---

→ Tah 542.


Scorpioncz
„Poté co vás představím se ujmete slova, protože jsem převzal tenhle předmět od Belia, který měl řekněme… Poměrně dost benevolentní požadavky, trošku jsem je upravil a zpřísnil.“ řekl následně a otevřel deník na první stránce, „Požadavky a nějaké nezbytné náležitosti jsem už zapsal. Čerpejte z toho.“ poklepal prsty na jedné z úvodních stránek v deníku. (Obsah jsem ti poslal v PDF v PMce)

„Bohatě bude stačit, když je nějak svými slovy přednesete, uděláte si prezentaci, zapíšete si jména přítomných a buď se s nimi pokusíte nějak seznámit… Nebo hodinu můžete ukončit a nechat je rozejít se, ale nejvhodnější by bylo se s nimi nějakým způsobem seznámit a třeba jim něco předvést. Ono je to trošku nabudí. Přece jen sem šli studovat především magii a je potřeba využít jejich počátečního nadšení, než je zcela opustí.“ pousmál se Benoch. „Zkrátka je důležité získat si jejich pozornost a přimět je, aby na vaše přednášky chodili.“


Sarako
„Jeho ženu vám vydat nemohu.“ namítl Caesar, „Protože nevím kde je. Její manžel Robert Colus mi to jaksi nesdělil a já se ostatně ani neptal. Nebyl důvod vzbuzovat podezření spoustou otázek. A teď?“ podíval se na mrtvé tělo, „Nám to nejspíš už neřekne.“ koukl zpět na tebe, „Jakou další ženu máte na mysli?“
„Má na mysli profesorku Mirabelle Sarricovou z Imperial City.“ doplnila kvestorka Pelena. Argonian mlčel, přemýšlel.

„Obávám se, že vám ji vydat nemohu.“ řekl následně, „Magické Univerzity v Cyrodiilu si velmi vážím. Nejednou jsem s nimi obchodoval a nechával si od profesorky Silverwoodové očarovat kdejaký předmět. Vážím si jich natolik, že bych nedovolil, aby byl kterémukoliv z jejich profesorů nebo profesorek zkřiven, byť jediný vlas. Ale nevím, kde je.“ odmlčel se, „Zmínili jste, že šla zatknout jeho.“ pokynul k mrtvole, „Neúspěšně. Pokud neúspěšně tak je buď mrtvá anebo někde držena, ale mnou určitě ne. Kdyby žil možná by vám odpověď na otázku sdělil, ale chtěl jste jeho smrt tak máme holt oba smůlu.“ pokrčil nevzrušeně rameny, „Snad jeho žena bude znát odpověď, ale kde je. To Osmička ví.“ znovu pokrčil rameny, „Ale samozřejmě můžete vynaložit úsilí a pokusit se jí nalézt. Legionářů k tomu máte dostatek.“ podíval se na legáta Atia.
„Legionáři tu nejsou od toho, aby hledali osobu, která je dost možná už dávno mrtvá. Jsou tu proto, aby zjednali pořádek a zabezpečili bezpečí živých.“ upozornil ho Atius neoblomně, „Žádné hledání nebude a rozhodně si nedělejte naději, že vám přistoupíme na vaše podmínky.“ rozesmál se, „To prostě nehrozí. Nebudeme hrát vaši hru.“ s těmito slovy se prudce zvedl. Caesar ho nevzrušeně sledoval.

Legát tě následoval ke koním, tvá slova ho nijak nepotěšila.
„Co to mělo bejt?!“ zvolal na tebe, „K ničemu takového nedojde.“ pokračoval, když tě došel už o trochu tlumeným hlasem, „V žádném případě nesmíme přistoupit na jeho hru. Je to zmetek, který to celé z inscenoval. Má na rukou krev vládnoucího rodu, za převratem stojí také on.“ pokračoval s výhružným gestikulováním prstem, „Byl jsem pověřen velením nad legií a bylo mi jasně řečeno, že nemám přistupovat k žádným pochybným kompromisům. Město obsadíme a zjednáme pořádek. Nebudeme zavádět žádné nové móresy v podobě voleb hraběte. Ještě si to budou chtít vymoct všechny ostatní hrabství a celá hierarchie budovaná našimi předky se zničí.“ zakončil s vážným tónem. „A kam si vůbec myslíte, že jedete? Teď uprostřed vyjednávání?“