránců podepíše mnohem víc."

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jinak přeji veselý Vánoce a bohatýho Ježíška!


Upravil/a Sarako dne 24.12.2019 12:47

Přidal Aurelius dne 26.12.2019 17:42
#5

→ Tah 623

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Zatím.“ přikývl Atius, když jsi jej opouštěl a vyjel za Vitou, který jel o pár řad před vámi. Když si ho dojel a zařadil se vedle přikývl na pozdrav.
„Můžeme to zkusit.“ odpověděl Vita na tvoji žádost o pomoc, „Ale nejprve se budu muset zbavit těch zabodaných kůlů, protože kvůli nim se věže k hradbě jen tak nedostanou.“ dodal a ukázal na zabodané kůly pár metrů od hradby.

Váš pochodující oddíl se pomalu blížil k hradbám. Stále jste ještě byli mimo dostřel lukostřelců a válečných strojů. Zbývalo však už jen pár metrů, aby se to celé změnilo. Vaše katapulty vystřelily další salvu kamenů proti hradbám a věžím se stroji. Tentokráte však několik vystřelených kamenů narazilo na odpor. Magicky byly zadrženi a následně sesláni do vašich pochodujících formací.
„Do hajzlu!“ procedil mezi zuby Vita, pobídl koně a kličkoval mezi úzkými uličkami mezi formacemi pochodujících legionářů. Dostal se až před ně, společně s dalšími Císařskými mágy, kteří stejně jako on pohotově zareagovali. Byli však jen tři, zbylí jako by zaspali dobu a zůstali vzadu. Vita i jeho mágové ihned začali vyvolávat kouzla, která by dopad kamenů zpomalily nebo zcela zastavily. Jeden se jim téměř okamžitě povedlo odklonit a dopadl mimo pochodující vojsko, další značně zpomalil, ale a dopadl před pár metrů před pochodující vojsko. Další dva vystřelené kameny mágové zneškodnili, pouze jeden pronikl a zasáhl jednu z obléhacích věží.

Při další salvě katapultů nastalo to samé. Mágové střežící hradby města opět několik z nich odrazili zpět proti vám útočníkům, některé však zasáhly své cíle i přes jejich snažení a pár škod na hradbě způsobeno bylo, jedna střela se rozbila i o cimbuří věže s válečným strojem. Císařští mágové se na rozkaz Vity rozestavili tak, aby pokryli co největší prostor a mohli ochránit co největší počet pochodujících legionářů. Ne vždy se jim to však povedlo.

S dalším příspěvek dorazí pochodující vojsko k místu, které bylo smluveno. Budou těsně na dostřel lukostřelců, ale některé válečné stroje proti vojsku vystřelit budou moct.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Odemkl jsi pouto a odhodil ho stranou, Ela se tiše zaradovala a rukou si pohladila otlačenou část nohy od pouta, poté porovnala sukni roucha.
„Děkuji.“ poděkovala, „Hned se cítím mnohem lépe.“ prošla se po místnosti, „Budeme tomu muset věřit, že je toho ten mág schopen. Nic jiného nám nezbude, ale dávej si pozor, aby tě přitom nějak neočaroval.“ dodala následně, když jste zamířili ke dveřím a poté se vraceli svižnější chůzí k mágovi. Ten na vás už čekal před věží společně s Appiem, který stál se sepnutýma rukama za zády.

