---

→ Tah 563.


Scorpioncz
Zmatená a zesláblá altmerka mžourala tvým směrem. Blyšťák ji sledoval z bezpečné vzdálenosti jako by se z něho jeho dočasně obdržená odvaha opět vytratila. Mlčky zůstával ukryt a prozrazovalo ho jen a pouze jeho modré oko.

„Snad dobře...“ vydala ze sebe a opatrně se pokusila postavit na nohy, „Snad dobře. Otevření brány bylo neskutečně... neskutečně vyčerpávající.“ pokračovala znaveným hlasem, „Zajímavé. Velmi zajímavé.“ přikývla, když si jí zestručnil co se vlastně odehrálo během jejího bezvědomí, „Takže je to pravda? Je tu.“ reagovala se zatajeným dechem, když jsi zmínil, že je tu někdo další, koho lze zařadit mezi živé. „Ne. Ne.“ kroutila hlavou, „Zabíjet tě nebudu... Jen se musím trochu vzpamatovat.“ dodala a rozhlédla se po temné místnosti, „Ale teď musíme v první řadě najít někoho kdo se tu vyzná, protože žádnou mapu nebo vodítka kde se nachází náš cíl nemáme.“ pokračovala znaveně, „Takže musíme najít někoho kdo je schopen alespoň trochu normálně uvažovat.“ chytla se za hlavu, „A možná zkusit přijít na něco co zastaví tu pekelnou bolest v mé hlavě.“ řekla s připravenýma očima a povzdechem.

„To jsme já!“ vyskočil radostně Blyšťák před Elanyii, která něco takového nečekala. Nebyla vůbec ve své kůži a působila velmi slabě. Blyštákův nástup přímo přední způsobil jen její polekání. Altmerka brkla o ostatky spadla k zemi.
„Blyšťák jméno mé.“ pokračoval v radostné euforii Blyšťák, „Má blyštivá... ehm blyštivá...“ podíval se na tebe jakoby čekal, že mu poradíš nějaké vhodné slovo.


Sarako
LaRouchová pokyvovala hlavou a poslouchala. „Zajímavá jména. Vskutku asi máte vlivné spojence.“ uznala, „Zejména rod Arteriů je velmi perspektivní... Udržením kladných vztahů s ním si dovedu představit slibnou budoucnost. Ale nedovedu si představit, že by Klargus Arterius, nejstarší z rodu skákal radostí až mu někdo oznámí, že jste zachránil dceru Tyrwina Calla, protože právě Tyrwinova dcera se má stát budoucí Císařovnou. Zatímco Klargus usiloval o provdání své neteře Serany za Císaře Tita Mede, ale neuspěl.“ odmlčela s lhostejným výrazem, „Nepříliš moudré rozhodnutí od našeho Císaře, ale mocní vladaři si to zjevně dovolit mohou.“ dodala a uhnula pohledem, „Jsem ochotna vám pomoci, ale požaduji, abyste mi sjednal schůzku s Klargem Arteriem, zajistil mi čestné místo u dvora – chci čestné a významné místo... nic podřadného.“ upozornila s důrazem a upřela na tebe zrak, „A také chci, abyste předal Císařským mágům dopis, který vám sepíšu. Sdělíte jim, že je ode mě. Můžete dopis dát prvnímu Císařskému mágovi, kterého potkáte. On se postará, aby se dostal na příslušná místa a hlavně – nesmíte dopis otevřít.“ podívala se střídavě na tebe a Finna, „Pak jsem ochotna vám nějakým způsobem po naší dlouhé debatě vyjít vstříc, ale ještě bych si předtím ráda poslechla jak se vám povedlo zachránit budoucí Císařovnu.“ poposedla si v křesle a pokynula Finnovi ať jí dolije další víno. Finn se zdráhal při předchozí snaze o dobrý skutek se mu to vymstilo. „Myšlenky vám už číst nebudu.“ pronesla nevzrušeně a zopakovala gesto. Finn nakonec vyslyšel její přání a dolil jí víno do pohárku.


SuperHunter
Poděkovala jsi žebrákovi a vydala se podle jeho rad k sídlu velvyslanectví Thalmoru. Cesta ti utíkala rychle, míjela jsi občany, bdící i legionářské hlídky. Město za hradbami žilo, někde více a někde méně. Během své cesty jsi narazila na ulice, které vypadaly opuštěně, okna byla zatlučená a na dveřích vysela oznámení opatřená pečetí náležící nějaké Císařské společnosti. Nevěnovala jsi jim takovou pozornost, abys dokázala zjistit o jakou společnost jde. Tyto opuštěné ulice střežila vždy speciální hlídka legionářů v doprovodu jednoho nebo dvou bdících.

Občané, kolem které jsi míjela se vesměs starali o své, ale někteří na tebe nevraživě hleděli, jiní se usmívali a kývali na pozdrav. Došla jsi až k sídlu velvyslanectví. Vlajky Aldmerského spolku a samotného Thalmoru se tyčily do dálky a stráž postávala před dveřmi do sídla. Jiní se nacházeli na pozemku kolem velvyslanectví, který byl obehnaný kamenným plotem.

Před samotným sídlem byl klid. Občané města se budově zjevně vyhýbají a zbytečně neprovokují příslušníky Spolku. Legionářských hlídek je zde také pomálu. Spatřila jsi jediného, který asistoval nějaké stařence s výběrem zeleniny u kamenného obchodu, který se nacházel přes ulici.

Došla jsi až k bráně a vešla na pozemek velvyslanectví. Přítomní válečníci tě ihned kývnutím hlavy pozdravili a pokračovali ve své činnosti. Trojice seděla za stolem a dopřávala si něco málo k snědku. Jiná skupinka se trénovala u dřevěných panáků. Dveře do sídla byly otevřené, dvojice válečníků stojící před dveřmi nepůsobila, že by ti měla v plánu bránit ve vstupu.