---

→ Tah 537.


Scorpioncz
„Skvěle.“ přikývl Palagán po tvé odpovědi a podíval se na tebe, „Ne. Opravdu jsme neměli v plánu tě rovnou předhodit před studenty a nechat tě ať se snažíš a učíš za pochodu. Benoch by to nedovolil a nevrhlo by to na nás dobré světlo.“ pokračoval zatímco si rukou pohrával s listinami na stole, „Jenže v boji s Aldmerským spolkem se umírá. Tady na magické Univerzitě se za běžných okolností neumírá ani o život nebojuje a pokud budeš stát na správné straně nečekají tě ani žádné výrazné nepříjemnosti.“ dodal a opět pozvedl hlavu, „Jak jsem řekl. S Benochem jsem domluvený, vše potřebné ti vysvětlí a dohlédne na tebe až do mého návratu.“ zopakoval pro jistotu.

„Potom…“ rozhlédl se, „Potom si společně promluvíme o něčem důvěrném.“ pozvedl prst, „Do té doby buď dobrý profesor a poslouchej Benocha. Bude se ti snažit předat víc než kterémukoliv jinému profesorovi. Takže si toho važ.“ odmlčel se, „To je z mé strany asi vše. Pokud nic nemáš… Můžeme se rozejít každý svou cestou.“


Sarako
Bez jakýchkoliv dalších okolků a zdržování jste se vydali na cestu, udržovali jste formaci, a přitom se mlčky posunovali blíže a blíže Anvilu. Netrvalo dlouho a vaše tichá cesta dovršila svého konce. Dojeli jste téměř až ke sjednanému místu, protistrana již vyčkávala. Jedna osoba seděla v křesle, nejspíše se jednalo o Caesara, ale z dálky jsi to nedokázal rozeznat přesně. Další dvě osoby měl po svém boku, jednu po levém druhou po pravém. Rovněž jsi zatím nebyl schopen rozeznat tváře. Zbylí přítomní protistrany byly nejspíš řadový bojovníci, snad jen jeden, který stál rovněž bokem mohl mít nějakou vyšší hodnost.

Dojeli jste blíže. Atius gestem rozkázal, abyste slezli z koně. Teprve začaly být tváře zřetelnější. Ten, kdož seděl v křesle byl nejspíš skutečně Caesar. Oblečený do honosnějšího obleku s přísným výrazem ve tváři seděl pohodlně v křesle a vyčkával. Společníci nabrali rovněž lepších obrysů. Po jeho levici postával dunmer s ještě přísnějším a nevraživějším výrazem. Po pravici stál mág v modrém rouchu, byl starší, ale přesto vypadal, že je ve formě.

„Nechte mě hovořit.“ rozkázal legát Atius, když seskočil z koně a pokynul jednomu z legionářů ať se chopí jeho koně. „Máme početní převahu… řekl bych.“ konstatoval poté tiše a skutečně měl pravdu. Na počet lidí jste měli převahu. Caesarův doprovod byl sice početný, ale vaše počty nepřevyšoval ani nebyl více vyzbrojenější.

Došli jste blíže. Argonian (graf. vzhled - zde) si udržoval kamennou tvář. Mág (graf. vzhled - zde) si vás prohlížel a nejspíš vyhodnocoval či snad studoval, jak moc schopní budete. Dunmer (graf. vzhled - zde), který stál po levici rovněž lustroval. Do oka jsi mu nejspíš padl nevíce ty, protože ti svojí oční pozornost věnoval ze všech nejdéle. Muž, který stál předtím bokem se nakonec ukázal jako vyjednavač na vaší straně. Ihned se k vám přihnal a tiše začal sdělovat vše nezbytné.

„Caesar uvolil k jednání, ale buďte obezřetní… Měl jsem možnost vidět něco málo z dění před městem a uvnitř.“ šeptal tiše legionář, „A jsou velmi dobře vyzbrojení a připravení.“
„Připravení být mohou, ale k vítězství jim to stačit nebude.“ zaznělo z úst legáta Atia odhodlaně, „Nezdržujme se nějakým zbytečným tlacháním. Pojďme jednat.“ namítl následně.
„Ano. Jistě.“ přikývl legionář, „Kdo se ujme role hlavního vyjednavače? Caesar pro něj nechal připravit křeslo.“ pokračoval a poukázal na volné křeslo.
„Já.“ kývl hlavou legát Atius bez váhání, „Já jsem tady hlavním velitelem a já zde nejlépe zastoupím vůli Císaře i našeho generála.“
Legát Amragor reagoval pouze povzdechnutím, nesouhlasil, ale nic nenamítl. Nejspíš nechtěl před Caesarem vyvolat pocit, že je vaše strana nejednotná a rozhádaná. Polkl proto svá slova a raději se otočil a rozhlédl do dálky. Taktéž kvestorka Pelena nic nenamítla nejspíš ze stejného důvodu, Ley si s ní vyměnil pohled a taktéž nic neřekl.

*EDIT: DOPLNĚNY GRAF. VZHLEDY POSTAV.