„Připraveni?“ zeptal se mág a předstoupil před vás, „Nejprve si vezměte tyhle nádobky.“ řekl poté a vytáhl z brašny, kterou mu podal jeden z přítomných kostlivých strážců čtveřici menších oválných skleněných nádobek ve kterých se nacházela černá tekutina. „Budete je potřebovat.“
Elanya si vzala dvě a dvě přenechala tobě. Ihned začala obsah v nádobce zkoumat, otáčet a zkoumat jeho tekutost.
„Hlavně je nerozbijte. Mám jich tak akorát.“ doporučil, když viděl, jak ji altmerka nedůvěřivě zkoumá, „Není to nic škodlivého... Takže se nemusíte bát. Téměř.“ uchechtl se, rozloučil se s Appiem, který se poklidnou chůzí rozešel zpět na vrchol své věže. Jakmile Appius zmizel na schodišti mág se otočil zpět k vám, „Za další. Rituál, který budu nucen provést není vůbec jednoduchý. Celé kouzlo spočívá v tom, že vás musím vymanit z moci Mohyly duší. Musím vaši duši i mysl učinit neskutečně odolnou vůči všem zdejším vlivům. Takže... Se připravte, že ačkoliv nejde o žádnou fyzickou přeměnu bude vás to asi nějakým způsobem bolest a bude vám to nepříjemné.“ odmlčel se, „Na druhou stranu.“ nadhodil, „Je dost možné, že to celé způsobí i posílení vaší odolnosti vůči kouzlům ovlivňující mysl, ale kdoví?“ pokrčil rameny.
„Kdoví.“ povzdechla si Elanya.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 26.12.2019 19:39
#6

,,Vito, vydejte svým mágům rozkaz: Po jednom mágovi, co ovládá kouzlo pohlcení magie, ke katapultu, zbytek mágů ať se zaměří na obranu vojska! Ať se katapulty zaměří na válečné stroje na věžích a ať jsou projektyli před vystřelením očarovány, protože jestli se těch strojů nezbavíme, ztratíme při držení pozic zbytečně moc legionářů a tohle je šance, jak tomu zamezit. Nemůžeme riskovat, že obránce napadne to samé." zvolám k Vitovi zatímco se mu budu snažit držet na blízku.

Přidal scorpioncz dne 26.12.2019 20:56
#7

"Dávalo by to smysl. Taková vlastnost je vždycky užitečná. Pravděpodobně budeme asi i odolnější vůči všem věcem, které mají co dočinění s duší že? No pusť se do toho, alespoň tohle chci mít z krku." Šáhnu si pro svoje lahvičky a s jistým vědeckým zájmem si kratičce prohlédnu onu tekutinu, co se v ní nachází. "Má to co dočinění s tou kytkou, co tu všude roste? Respektive jedinou houbou co tu vypadá alespoň trochu živě?" Pobídnu ho gestem, ať nás teda začaruje, přečaruje, odolčaruje.

Přidal Aurelius dne 29.12.2019 14:59
#8

→ Tah 624

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Musel jsi popojet blíže k předním řadám pochodujícího vojska, abys měl jistotu, že tě Vita uslyší. A nejspíš skutečně uslyšel, protože ihned poté k sobě povolal dvojici Císařských mágů, zaúkoloval je a ti bez jakéhokoliv dalšího zdržování vyrazili ke katapultům, zbytek utvořil lepší rozestup, aby byli schopni pokrýt co největší množství pochodujícího vojska a připravili se na odražení dalších případných útoků.

Katapulty po chvíli vystřelili novou salvu, již za přítomnosti dvojice Císařských mágů. Tentokráte nebyl ani jeden z kamenů odražen a dopadly ve většině případech přesně tam kam bylo zamýšleno. Dva strefily věž, začala se sypat dolů a spolu s ní byl zničen i válečný stroj. Další kameny udeřily do hradeb města, netrefili však cimbuří a neusmrtili ani jednoho z obránců. Po chvilce došlo k další salvě, tentokráte bylo několik kamenů sestřeleno magickým úderem, roztříštily se na malé kousky a nezpůsobily žádné škody.

„Stát!“ rozkázal Atius, když se jeho vojsko dostalo až ke smluvenému místu. Zbývalo několik posledních metrů a vojsko začne být na dostřel z hradeb, válečné stroje na věžích jsou ochromeny, možná jeden jediný je schopen ještě střelby.

