---

→ Tah 518


Scorpioncz
Seranu tvůj úlek pobavil, ale zároveň se ti po chvilce slušně omluvila. Souhlasila a společně jste se odebrali ke dveřím do sálu Univerzity. Cestou jste slyšeli nejedno zvolání nového profesora.

„Ne.“ kroutila hlavou, „Už nějaký čas vyučuji. Nastoupila jsem vlastně skoro ve stejný moment jako Fallen Merle. Ale teprve teď jsem plnohodnotnou profesorkou, když mám titul mistryně. Takže až teď můžu vlastně naplno využívat všech výhod.“ odpověděla ti spokojeně, „Takže už jsem trošku do profesorování zabředla. Není to těžké, ale připrav se, že některým novicům není moc po chuti, když je poučuje někdo jen o pár let starší, než jsou oni sami.“ upozornila tě následně, „Ale buď v klidu. Novicky pro změnu budou rády. Přece jen jim je příjemnější mladý profesor než nějaký starý… Nezáživný.“ zasmála se Serana, „Akorát se trochu obávám, že jestli jdeš za arcimágem jdeš trošku pozdě. Myslím, že zrovna dneska vyučuje už od rána. Budeš ho asi muset vytáhnout z výuky, pokud na to spěcháš a nebo zkusit někde najít jeho zástupce Palagána.“ odmlčela se, „I když ten asi bude učit taky. Většinou probíhá elementová magie souběžně.“


Sarako
„Toho jsem se obával.“ povzdechl si legát Amragor, „Snad ho společně přivedeme ke změně názoru.“ dodal následně a vešel dovnitř. Uvnitř to vypadala stále stejně, legát postával u stolku s mapou a diskutoval s Císařských mágem Meligulou Vitem, jeho společníci uvnitř domu nebyli. Nechyběla ani Atiův osobní stráž a kvestorka, která seděla na židli a mlčky sledovala diskuzi mezi dvojicí.

„Konečně.“ spráskl ruce legát Atius a vykročil pozdravit legáta Amragora, jakmile se přivítali, přistoupili oba k mapě.
„Legáte.“ stihl ještě pokynout hlavou Vita.
„Vás bych tu nečekal.“ neskrýval překvapení Amragor.
„Meligulus Vita.“ představil se Vita a navzájem si potřásli rukou. „Netřeba asi nic dlouho protahovat. Jsme tu, abych se svými mágy pomohl.“
„Výborně. Myslím, že vaše pomoc nám přijde vhod.“ souhlasil Amragor.

„Informuj kvestorku Pelenu, lorda Leye o příjezdu legáta Amragora. Ať se dostaví, hodlám zahájit menší poradu.“ rozkázal Atius kvestorce, která se zrovna pokoušela usadit zpět na své místo poté co zasalutovala příchozímu Amragorovi.
„Vykonám.“ přijala rozkaz a opustila sídlo. Amragor se opřel dlaněmi o stůl.
„Jaká je situace?“ zajímal se.
„Vojsko je připravené. S vaším příjezdem jsme kompletní. První obléhací stroje budou dostavěny dnes večer… Takže útok na město může začít hned brzo ráno. Nejprve, ale musíme překonat některé menší překážky, které nám podle zvědů stihl Caesar připravit. Nic vážného. Jízdní oddíl si s tímto problémem hravě poradí.“ převzal slovo Atius. „Nezbytné, ale bude zajistit nám ochranu před magickými útoky, protože podle informací co máme od různých zdrojů to vypadá, že za zdmi města se nachází hned několik schopných mágů s odhodláním postavit se Císařství na odpor.“
„Nějaké snahy o vyjednávání?“ zeptal se Amragor i když odpověď moc dobře znal už od tebe.
„Nemám v plánu vyjednávat, legáte.“ odmítl ihned Atius, „Se zrádci se nevyjednává.“ zakroutil hlavou s mentorským hlasem, „Alespoň něco mě náš všemi milovaný generál Arterius naučil…“ pokračoval pln ironie, „Když nám ještě velel. Nicméně…“ podíval se na Amragora, „Pokud Caesar vyšle nějakého vyjednavače se zprávou, že se hodlá vzdát a vydat město.“ usmál se, „Rozhodně se nebudu bránit setkání. Navíc Caear něco takového očekává. Očekává, že budeme jednat, ale mi mu tu radost nedopřejeme. Nehledáme tu žádný kompromis, protože tady žádný kompromis prostě není. Odehrál se převrat, který musí být potrestán a následně obnoven pořádek, kterého se ujme legát Ley. Jakožto pravděpodobně poslední žijící Rullus.“
„Jenže nejde ani tak o Caesara, ale o občany města. Během obléhání mohou být zbytečně zmařeny životy.“ namítl legát Amragor. Vita mlčel se založenými rameny a střídavě hleděl na oba legáty. „Musíme se snažit najít cestu, která by měla za následek minimální ztrátu z řad občanů.“
„Většina těch co ve městě zůstala respektuje a uznává Caesara za svého pána. Dokonce mu pomohli dostat se k moci, když vyšli do ulic plný nenávisti proti rodu Rullů. Ostatně kvestorka Pelena vám to může detailně popsat… Byla u toho. Většina těch, co byla věrná Rullům buď padla nebo utekla během evakuace.“ napřímil se Atius, „Takže jsou to v podstatě vzbouřenci.“

„Ať už vzbouřenci ano nebo ne… Nelze jednoznačně hodit všechny do jednoho pytle. Někteří se určitě připojili k ‚davu‘ jen proto, aby si zachránili své životy a domovy. Obzvlášť pokud viděli, že mají navrch.“ zapojil se do rozhovoru Vita, „Vím, že nejsem velitel ani nic podobného, ale souhlasím s legátem Amragorem. Měli bychom se pokusit nejprve vyjednávat.“
„Máte pravdu.“ přikývl Atius, „Vy nejste velitel Vito. Vy jste politik a politici, jak je nám všem známo rádi mluví a hrají si na všeznalce. Jenže tady není o čem diskutovat. Vyjednávání z naší strany iniciováno rozhodně nebude.“ stál si na za svým Atius.

Armáda, kterou má momentálně Atius k dispozici se skládá z přeživších z Anvilu (oddíl pod vedením kvestorky Peleny), oddílu legáta Amragora a oddílu legáta Atia, který je v současné době nejpočetnější, protože neměl v uplynulých dnech žádné ztráty. Atiův oddíl zároveň podporuje domobrana z osady, která však není nikterak početná a ani zdatná v boji.

K tomu, aby legát Atius mohl zahájit útok na Anvil potřebuje mít připravené obléhací stroje a taktéž podporu 'válečné rady', která se skládá ze tvé postavy, legáta Amragora, kvestorky Peleny, Meligula Vita, Leye Rulla a samozřejmě legáta Atia. (šest členů = šest hlasů, potřebuje získat minimálně čtyři hlasy)