---

→ Tah 588.


Scorpioncz
Mág neodpověděl. Mrkl jsi na Elanyii a nabídl jí rámě, přijala ho a společně jste vešli do černé věže. Uvnitř toho nebylo moc k vinění, kamenné točité schodiště vedlo vzhůru a dveře po obvodu kruhové vstupní místnosti byly zavřené a střežené nepříliš přátelsky vyhlížejícími kostlivci.

Stoupali jste po schodišti nahoru, zdálo se být téměř nekonečné a veškerá patra byla stejná jako by se jednalo o nějakou iluzi, kterou někdo utvářel stále a stále dokola. Teprve až po několika patrech se situace zcela změnila a kulatou místnost se spoustu dveří a s kamenným zábradlím vystřídalo zúžení.

„Já ti nevím...“ zakroutila hlavou, „Víš co se psalo v těch písemnostech co jsem ti nechala poslat. Ten mág...“ ukázala za sebe, „Nebyl žádný svatoušek když ještě žil naplno.“ odmlčela se, „Musíme být obezřetní. Jsi jediný, co teď něco zmůže.“ podívala se na tebe, „S tím poutem.“ řekla pohrdavě, „Nejsme schopná něco vyvolat pokud půjde do tuhého. Sice ti nechali klíček, ale než to stihneš odemknout může být pozdě. A ty dva dole... Globullus a Rilen nám stejně moc nepomůžou. Jsme v tom prostě sami.“ zakončila následně.

Pokračovali jste vzhůru. Skrze malé otvory ve stěně ses mohl pokochat výhledem a výškou. Spatřil jsi několik výrazných velkých staveb v dálce, které osvětlovalo fialové světlo a také spoustu jiných fialových světýlek. Také jsi spatřil jakousi magickou bariéru, která světélkovala v dálce. Její význam však netušíš. Co však upoutalo tvoji pozornost byla polorozpadlá stavba připomínající hrobku. V místě, které připomínalo náhrobky poletovalo několik svítivých stvoření, na dálku jsi ale nebyl schopen určit o jaké stvoření se jedná.

Vyšli jste až do posledního patra a stanuli na samotném vrcholku věže. Spatřili jste trojici plně vyzbrojených kostlivců v kovových zbrojí, ozbrojených oštěpem a starými meči. Střežili muže, který stál na okraji věže s rukama sepnutýma za zády, držel v nich náhrdelník, který patřil Elanyii. Stál k vám zády, černý potrhaný plášť mu vlál, zbroj měl stále stejnou, poničenou zbroj agentů Čepelí. Přilbu měl odloženou na kamenu, který sloužil nejspíš jako židle. Zaznamenal váš příchod. Lehce pootočil hlavou a poté se pozvolna otočil zcela.

Poprvé se ti tak naskytl pohled do tváře, kterou jsi dlouhá léta neviděl. Přestože byla plná jizev, pobledlá a zčásti znetvořená poznal jsi v ní svého příbuzného – Appia Viciho. Zdali i on poznal tebe není jasné, protože jeho tvář zůstala chladná, neprojevil žádnou emoci.


Sarako
Pokusil ses postavit, záda ti to dovolila, ale bolela při každém tvém rychlejším pohybu. Naznačil jsi Mirabelle, ab se držela při zemi, přikývla na souhlas. S taseným mečem ses vydal proti ženě. Křikl jsi na ní a ihned jsi nakrátko získal její pozornost. Neodpověděla ti. Pouze se uchechtla a vyvolala nové kouzlo v podobě blesku, který proti tobě vrhla, ihned poté to samé učinila Finnovi i Loře. Finn se kryl štítem, a přitom dopadl na poraněnou nohu. Lora se pokusila kouzlo vyhnout, ale kouzlo jí i přesto zasáhlo, projelo jejím tělo a během chvíle se na následky zásahu skácela k zemi. Finn okamžitě zařval. Překonal bolest a rozeběhl se proti ženě.

Blesk směřující proti tobě jsi vykryl Arminovým mečem, který jej pohltil. Přidal jsi do kroku, jak jen ti bolavá záda dovolovala.

Žena polevila ve svých kouzlech, otřela si krvácející nos a poté se s hněvem podívala na běžícího Finna. Vrhla proti němu další blesk – řetězový. Finn jej odrazil svým štítem a úder mezitím přešel i proti tobě, použil jsi meč k odražení a kouzlo skončilo ve stěně sídla. Žena nespokojena výsledkem vyvolala další kouzlo, které mělo obdobný účinek. Společně s Finnem jste se k ní nebezpečně blížili.

„Už slábne! Mrcha!“ křikl nahněvaný Finn, když se mu do štítu narazilo další kouzlo. Tentokráte byl však nucen štít zahodit. Pevně sevřel meč a vrhl jej proti čarodějce. Žena jeho úder odrazila magickou holí a meč dopadl na zem mezi mrtvá těla.
„Osudná chyba...“ prohlásila roztřeseným hlasem a utvořila další kouzlo. Její ruce obalila magická záře. Bylo patrné, že se nejspíš bude jednat o jedno z jejích posledních kouzel, protože tvář měla bledou a zakrvácenou od krve z nosu. Neměla už téměř žádnou magickou energii, kterou by mohla bezpečně přetvořit v kouzlo, aniž by si sama sobě nezpůsobila smrtelné vysílení.


SuperHunterCZ
„Výborně.“ přikývl spokojeně Gerrick, „Důstojník vám nechá přidělit nějaké lůžko v našich kasárnách a také vás seznámí se vším potřebným.“ podíval se střídavě na tebe a poté na důstojníka, který souhlasně kývl. „Výborně. Důstojníku mi dva jsme domluveni.“
Důstojník přikývl, rozloučil se a poté vyrazil ven se slovy, „Počkám na vás venku a provedu vás tady.“
„Máte ještě nějaké otázky?“ podíval se na tebe Gerrick, „Jinak vás se vším seznámí váš přímý nadřízený, důstojník Stormius.“