„Legát Atius se ptá.“ přijel k tobě Atiův jezdec, „Jestli máme vyčkat až přijde signál od legáta Amragora a kvestorek a nadále odstřelovat hradbu. Anebo...“ otočil se v sedle dozadu, aby se podíval na svého legáta, „Nebo jestli už povedeme útok přímo bez jejich signálu.“ otočil se zpět k tobě

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Ano.“ přikývl Grithart, „V podstatě asi ano.“ znovu přikývl. Převzal jsi dvojici nádobek a stejně jako Ela jsi je začal znalecky zkoumat. Jednalo se o černou tekutinu, která se po překlopení sotva přetekla do nové polohy. „Použiji rituál, ale nemohu ho provést zde. Musíme se trochu vzdálit...“ pronesl následně a vyvolal teleportační kouzlo za pomoci magické hole. „Chytněte se!“ rozkázal, chytl jsi se hole a poté pocítil záblesk modrého světla a teleportaci s tobě již dobře známým průběhem.

Když modrá táře pominula objevili jste se na zcela jiném místě, barvou se nijak nelišilo, bylo temné a pochmurné. Všude šedý až černý písek, sem tam nějaký podivná květina nebo uschlý keř. Před vámi se tyčilo hned několik černých kamenů se schodištěm, které směřovalo vzhůru do nízkého domu s rozbitou kopulí místo střechy, z níž se linul proud fialového světla vzhůru k obloze. Také sis všiml, že se kolem kamenného příbytku nachází nezvykle vysoký počet kostlivců.

„Hmm...“ zamručel Grithart následně a otočil se schodišti zády, přítomnost kostlivců ho nechávala zcela chladným „To za mými zády vás zajímat nemusí. Prozatím. Tam se vydá pouze Škorpias až se bude chtít vymanit z prokletí. Vy.“ podíval se na Elu, „Vy ho samozřejmě můžete následovat a být mu oporou, ale nedoporučoval bych to.“ dodal následně. Odmlčel se, opřel magickou hůl o jeden z kamenů, prokřupl si prsty a opakovaně je sevřel v pěst jako by se rozcvičoval. Nakonec si opět přitáhl hůl do ruky, „Kdo z vás to chce mít za sebou jako první?“ zeptal se.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 29.12.2019 16:35
#9

"Vezmi mě. Jen co to uděláš, tak se půjdu podívat na to prokletí ... i když si říkám, jestli bych prve neměl vyrazit pro to prokletí. Moje duše je momentálně trhaná mohylou a ještě tím prokletím. Co když to nebude úplně fungovat, nebo to bude fungovat odlišně?" Pro jistotu se zeptám a jinak, pokud by se nemělo nic stát, tak se připravím a nechám očarovat.

Přidal Sarako dne 29.12.2019 18:19
#10

,,Držíme se plánu a vyčkáváme na Amragorův signál. Ještě se pokusím bránícím mágům připravit další nemilé překvapení." odvětím jezdci a vyrazím za Vitou.

,,Dobrá práce." pronesu k Vitovi, až za ním dorazím ,,Pokud mezi svými mágy máte i někoho, kdo ovládá zrcadlící kouzlo, mohl by po pěti následujících salvách přiložit ruku k dílu a očarovat projektily pro jednu salvu zrcadlícím kozlem a nachystat tak bránícím mágům nepříjemné překvapení. Další salvu bych se opět vrátil k pohlcení magie, aby nehrozilo, že se znovu pokusí přesměrovat letící projektil do našich řad."

Přidal Aurelius dne 31.12.2019 13:03
#11

→ Tah 625

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Jezdec kývl hlavou, pobídl koně a vrátil se zpět ke svému nadřízenému, aby přetlumočil odpověď. Mám ses mezitím rozjel k Vitovi.

