---

→ Tah 761


Sarako
„Je připravená, vyčištěná jak jen to šlo.“ odpověděla ti Carina, „Spíš to vědět nebude. Neztrácela bych s ní čas.“ dodala, když polkla sousto a napila se vody, „To se nevylučuje, ale Nir je hlavou Penitus Oculatus… pochybuji, že by hledal v terénu nějaké stopy, když tím může pověřit kohokoliv nebo rovnou sestavit celý tým.“ napila se vody, „Sice nejsem znalá všemu co Penitus Oculatus může, ale může toho hodně. V zájmu ochrany Císaře a jeho rodiny… toho může skutečně hodně.“ dlouze se odmlčela, aby se mohla opět pustit do snídaně, „Jednou variantou je také zdržovací taktika… doneslo se ke mně, že generál Valerius má být vyšetřován kvůli… nevím jak přesně to psáno, ale prý kvůli překračování a zneužívání moci. Nevím co je na tom pravdy.“ pokrčila rameny, „Ale jestli to Nir nějakým způsobem měl prošetřit pak se nejspíš teď čeká na jeho verdikt, který má přednést před radou Starších. A pakliže není k sehnání.“ koukla na tebe, „Tak nezbývá než čekat a celou záležitost odložit dokud se Nir opět neobjeví.“


Tondulin
Pozvolna se probouzíš, pobolívá tě hlava. Zdálo se ti, že je ti zima, teď když jsi otevřel oči zjistil si, že máš přikryté pouze nohy, zbytek přikrývky ukořistila během noci Carwen. Také tě v průběhu noci vystrnadila až na okraj postele a sama se rozvalila téměř přes celou postel, spala našikmo, nohy měla u tvého spodního rohu postele a hlavu měla ve svém horním rohu postele. Nechrápala, spala tiše i nadále.


Scorpioncz
Dohovořil jsi. Arterius tě vnímal, nepřerušoval a zdálo se, že po celou dobu rozhovoru skutečně vnímá každé tvé slovo, „To je pravda. Appius nemá co ztratit.“ souhlasil Arterius a několikrát kývl hlavou, „Právě proto je tolik nebezpečný a tvá představa, že bude někde svázaný v koutě jako pes je naivní. “ pronesl nevzrušeně.

„Možná zachráníš živé tady… tu hrstku, ale na úkor těch skutečně živých, které jsi nikdy ohrozit nemusel. Protože tohle dávno není jen o minulosti, ale o budoucnosti a osudu tvého rodu. Ale je tu mnoho neznámých, které si zjevně neuvědomuješ.“ zopakoval na závěr tvá slova, „Teď už bude lepší, když půjdeš. Nevzdám se bez boje a svůj názor nezměním. Nemohu.“ zakončil vážně. Naznačil jsi poklonu. „Popřál bych ti štěstí, ale zradil bych tím sám sebe.“ řekl na rozloučenou, odebral jsi se k odchodu. Udělal jsi několik kroků, když jsi se poprvé otočil, jestli ti nehrozí nějaké nebezpečí – nehrozilo. Arterius stál stále na stejném místě.

„Škorpiasi!“ křikl na tebe Arterius, „Je mi to líto!“ zvolal smutně, „Ne kvůli nám, ale kvůli budoucnosti naších dětí.“ zařval naposled a otočil se k vchodu do věže, ve které velmi rychle zmizel.

Vrátil ses za stejné obezřetnosti nazpět k Appiovi a Grithartovi, opět jsi využil stejnou cestu, aby ses vyhnul potenciálnímu nebezpečí. Appius netrpělivě přešlapoval z místa na místo, pod ramenem svíral svoji přilbu.
„Nevzdá se.“ usoudil Appius aniž bys mu řekl jediné slovo, „Nic jiného jsem ani nečekal.“ nasadil si přilbu, „Připravíme se k útoku Gritharte!“ rozkázal mágovi a vyhoupl se do sedla, „Kolik těch jeho slavných spojenců jsi tam viděl? Hádám, že ani jednoho… blafoval.“ zeptal se.
„Nejprve pošlu ty nejslabší nemrtví.“ oznámil mág.