---

→ Tah 664


Sarako
Vytáhl jsi ampulku s Arminovým lektvarem na posílení rychlosti a začal jsi se se spouštět po laně do chrámu, dunmer jen mlčky vyčkával s chladným výrazem ve tváři. Když jsi vytasil meč a dopadl nohama na zem, odřízl kožené pásky náramení poznal, že to s bojem myslíš vážně. Obránci tě začali obestupovat, ale k útoku se ani jeden z nich neodhodlal, opět si pocítil krátké zachvění šperku. Všichni vyčkávali na pokyn velitele a ten zas hledal odpověď u dunmera.

„Přijmeš výzvu? Máš možnost ji odmítnout. Jsme v přesile sejmem ho a bude po představení. Stejně se snaží jen nahnat čas svým lidem před chrámem.“ pronesl velitel k dunmerovi.
„Kvůli snůšce lží bys takhle neriskoval.“ usmál se dunmer, „V klidu veliteli.“ podíval se na velitele a udělal několik kroků vpřed, blíže k tobě. „Pohov vojsko.“ promluvil k obráncům, kteří tě obklíčili, ale jeho slova neměla téměř žádný vliv. „Nenadělal jsem si do gatí, ale zkušenosti nabrané léty mi jasně říkají nebojovat ve zbytečných bojích. Snad ti paní Mefala odpustí, že jsi jí zklamal a nepřivedeš moji duši, ale mám takový pocit, že její zrak se nyní upírá jinam. Neuvidí tě, jak umíráš ani tě nepodpoří svojí mocí.“ zakončil, „Nějaké poslední přání?“


Scorpioncz
Elanya se zamračila, když jsi zmínil přeměnu, ale když jsi vytvořil v dlani malý proud vody a nechal ji, aby se s jeho pomocí alespoň trochu umyla. Bylo patrné, že z její tváře zamračení opět zmizelo. Otřela si tváře, ruce a také se trochu napila. Prach a popel z vlasů, ale nedostala a její roucho taktéž zůstalo dost zaprášené a špinavé.

„Díky.“ poděkovala, když usoudila, že to za daných podmínek musí stačit a větší zázraky nezvládne, „Mnohem lepší... ale v krku mám nepříjemně stále.“ postěžovala si následně, „Je to komplikovanější.“ odpověděla ti následně, „Hodně komplikované. Vlastně je docela zázrak, že jsi z toho něco dokázal vyčíst, protože... no to je jedno.“ pokrčila rameny, „Jakou naši dvojici máš na mysli? Globulla a tu... jak se jmenovala?“ vzpomínala altmerka, „Rilen. Asi. Možná. To je jedno. Nevím.“ pokrčila rameny znovu, „Měla jsem docela dost starostí s tím kouzlem takže jsem toho moc vysledovat nedokázala.“ když se prach i popel zcela usadily vrátil ses k ostatkům kostlivce a začal si jej detailně prohlížet.

„Ale jestli říkáš, že někdo kulhal tak můžeme vyloučit Appia s Grithartem. Oba mají dost jistou chůzi a vypadají ve formě... Na to, že jsou nejspíš už pár let mezi mrtvými.“ přemýšlela nahlas Ela. Zatímco jsi zkoumal ostatky, v nichž se ti ani po detailním ohledání nepovedlo nalézt nic zajímavého. Oděv, do kterého byl mrtví zahalen byl spálen na popel a na kostních nebylo nic zvláštního. „Nevšiml sis něčeho dalšího? Vím, že to kouzlo asi nebylo moc dokonalé... popel a prach, který kouzlo využilo k vytvoření postav nedokáže vykreslit barvy, nedokáže vykreslit detailně předměty ani tváře. Mágové specializující se na něco takového nosí speciální směs prachu a nějakých dalších ingrediencí, ale to už je trošku vyšší úroveň magie a tu já neovládám.“ dodala následně a znovu se pokusila oprášit si roucho, „O něčem jako koupel...“ rozhlédla se, „V jezeře si tady můžu nechat jen zdát... co?“ povzdechla si.