„Šetřil bych naše síly.“ odpověděl ti Vita, „Mají víc mágů než my a magickou silou nás dokáží taktéž převýšit. Sice sebou mám samé schopné, ale i tak bych je prostě zbytečně nedráždil. Zatím se drží rutinních rozkazů, které zažil snad každý bránící mág.“ poukázal rukou k hradbě, „Když je nasereme mohou na nás spustit salvu útočných kouzel a my se budeme muset bránit. Oni se budou moc efektivně střídat a doplňovat své síly, my ne. Vyčerpají nás a potom zničí další závěrečnou salvou, která zlomí morálku a bude po bitvě.“ podíval se na tebe „Zkrátka bych je nedráždil dokud nedržíme v rukou nějaký trumf. Zatím jsme stále před městem, nemáme přístav ani hrad.“ otočil se vpřed, „A oba moc dobře víme, že dosah magie je individuální a záleží na schopnostech mága.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Na tom něco bude.“ připustil Grithart a nakrátko se zamyslel nad tvými slovy, „Asi to tak radši uděláme. Nejprve půjdete po schodech a zbavíte se prokletí. Potom vám vymaním z moci Mohyly. Kdybychom to udělali naopak možná by to udělalo víc problémů než užitku.“ dodal následně.

„Neměl bych jít s tebou?“ nabídla se Ela.
„Ne.“ zamítl Grithart.
„Ale říkal jste...“
„To jsem si říkal, ale on to zvládne sám.“ podíval se na ní přísně čaroděj v omšelé róbě a poté se otočil k tobě, „Uvnitř na vás čeká něco co obyčejný smrtelník nikdy nespatří... tedy ne v živé formě jako vy.“ poukázal rukou na tebe, „Jednou o tom budete moci vyprávět, ale nenechte se hned unést jakmile vejdete, zůstaňte bdělí a hlavně pamatuje s jakým účelem tam vstupujete.“ odmlčel se a podrbal se ve tváři, „V žádném případě neodpovídejte více než je nutné a nepokládejte zbytečné otázky. Jinak vás nečeká nic pěkného... No.“ zamyslel se, „To je asi vše co byste měl vědět. Popřál bych vám štěstí, ale v Mohyle duší vám je štěstí k hovnu. Kdybyste ho totiž měl nebyl byste tu.“ zakončil následně a opřel se o hůl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 31.12.2019 13:12
#12

"Díky! Už se nemůžu dočkat na to, co tam uvidím! V podstatě už jen tohle jen tak někdo nevidí." Ukážu lokaci okolo sebe. Nadšeně se zasměju a rázně vyrazím nahoru po schodech. Po několika prvních schodech si uvědomím, že vlastně nemam tušení co tam bude, ale mávnu nad tím rukou a rázně vyrazím po schodech nahoru! Budu bedlivě sledovat kostlivce, protože nevím, jestli jsou nepřátelští, či je jim vše jedno. Pro každý případ budu připravený s krásnou ohnivou koulí, abych jich hned ze začátku případného boje odpravil co nejvíce.

Přidal Sarako dne 31.12.2019 13:21
#13

,,Dobrá, budeme vyčkávat." odvětím Vitovi a budu vyčkávat na signál o Amragora.

Přidal Aurelius dne 03.01.2020 20:56
#14

→ Tah 626

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Vyčkávali jste. Katapulty mezitím vystřelovaly jednu salvu za druhou, jejich zásahy byly přesné i méně přesné. Někdy nedosáhly ani hradeb, jindy přestřely, ale jindy zasáhly plánovaný cíl. Nakrátko se však odmlčely, když se jeden z nich porouchal a nebyl schopen další střelby. Obsluha jej byla nucena vyřadit a střílelo se z ostatních. Střelba pokračovala a setkávala se podobným úspěchem i neúspěchem. Vojsko legáta Atia i nadále drželo formaci a vyčkávalo.

