---

→ Tah 737


Sarako
Zamkl jsi dveře, poklekl a tiše se sepnutýma rukama zašeptal k Mefale. Následně jsi vstal, posadil se na okraj postele, vyzul si boty a ulehl ke spánku s myšlenkami na Theru. (spíš)


Tondulin
„To je dobrý nápad.“ souhlasila Adrianna zatímco se dívala na hvězdy, „Mít kolem sebe lidi, kterým můžeš věřit je důležité a Belius ti věří. Hodně.“ dodala a otočila se na tebe, „Zkus se ho zeptat… nebo to můžu zkusit nadhodit já jestli se stydíš.“ zasmála se opět se otočila ke hvězdám. Zasmál ji se a objal Adriannu kolem pasu. Zprvu se lehce pousmála, ale poté tvoji ruku chytla a pomalu ji sundala. „Tohle ne.“ zakroutila hlavou, když se na tebe podívala, „Myslím, že tohle raději ne.“ zapakovala, „Pil jsi a Belius se zmiňoval v souvislosti s tebou o nějaké Mirabelle. A já jsem šlechtična… nemůžu podlehnout prvnímu mladíkovi, kterého potkám.“


Scorpioncz
„Jak říkám… Můžeš se pokusit ho přimět, aby se vzdal a zachránil život, alespoň těm svým ‚spojencům‘.“ ušklíbl se Appius cestou. Rychle jste se blížili k místu, které mělo být určeno pro otevření bránu skrze sféry. Appiova armáda nemrtvých kostlivců už byla nastoupená v několika formacích, bylo jich velké množství, že bys je nedokázal ani spočítat. Grithart se cítil spokojeně nad svým dílem a Appius, který už nyní viděl, že zcela jistě musí mít převahu se spokojeně pousmál. „Doporuč mu ať se vzdá a zachrání tím život… nebo životy.“ zopakoval ještě jednou a vybídl tě ať jedeš blíž, „Dej mu nějak najevo, že jdeš v míru.“ doporučil ti ještě předtím.

Před vámi byla polorozpadlá zřícenina s nakloněnou rozpadající se věží a dlouhým kruhovým nádvořím, které možná dříve mohlo působit půvabně, ale nyní vypadalo příšerně a obehnané rozpadající se kamenné oplocení vzhled o moc nevylepšovalo.