---

→ Tah 690


Sarako
„Tak to si počkáme.“ povzdechl si Garyn, „Námořníci toho vydrží dost. Těm jen tak dech nedojte.“ podíval se směrem k bijícím se legionářům, jejichž souboj už se odehrával jenom na zemi a přihlížející kolem začal nudit. Zůstal jen zlomek sledujících zbytek se vrátil zpět do hostince, aby pokračoval v popíjení. „S několika?“ otočil se na tebe, „To se nám to nepěkně zamotává.“ povzdechl si následně, „Nedal.“ odpověděl bez přemýšlení, „Nic takového by mi ani nesvěřil. Jestli jsou, ale nutné všechny klíče k odemčení Caesarova trezoru.“ zamyslel se, „Pak je musel mít neustále po ruce. Jestli je vlastnilo víc lidí museli to být lidé z jeho blízkosti. Zkusím zapřemýšlet. Každopádně bychom měli možná začít tou mrtvolou.“ otočil se opět k bojujícím legionářům, „Protože jestli ho má u sebe. Je dost velké riziko, že by mohl zmizet v kapse nějakého šmátrala. A kdoví jak s jeho tělem naloží.“ pokrčil rameny.


Tondulin
„No jak myslíš.“ odpověděla ti Carwen se stále stejným výrazem ve tváři, „Přeci jen… je to tvoje věc v čem chodíš po veřejnosti.“ dodala vzápětí s mírným úsměvem, když se podívala na Adriannu, která spokojeně pokyvovala hlavou.
„Správný přístup Aedane. Nevypadat jako konzerva. Ačkoliv si nemyslím, že bych měla dobrý vkus… Každý jsme nějaký, každému se líbí něco jiného, ale díky.“ usmála se nad tvojí pozitivní odpovědí, který jí nesmírně potěšila, „Sice je pravda, že kdybys takhle za mnou přišel v Northpointu. Zaklepal na dveře našeho domu a požádal mého otce o svolení si semnou vyjit na bál. Asi bys upřímně zrovna dvakrát nepochodil.“ připustila následně, „Stejně tak si nemyslím, že by někdy schválil koupi něčeho takového – výstředního, kterémukoliv členovi naší rodiny. Nebo nedejte Osmičko, aby si to někdo z nás předním oblékl. On si totiž potrpí buď na vojenských uniformách nebo na kabátech a košilích, ale musí to mít všechno jednotnou barvu, styl. Nic výstředního nic moc pompézního. V tomhle směru je hrozný pedant… Možná proto moji nápadníci chodili jen ve dnech, kdy nebyl doma. Jenže to pak otvíral Belius, muž který jím obšťastňoval sestry… což bylo možná ještě horší.“ poznamenala na závěr s mírným zármutkem, „Ale to teď neřešíme.“ navrátila se opět radost do její tváře, „Pojďme to zaplatit ať se můžeme pohnout.“ vybídla vás.
„Belius toho po svém otci asi moc nepodělil.“ poznamenala Carwen.
„První zdání dost klame. Belius je sice jiný… zvolil si takovou spíš svoji vlastní cestu, dost rebelující proti svému otci a jeho přání, ale v hloubi v něm je ukrytá značná část Klarga, která se dere napovrch jen ve zvláštních chvílích.“ odpověděla vzápětí Adrianna, „Ono se to možná nezdá, ale je to tak. Ale jen buďte ráda Carwen, že je Belius takový, jaký je. Ještě mám jednoho bratra, staršího. V něm se skloubil charakter mé matky a mého otce. Věřte mi, že ačkoliv ho mám velmi ráda. Belia jsem měla vždy mnohem radši… Přestože se chová jako… No, jak bych to řekla slušně.“ zaváhala a hledala slušné slovo, zatímco se po boku bosmerky přibližovala k pokladně. „Sukničkář. To je to správné slovo.“
„Možná bych spíš řekla děvkař, ale tohle jde také použít.“ přikývla Carwen.
„To je sprosté slovo. Sukničkář zní trošku lépe a není to tak vulgární. Ve výsledku je to stejné to ano, ale prostě… nesluší se to takhle říkat. Asi… veřejně. Měli bychom mít nějaké své způsoby na veřejnosti.“ zatvářila se nejistě Adrianna, zatímco prodejce začal dlouze sepisovat a počítat kolikže to vlastně máte zaplatit, přitom předstíral, že se jejich rozhovoru vůbec nevěnuje.
„Byl takový vždycky?“ vyzvídala Carwen, „Takový jak říkáte… sukničkář? Nebo až v pozdějším věku?“
„Jakmile dospěl začal prohánět jednu dívku za druhou. Taťka z toho byl na mrtvici. Bratr Elbert rovněž, ale Elbert spíš ne z hlediska výchovy nebo tak něco, ale protože Belius uspěl tak kde on ne. Což ho vytáčelo. Zatímco Elbert byl nakonec předveden před oltář skrze domluvený sňatek. Belius měl volnější ruku až doposud.“
„Takže od jakživa.“
„V podstatě asi jo.“ přikývla Adrianna, „Já jsem v tohle směru pokrytecká. Nikdy jsem mu nic nevyčítala… Ani když se vyspal s mojí spolužačkou z cechu mágů a později i s mojí kolegyní… Možná i mistrovou, ale ta na mě byla potom aspoň hodná.“ připustila po krátkém přemýšlení Adrianna, „Ale paradoxně… Kdyby mi tohle udělal můj milovaný asi bych mu to jeho nádobíčko rozbila nějakým silně destruktivním kouzlem, aby si pamatoval, že tohle se rozhodně nedělá.“ řekla rázně. Prodejce sebou cuknul a Carwen se na tebe otočila s úsměvem od ucha k uchu. „Bohužel tak daleko se mé vztahy nikdy nedostaly.“ povzdechla si následně, „Tady máte chybu. Ošidil byste se o dvacet Septimů. Asi jak jste se lekl.“ usmála se na obchodníka, když jí potrhnul výslednou cenu. Starý muž se zadíval do papíru, podrbal se za uchem.
„Asi… Asi. Když říkáte.“ přikývl nakonec, „Děkuji… Mladá paní.“ dodal vzápětí, když mu Adrianna vysypala na stůl měšec se Septimy a vyplatila mu částku za váš nákup.
„A ještě si vezmu tuhle masku.“ dodala, když si telekinezí přitáhla jednu z masek. „Tohle máte za ní. Ať to nemusíte přepočítávat. A ještě prosím, abyste asi za půl hodiny odnesl všechny ty věci, co jsme si teď svlékly k jednomu domu a dali je dvojici mužů, kteří uvnitř bydlí.“ začala obchodníky popisovat cestu, muž jen přikyvoval a slíbil, že věci v pořádku odnese.