Náhle se ozval zvuk válečného rohu, který s největší pravděpodobností pocházel z některé z lodí admirála Lania. Spolu s ním dorazil i signál od legáta Amragora, nejspíše se mu již povedlo probít se do hradu a obsadit jej. Legát Atius spokojen s průběhem bitvy, která se prozatím vyvíjela ve váš prospěch pozvedl meč k útoku a na Amragorův signál pokynul k dalšímu pohybu přímo k hradbě. Ozvalo se zatroubení z roku jeho formace a následně se vojsko rozešlo vstříc hradbám města Anvilu. Císařští mágové pobídli své koně, aby drželi odstup a začali se připravovat na salvu šípů a magických kouzel, které bude nutné odrazit v co největším množství.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Grithart odvrátil zrak a začal se soustředit a připravovat na svoji úlohu. Elanya, která měla ještě chvilku času ti popřála mnoho štěstí. Neotálel jsi a vyšel schodiště vzhůru, dával jsi přitom pozor, aby na tebe některý z kostlivců nezaútočil. Ačkoliv na tebe postupně otáčeli hlavu a více a více tě sledovali nic nepodnikli. Stanu jsi až na samotném vrcholu, vešel jsi dovnitř.

Spatřil jsi schodiště dolů, které směřovalo k obrovské kamenné studně, která zářila fialovou barvou, kolem bylo několik zdobených kulatých pilířů, které vyzařovaly vzhůru fialové stélka, která se u samotného vrcholu stavby spojila v jedno velké směřující až k obloze Mohyly duší. Cesta ke studně byla lemována po obou stranách nižšími podstavci, na nichž se nacházela místa s hořlavým obsahem, který v plál v momentě kdy jsi překročil práh místnosti. Ucítil jsi chladný závan za tvými zády.

„Předstup Škorpiasi synu Karamův.“ vyzval tě hlas, který se dobře rozlinul celou stavbou a dvojice nejbližších zapálených podstavců nakrátko pohasla. „Pojď dolů. Tvůj příchod byl očekáván.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 04.01.2020 00:30
#15

S rukou na jílci Arminova meče pobídnu koně ke kroku, přitom se budu stále držet poblíž Vita.
,,Dneska bude mít Arkay žně." utrousím polohlasně.

Přidal scorpioncz dne 04.01.2020 00:39
#16

"Karamonův ..." Zašeptám, abych ducha opravil a sejdu schody i s krátkou vzdáleností, která mě bude dělit od studny. "To jsem rád, alespoň nemusím vysvětlovat, proč tu jsem. Všechno půjde rychle, jako po másle! Takže, co musím udělat, abych se toho zbavil?" Zeptám se prostě. "Doufám, že po mně nebudeš chtít, abych omyl svoje tělo od toho špinavého masa ve studnicích many a jako kvílející přízrak tu pobíhal po mohyle duší. Sice bych nebyl proklet, ale asi bych si vůbec nepomohl."

Přidal Aurelius dne 06.01.2020 18:00
#17

→ Tah 627

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
S rukou na jílci Arminova meče jsi pobídl koně ke kroku a zařadil se poblíž Vity. Vita se stejně jako ostatní Císařští mágové připravoval na první nepřátelskou salvu. Nepřátelští lukostřelci neotáleli příliš dlouho, jakmile dostali pokyn ke střelbě, vypustili salvu šípů na pochodující vojsko. Mágové se k útoku ještě neodhodlali. Císařští mágové ihned vztyčili svá ochranná kouzla a značná část vystřelených šípů se při průletem ochranným kouzlem proměnila v prach.

„Obrannou formaci! Hned.“ vydal pokyn Atius.
Legionáři začali využívat své štíty a utvořili formaci, která sice zpomalila jejich postup, ale poskytovala jim vzájemnou ochranu a ochranu před šípy, kterým se i přes stanu mágů povede proniknout nějakou ze skulinek mezi ochrannými kouzli. Několik takových skutečně proniklo a zabodlo se do štítů pochodujícího vojska.

„Šetří se...“ utrousil nespokojeně Vita, když proběhlo několik salv nepřátelských lukostřelců, ale žádný z mágů se k útoku neodhodlal. „Blížíme se pomalu, ale jistě. Jakmile začneme vyrvávat ze země kůly, oslabí to naše ochranná kouzla a pak udeří. Potom začnou žně... přesně jak říkáte.“ dodal směrem k tobě a pozvedl magickou hůl ve snaze posílit účinek ochrany. Opět proběhlo několik úspěšných salv. Věže i několik žebříků v doprovodu formace postupovalo blíže a blíže, bylo už jen otázkou času, kdy začnou Císařští mágové vytrhávat zabodané kůly.

