#2441
→ Tah 510
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
Klargus se lehce pousmál, popadl pohárek a dopřál si pár loků vína, poté se zadíval na opičku, která však z jeho pohledu nebyla příliš nadšená. Scipio po tvém projevu přikývl.
„Tak ať jsi jako profesor úspěšný.“ řekl a pohladil opičku po hlavě,
„No… A já se budu muset také pustit do práce. Jednání v radě Starších holt nepočká… Ačkoliv dneska jsou to stejně jen samá zbytečná jednání.“ dodal následně a taktéž se začal chystat k odchodu. Během jeho monologu jsi se nahnul k Lauraně a věnoval jí polibek. Spokojeně se na tebe usmála a popřála ti mnoho štěstí. Ihned poté jsi vstal a odebral se k odchodu.
Vyšel jsi z vily, legionáři střežící váš domov se zrovna střídali. Pokynuli ti na pozdrav a opět si hleděli svého. Bez jakéhokoliv dalšího zdržování jsi vyrazil k Univerzitě. Míjel jsi hlídky, Thalmorské, legionářské ale i Bdící, kteří stále ještě hlídkovali na ulicích, ačkoliv jich za bílého dne nebylo tolik. Přešel jsi přes most a stanul na pozemcích Univerzity, kolem které zrovna pobíhala skupina noviců, byli zadýchaní, neboť už nejspíš běželi několikáté kolo.
„Hněte kostrou! Kdybyste byli legionáři už byste dávno byli mrtvý!“ ozval se hlas Remana Lexe, který stál opodál se založenýma rukama a s přísným výrazem sledoval běhající novice,
„Pohyb! Pohyb! Trochu života!“ řval znovu,
„Představte si, že jdete do lesa sbírat bylinky a z křoví vyleze medvěd! Vždyť vy mu ani neutečete! Sežere vás a vysere na mech! Makejte!“ pobízel znovu a znovu. Lex působil, že si hodinu Bojového výcviku nadmíru užívá.
„Skoro jako za Anduláda…“ konstatovala Serana za tvými zády. Nejspíš odešla chvilku po tobě a teď tě dohnala.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
„Škoda…“ pokrčil rameny legát Atius, když ses představil. Více se však k tvému původu ani tvé paní nevyjadřoval, nechal tě domluvit a pak pokýval hlavou,
„Dobrá. Dobrá… Zdržení legáta Amragora je nemilé, ale situace v Kvatchu je mi známá už delší dobu. Snad se to v brzké době zlepší.“ chopil se slova legát,
„Chránit hraběte? No…“ podíval se na tebe,
„Obávám se, že tento rozkaz nesplníte, protože hrabě Luther Rullus je po smrti.“
„Tuhle zprávu máme přímo od jeho bratra Leye.“ doplnila ho kvestorka,
„Jestli s ním chcete mluvit a ověřit si co vám tu říkáme můžete. Je zde v osadě. Nejspíš ho najdete v kapličce, kde se zotavuje ze zranění anebo někde v táboře legionářů… Pokud ho už propustili.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------