Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 05.04.2019 22:16
#2443

→ Tah 510

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Klargus se lehce pousmál, popadl pohárek a dopřál si pár loků vína, poté se zadíval na opičku, která však z jeho pohledu nebyla příliš nadšená. Scipio po tvém projevu přikývl.
„Tak ať jsi jako profesor úspěšný.“ řekl a pohladil opičku po hlavě, „No… A já se budu muset také pustit do práce. Jednání v radě Starších holt nepočká… Ačkoliv dneska jsou to stejně jen samá zbytečná jednání.“ dodal následně a taktéž se začal chystat k odchodu. Během jeho monologu jsi se nahnul k Lauraně a věnoval jí polibek. Spokojeně se na tebe usmála a popřála ti mnoho štěstí. Ihned poté jsi vstal a odebral se k odchodu.

Vyšel jsi z vily, legionáři střežící váš domov se zrovna střídali. Pokynuli ti na pozdrav a opět si hleděli svého. Bez jakéhokoliv dalšího zdržování jsi vyrazil k Univerzitě. Míjel jsi hlídky, Thalmorské, legionářské ale i Bdící, kteří stále ještě hlídkovali na ulicích, ačkoliv jich za bílého dne nebylo tolik. Přešel jsi přes most a stanul na pozemcích Univerzity, kolem které zrovna pobíhala skupina noviců, byli zadýchaní, neboť už nejspíš běželi několikáté kolo.

„Hněte kostrou! Kdybyste byli legionáři už byste dávno byli mrtvý!“ ozval se hlas Remana Lexe, který stál opodál se založenýma rukama a s přísným výrazem sledoval běhající novice, „Pohyb! Pohyb! Trochu života!“ řval znovu, „Představte si, že jdete do lesa sbírat bylinky a z křoví vyleze medvěd! Vždyť vy mu ani neutečete! Sežere vás a vysere na mech! Makejte!“ pobízel znovu a znovu. Lex působil, že si hodinu Bojového výcviku nadmíru užívá.

„Skoro jako za Anduláda…“ konstatovala Serana za tvými zády. Nejspíš odešla chvilku po tobě a teď tě dohnala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Rozhněval jsi se. Legát ani kvestorka si navzájem vyměnili pohledy a vyčkali až se vyvztekáš. Když jsi vybil svůj hněv úderem do kusu nábytku, legát se lehce pousmál a mlčky sledoval tvůj odchod. Jakmile za tebou bouchli dveře, nejspíš pokračovali v rozmluvě o strategii.

Kapličku jsi našel během chvíle. Menší kamenná stavba s malou věžičkou. Dřevěné dveře byly otevřené dokořán a zevnitř se linul hlahol. Vešel jsi dovnitř a rozhlédl se. Na provizorních lůžkách leželo hned několik desítek raněných, podle zbrojí a červených tóg bylo patrné, že převládají legionáři a jen pár zraněných je z řad civilistů. U jednoho lůžka postávala ztrápená žena, která plakala poté co jí jedna z léčitelek patřící pod legii sdělila smutnou zprávu o jejím milovaném. Krom této léčitelky se v kapličce nacházely další dvě. Jedna velmi mladá, která snad nemohla být ještě ani plnoletá a druhá o několik desítek let starší kněžka, podle roucha byla ve zdejší vesnici nejvíce postavenou duchovní.

Zraněného Leye si nalezl velmi rychle. Jako jeden z mála neležel, ale seděl na okraji provizorního lůžka. Měl ovázanou ruku, hruď a rozmlouval s hnědovlasou ženou v legionářské zbroji, která byla přítomna na hradě během tvé návštěvy. I ona nesla známky zranění, ale držela se na nohou. (graf. vzhled – zde)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 05.04.2019 22:19