Salvy šípů pokračovaly, stále a stále, většinou byl výsledek podobný, většina jich byla odražena a pár jich proniklo, ale skončilo zabodnutých ve štítu. Vita pokynul hlavou, nejspíše je i během svého vyvolávání ve spojení s některým ze svých spolubojovníků. Trojice Císařských mágů přerušila ochranné kouzlo a začala se věnovat vytrhávání zabodaných kůlů, aby věže mohly projet. Slova Vity se naplnily a teprve tehdy spustili svá kouzla mágové na hradbách. Ochranná kouzla se držela a pohlcovala jejich útočná kouzla – převážely především ledová kouzla, výboje magie nebo kulové blesky, které bily do ochranného kouzla. Pokrytí legionářů už bylo takové a po několika salvách magie a šípů začala magická ochrana značně pokulhávat. Šípy pronikaly mnohem častěji a několik legionářů padlo mrtvých k zemi.

„Vydržte co nejdéle. Už je to jenom kousek.“ zvolal Vita a znovu pozvedl svoji magickou hůl. Nevšiml sis na něm žádným výrazných známek únavy ani po několika minutovém udržování náročného a komplikovaného kouzla. Ostatní Císařští mágové mezitím s pomocí magie vytrhávali zabodané kůly a vrhali je hradby. Legionáři pochodovali dál.
Ochranné kouzlo začalo nepravidelně slábnout, kterým z Císařských mágů začali docházet síly a neustálé údery magických kouzel ze strany obránců jim dávali zabrat mnohem více než vystřelené šípy. Legát Atius vykřikoval nějaké rozkazy, ale v hluku bušících kouzel o ochranu se k tobě nic nedostalo.
„Oni to nevydrží.“ posteskl si Vita, když se rozhlédl kolem sebe a spatřil jak některým z jeho spolubojovníků dochází síly a hradbě zbývalo ještě několik posledních metrů včetně překonání zabodaných kůlů, které ale byli postupně likvidováni. Pustil uzdu svého koně a volnou rukou začal gestikulovat, utvářen další kouzlo, kterým by podpořil ochranné.

Mezitím několik nepřátelských mágů v kombinaci několika typu útočných kouzel prorazili ochranné kouzlo u jednoho z Císařských mágů a série jejich úderů dolehla až na pochodující formaci legionářů, která se kouzlům snažila bránit štíty. Jedna z obléhací věži narazila na komplikaci, upadlo jí kolo a nebezpečně se naklonila. Opozdila se. Legát Atius rozhodl nečekat na ní a pokynul legionářům, aby i nadále drželi formaci a pochodovali vpřed. Trojice Císařských mágů, která byla pověřena vytrháváním kůlů v místě kudy měli projet věže pomalu finišovali. Odhozené kůly na hradbu mnohdy způsobily zraněn na straně protivníka, jindy žádné, protože Císařští mágové příliš nemířili a šlo jim především o rychlé vyklizení cesty.

Náhle došlo k explozi. Jeden z Císařských mágů najel na magickou past uloženou kdesi v zemi. Spolu s koněm byl roztrhán na kousky nemilosrdným výbuchem a došlo k značnému oslabení vyvolané ochrany. Vita se i přes všechny síly snažil kouzlo udržovat i nadále, ale jeho samotné kouzlo nedokázalo pokrýt takovou vzdálenost.

