#2820
→ Tah 651
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Předstoupil jsi před chrámové dveře a začal promlouvat k lidem uvnitř (obránci před chrámem byli až na výjimky zabiti v boji). Tvůj proslov si vyslechla i příchozí důstojnice v černé tóze, podívala se na přítomné legionáře a způsobenou spoušť.
„Vypadněte! Pravým vládcem je Caesar. To on dostal tohle město ze sraček, do kterých ho uvrhla Rullovic vláda!“ ozvalo se zpoza dveří v doprovodu rány na dveře. Důstojnice v těžké zbroji jen založila ruce,
„Neotevřeme, nevzdáme se a nenecháme si srát na hlavu! S Caesarem nás čeká slibná budoucnost! S Rullovcema ne!“ zaznělo znovu s opětovnou ránou na dveře.
„Caesar má zjevně solidní zástup stoupenců.“ konstatovala důstojnice tónem hlasu, který i přesto, že vycházel zpoza uzavřené přilby jasně prozrazoval její Morrowindský původ. Odstoupila stranou a podívala se vzhůru,
„Vyrazit dveře by trvalo moc dlouho. Budou masivní, a ještě zpoza druhé strany zatarasené těžkými lavicemi.“ konstatovala následně,
„Navrhuji svolat Elbertovi muže, vyšplhají nahoru, rozbijí to sklo nebo co to je a dostanou se ke zvonu. Potom už pro ně bude hračka dostat se dolů a zbavit se odvážlivců na druhé straně.“ podívala se na tebe oční otvory v přilbě.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
„Netvrdím, že bych se jí zbavit nemohla...“ podívala se na tebe při diskuzi o její sukni,
„Ale je to roucho Císařských mágů. Toho je škoda se jen tak zbavit, a ještě ho nějakým způsobem úmyslně poškodit.“ odmlčela se,
„Ale asi máš pravdu, že bys byl jediný kdo by z toho profitoval.“ koukla opět na tebe,
„Možná ještě Appius. Musím se přiznat, že jsem měla docela obavy, když jsi nás tam nechal o samotě. Kdoví co se mu hodilo hlavou, když působí tak živě a tady asi jen tak nějaké povyražení nenajde. Nemít to pouto na nožce věděla bych to.“
Došli jste až k porostu nejpodivnější zdejší flóry, většina byla suchá a nesahala vám ani po pas, ale pokud půjdete hlouběji porost vás postupně přeroste a dostanete se až k mrtvém uschlému lesu. Něco takového jsi z výšky předtím neviděl. Sehnul jsi se k první z rostlin, opatrně utrhl několik vzorků, které jsi uschoval do bezpečí své brašny.
Elanya se mezitím obraně rozhlížela jako by čekala, že se z houštin někdo vyřítí. Když naznala, že něco takového nejspíš nehrozí začala ti pomáhat sbírat vzorky. Pokračovali jste hlouběji do křovinatého porostu a postupně sbírali jeden vzorek za druhým. Zastavil jsi se a už u menšího dolíku v němž se nacházel z kamenů sestavený náhrobní kámen.
„Zatraceně.“ zaklela Elanya opodál, když se zachytla rouchem o jednu z křovin,
„Pitomé trny.“ konstatovala a trhla svým rouchem, aby se uvolnila a následně se sehnula a vzala vzorek od trnovatého keře. Porost už byl natolik vysoký, že jí dokázal v přidřepnuté poloze skrýt.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------