Scorpioncz
„Souhlas.“ přikývla Elanya tiše a pokynula svému medvědovi, aby se rozeběhl vstříc nepříteli. Totéž si rozkázal i svému vlkovi. Obě zvířata se vrhla směrem ke klečícím nemrtvým. Mezitím jsi začal rozmisťovat jednu ohnivou runu za druhou na zem, abys zabránil jejich případnému přiblížení. Elanya využila telekineze a jakmile se kostlivci probrali a rozzuřeně se otočili proti svým protivníkům, prolétlo mezi nimi několik kusů rozpadlé stěny, které dopadly na víko zakryté rakve.

Jednoho z kostlivců téměř okamžitě povalil přízračný medvěd. Dorážel na něj i přes jeho snahu jej setřást. Mohutnými tlapami jej znovu přimáčkl k zemi a tlamou se mu snažil prokousnout brnění. Nedařilo se mu. Tvůj vlk na tom byl hůře, protivník jeho pokus o povalení ustál a několikrát po něm švihl prudce zbraní, pokaždé minul, neboť vlk byl rychlejší. Povedlo se mu nemrtvého oběhnout a zaútočit na něj zboku, několikrát jej na něj rážel, ale kostlivec jej pokaždé setřásl. Naposled mu uštědřil ránu kovovou rukavicí. Vlk nakrátko padl k zemi, než ale stihl provést jakýkoliv útok zbraní dostal zásah bleskem, který udeřil do jeho zad. Časem poničená zbroj se v místě zásahu jen začernala. Nemrtvého úder do zad zastavil od plánovaného útoku. Využil jsi této chvíle a použil svoji znalost telekineze, pokusil jsi se zastavit jeho úder čepele. Povedlo se. Protivníkův meč se zastavil ve vzduchu. Nemrtvý překvapeně hleděl, co se stalo. Prohlédl si prázdné ruce a podíval se na vlka, který se mezitím vzchopil a odhodlal se k útoku. Nemrtvý nastavil rukavici. Vlk se zakousl do slabého místa a nehodlal se pustit. Nemrtvý tak začal stupňovat své útoky pěstí.

Elayna mezitím seslala řetězový kulový blesk, který opět zasáhl nemrtvého, ale zároveň přešel na nemrtvého, který čelil medvědovi. Oběma v místě zásahu nenávratně poškodil úder zbroj a vytvořil tak potenciální slabinu. Víko rakve pod úderem zevnitř nadskočilo, ale kusy rozpadlé stěny jej nedovolovaly nadzvednout. Přesto se obživlá mrtvola uvnitř nevzdávala a své snahy několikrát zopakovala.