Pochodující vojsko se dostalo i s již stoupajícími ztrátami až ke zbytku zabodaných kůlů, které už ale ve svém množství nevadily průjezdu obléhacích věží. Projel jsi s koněm mezi několika nevytrhanými kůly a pokračoval dále. Tvůj kůň několikrát šlápl do louže.
Magická ochrana Císařských mágů byla téměř zničena, mnoho z nich bylo unaveno a doplňovali svoji energii množstvím lektvarů, aby se mohli zapojit aktivně do boje už i útočnými kouzli. Několik takových začalo odstřelovat hradby magickými výboji, bleskovými kouzli nebo jiným druhem útočné magie. Vita po průjezdu kolem přerušil i zbytek magické ochrany, kterou už udržoval zcela sám. Otřel si čelo a následně vyvolal další kouzlo za pomoci magické hole a velmi rychlé gestikulace ve volné ruce, kterou následně pozvedl vzhůru. Ozářila ho magická záře, která značila, že využil kouzlo na svojí vlastní ochranu. Císařští mágové mezitím metali jedno kouzlo za druhým, nepřátelští lukostřelci se odmlčeli a začali se krýt, možná ustupovat, aby uvolnili cestu připraveným bojovníkům, kteří budou střežit hradbu před věžemi a žebříky. Nepřátelští mágové naopak zcela obsadili hradby a začali metat své kouzla jako protiútoky. Během metání sis všiml, že ani jeden z nepřátelských mágů nepoužívá ohnivá kouzla, převládají kouzla ledové a bleskové magie. Zřídka kdy dojde k využití i nějakých jiných elementů, ale k ohni se nikdo neodvážil.

„Chcete na tu hradbu?“ otočil se k tobě, „Teď je nejlepší příležitost, ale musíme být rychlý. Jakmile na nás začnou pálit mágové budeme ztraceni.“
Legát Atius koordinoval věže a pobízel nosiče žebříků, aby chvatně pospíchali vpřed.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Hlas znovu nepromluvil. Sestoupil jsi dolů na krátkou vzdálenost od studny. Světlo, které vzplálo po tvém příchodu nakrátko zhaslo a pak se znovu rozzářilo. Ze stínu vystoupal vyšší nemrtvý, kosti měl na několika místech odhalené, maso opadané a tvář zhyzděnou, ale to nebylo tolik patrné, protože mu ji zakrývala potrhaná černá kápě a tělo dlouhý podobně roztrhaný plášť. Kostnaté ruce zaujímali poklidné gesto a zářivé modré oči zlověstný pohled.

„Vím proč jsi sem přišel.“ přisvědčil, „Syne Karamonův.“ přikývl znovu a naklonil se nad studnu, „Chceš se zbavit svého prokletí, které sužuje tvoje tělo už od připojení k rodu Vici. Meč, který vlastníš to způsobil.“ pokračoval a přitom pozvedl kostnatou ruku, „Tady v Mohyle duší je tvým jediným prokletím bytí, ale ty jsi ještě nezemřel. Si živ a zdráv.“ zdálo se ti jako by ve svém nemrtvém obličeji utvořil zlověstnou grimasu, ale nebyl toho schopen chybělo mu příliš mnoho svalů. „Co jsi ochoten obětovat?“ zeptal se a napřímil se, „Co jsi ochoten obětovat syne Karamonův?“ zopakoval vznešeným tónem hlasu a podíval se na tebe skrze modré zlověstné oči.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 06.01.2020 18:20
#18

"No co si budeme povídat. Co nejmíň co musím. Ještě chci na světě mnoho dokázat! A nechci vyměnit jedno prokletí za jiné, ač by mohlo být jiného rázu, než šílenství. Proto jsem sem nepřišel. A ne, nebudu ti dávat kousek svojí duše, ačkoliv to je asi jediné cenné pro zdejší existenci. Už tak jí mám potrhanou a prokletou." Odpovím a náhle změním tón na naštvaný. "Takže nemluvme v hádankách a řekni co chceš. Stejně jsi to ty, kdo tu určuje pravidla není-liž pravda? Ideální páni se o tebe až tak moc nezajímají, jak vidím."

Přidal Sarako dne 06.01.2020 21:47
#19

Rozhlédnu se.

Jestli je od kůlů k hradby ještě víc louží, zastavím koně a pronesu k Vitovi: ,,Pokud si vzpomínám, tak včera, ani dneska v noci nepršelo. Rychle začněte s vyvoláváním ochranného kouzla proti ohni a zavelte ostatním mágům k ústupu, protože jestli Caesar myslí jako já, tak právě stojíme v oleji. Proč by jinak naši nepřátelé vyčkávali s ohnivými kouzly? Až tví mágové nebudou schopni udržet magický štít, upečou vás zaživa." pak otočím koně a cestou zpět za zabodané kůly začnu řvát na Atia: ,,Zavelte svým mužům, ať se stáhnou, nebo napochodují po pasti!"

Pokud ne, přikývnu na Vitův návrh, seskočím z koně a odpovím: ,,Jsem připraven".

Upravil/a Sarako dne 06.01.2020 21:49

Přidal Aurelius dne 09.01.2020 18:50
#20

→ Tah 628

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Rozhlédl jsi se a zastavil koně, spatřil jsi hned několik obdobných louží a tráva pár metrů od hradeb se ti zdála mokrá. Informoval jsi Vitu, který se rovněž rozhlédl, aby si na celou situaci udělal svůj názor. Když jsi začal křičet na Atia, aby zavelel k ústupu, nezareagoval a formace i nadále pokračovala k hradbám, někteří se již začali připravovat s žebříky a jiný očekávali příjezd věže k hradbám.

„Jestli je něco takového po celé šíři našeho útoku na hradbu pak s tím nic nesvedeme.“ konstatoval následně Vita, „Plošné kouzlo, které by zaručeně ochránilo každého nepřipadá v úvahu, moc vysilující a nebude dostatečně účinné.“ pokračoval v rychlosti, „Můžu maximálně vyvolat nějaké vodní kouzlo, které se smísí s olejem, ale to je asi tak vše.“ pokrčil rameny.
„Střílejte na věže! STŘÍLEJTE NA VĚŽE!“ řval kdosi na hradbě a rozdával přitom další rozkazy, které už tam slyšitelné v hluku nebyly.

„Pokračujte v útoku!“ křikl Atius a pozvedl meč, jeho doprovod zatroubil na válečný roh a spolu s ním se ozval i válečný roh od přístavu, který doplnilo několik výstřelů z válečných strojů směřujících přímo do centra města. Střelba zcela jistě nešla od katapultů z pevniny, ale pravděpodobně z válečných lodí admirála.

Seskočil jsi z koně. Vita se k tobě otočil a učinil to samé.
„Takže na hradbu... připravte se.“ kývl hlavou a ohlédl se.
Věže už byly dostatečně blízko, aby mohly každou chvíli vypustit vojsko, které se pustí do přímého boje s vojskem na hradbě, žebříky byly rovněž blízko. Jednu ze skupin nesoucí žebřík, ale zasáhlo útočné kouzlo jednoho z nepřátelských mágů. Padli k zemi a jiná skupina je ihned hodlala nahradit.
„Rozeběhněte se a vyskočte já se postarám o zbytek. Potom až budete na hradbě...“ ohlédl se a odrazil jedno z útočných kouzel, které směřovalo na blížící se věž zpět proti svému majiteli, došlo k zásahu a muž spadl z hradby dolů. „Tohle si vezměte...“ řekl následně a sáhl do brašny, nehledal dlouho a vytáhl starý nepříliš zajímavě vypadající prsten, „Je to artefakt... nebudeme se zdržovat detaily, ale nasaďte si ho a mějte ho při sobě, neztraťte ho, protože ho budu chtít nazpět.“ vychrlil následně, „Potom až budete na hradbě. Pokusím se vám krýt záda, ale nepleťte se v cestě mým kouzlům.“ dodal následně a poplácal tě po ramenu. „Tak běžte.“ pobídl tě a začal se soustředit na své kouzlo, kterým tě hodlal dostat na hradbu plnou nepřátelských bojovníků.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Co jsi ochoten obětovat synu Karamonův?“ znělo nespokojeně z úst nemrtvého, kterého tvá odpověď nenadchla a pozvedl ruku vzhůru.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy